Přítomno: 33 senátorů
Omluveni: #9; 3 senátoři
Předseda AS LF dr. Zlámal zahájil zasedání uvítáním hostů – rektorky prof. Mačákové, ředitele FN doc. Rýznara a vedení LF (děkan doc. Číhalíka, byl tč.v zahraničí) a zejména poslanců PS Kateřiny Dostálové, Evy Fišerové a senátora prof. Mezihoráka. Nedostavil se pozvaný posl. ing. Hoenig a na poslední chvíli se omluvil zdrav. indispozicí i posl. Bartoš (místopředseda parlamentního výboru pro školství, vědu a tělovýchovu). Dále dr. Zlámal přivítal dr. Pavla Březovského, ředitele odboru na MZd., který přišel na zasedání se zástupkyní ředitele ve FN dr. Sovovou. Pozvání nepřijali poslanec Langer, ministr Dostál a poslanec Kvapil.
Dr. Zlámal navrhl, aby program jednání se soustředil jen na téma, pro které byli pozváni přítomní hosté a obvyklý sled projednávaných bodů byl odložen na příští zasedání AS, které by se mohlo uskutečnit ještě v tomto roce.
Po stručné informaci o jednání AS UP navrhl předseda AS LF jako hlavní bod problematiku pracovně-právních vztahů mezi zaměstnanci LF a FN a kádrovou situací na LF. Účelem tohoto jednání je, aby si hosté tuto problematiku vyslechli a zaujali v diskuzi svá stanoviska a zejména pomohli při tvorbě nových pravidel, která by tuto nedobrou dnešní situaci změnila. Jako další bod jednání byla navržena diskuze nad otázkami dostavby pavilonu operačních oborů ve FNO. K navrženému programu zasedání nebylo připomínek.
1. Zpráva o zasedání AS UP
Prof. Lichnovský přednesl krátkou zprávu ze zasedání AS UP ze dne 1.11.2000 o projednávání dělení finanční rezervy na UP. Sdělil, že před zasedáním jednala ekonomická komise, která dělení rezervy v její navrhované podobě nedoporučila. Návrh kvestora dělil rezervu na část dělenou dle normativu a část tzv. nenormativní. V nenormativní části byly finance přiděleny fakultám (zejména FTK a PF), které přijaly proti znění statutu UP deficitní rozpočet a dostaly se do propadu. Lékařská a Pedagogická fakulta, které přijaly vyrovnaný rozpočet a tvrdě se snažily ho dodržet, neobdržely z nenormativní části rezervy žádnou částku. Proto ekon. komise navrhla dělení celé částky rezervy, tj. 17 mil. Kč normativně, což by znamenalo finanční přínos téměř pro všechny fakulty, kromě, ve svém rozpočtu neukázněných, FTK a Právnické fakulty. Návrh byl v AS UP přehlasován 5 : 2 a byl tak schválen původní návrh dělení finanční rezervy dle kvestora UP.
Dr. Zlámal konstatoval neférovost jednání některých fakult, které si již dopředu a proti znění statutu naplánovaly deficitní rozpočty a počítaly s přidělením dalších financí z rezerv UP. Byl tak dán precedens pro další rozpočtová jednání fakult UP.
2. Problematika školských a zdravotnických zaměstnanců fakultních nemocnic
Na zahájení hlavního bodu jednání přednesl dr. Zlámal informaci o problematice vztahů mezi pracovníky veřejně-právní organizace = vysoké školy a zaměstnanci rozpočtové organizace, jako je FN. Sdělil základní fakta z legislativy plynoucích rozdílů mezi školskými a zdravotnickými zaměstnanci v řadě pracovních podmínek až po mzdy. Řekl, že celá medicínská veřejnost po pádu komunizmu s každou novou vládou očekávala reformu školství a zdravotnictví, která by mj.napravila nesmyslnou dvojkolejnost zaměstnaneckého poměru ve FN, ale kterou žádná z těchto vlád doposud nerealizovala. Řešení nepřinesl ani nový zákon o vysokých školách. Dnes tvoří image FN docenti a profesoři, kteří jsou však v převážné většině zaměstnanci VŠ a mají u FN jen menší úvazek. Pro VŠ platí naprosto jiné pracovně-právní předpisy včetně mzdových, důsledkem čehož je mj. i rozdílné finanční hodnocení při stejné kvalifikaci za stejně vykonanou práci. Ve FN je postupné navyšování mzdových tarifů, lepší osobní hodnocení, příplatky za služby, 13. plat. U LF – výrazně nižší osobní hodnocení, nejsou příplatky za přesčasovou práci, není 13. plat. ap. Na přiložené tabulce konkrétních a zcela anonymně vybraných zaměstnanců LF a FN, rovných sobě v kategorii věkové a odborné, ukázal dr. Zlámal, že roční rozdíl v základní hrubé mzdě (tarifní plat + osobní hodnocení, u kliniků ještě + základní zdrav. příplatek za úvazek 0,15) činí u mladého lékaře s 1. atestací kolem 10 let po promoci 33.382,- Kč, u lékaře čtyřicátníka se dvěma atestacemi je to 73.730,- Kč a u lékaře nad 50 let, kategorie nad 20 let zaměstnání (obvykle docent), je to 50.078,- Kč. Díky všem těmto okolnostem logicky dochází k tomu, že většina kádrů, zejména mladých, pochopitelně přechází do služeb zdravotnictví a LF se tak stává pro mnohé lékaře i střed. zdrav. perzonál pouhou přestupnou stanicí. Prof. Lichnovský předvedl na tabulkách konkrétní ukázku dnešního věkového profilu pracovníků v teoretických oborech – věkový průměr převážně nad 40 let, přednostové převážně v předdůchodovém věku. (viz tab.) Dr. Zlámal dále podotkl, že počet vědecky činných lidí – habilitovaných kádrů (docentů a profesorů) vytváří tvůrčí potenciál a kvalitu fakulty, která je předpokladem pro jejich akreditaci. V další tabulce demonstroval, že v průběhu následných 10ti let odejde z LF 65% docentů a profesorů do důchodu a tyto kádry se budou muset obnovit. Bude-li však pokračovat současný trend (2 –3 habilitace za rok), nebude z čeho tyto kádry obnovovat a tím bude ohroženo znovuzískání akreditace. Uvedl, že všechny potíže se odvíjí od ekonomické situace, kterou nejsme schopni řešit jen vlastní iniciativou. Dotace MŠMT vysokým školám v reálné hodnotě rok od roku klesá (na rozdíl od financí pro střední a základní školy). Apelujeme proto na regionální poslance, kteří mají stejný zájem jako my na úrovni a kvalitě LF v Olomouci a doufáme, že všemi svými silami a prostředky budou nápomocni k řešení situace.
Diskuzi o mzdových poměrech zdravotníků a školáků otevřel jako první ředitel FN doc. Rýznar. Prohlásil, že mzdové tarify ve zdravotnictví jsou skutečně vyšší než ve školství, ale pro spravedlivý pohled uvedl, že zaměstnanci LF s malým úvazkem ve FN pobírají plat i u FN, který, jak řekl ředitel, činí cca 21.-27.000,- Kč měsíčně. A proto nevidí situaci tak tragicky, jak ji nastínil předseda senátu. Tímto demagogickým prohlášením, kdy započítal do příjmů školských zaměstnanců i nereálně zveličené přesčasové příplatky, (tabulka dr. Zlámala se týkala jen základní hrubé mzdy bez přesčasů), rozpoutal nesouhlasnou reakci posluchárny. Vystoupil chirurg dr. Vojáček, patřící do “slušně” hodnocené střední kategorie čtyřicátníků a na své výplatní pásce za říjen při 6 službách dokumentoval příjem od FN 10.620,- Kč. Potom vystoupil prof. Dlouhý, jako pověřený reprezentant II. chirurgické kliniky, odmítl jako řešení univerzitní nemocnici, kde by se přelévaly peníze ze zdravotnictví do školství. To by nesplnilo svůj účel, tyto problémy je třeba řešit cestou ministerstva školství. Základní problém v Olomouci v dnešní době vidí prof. Dlouhý v dořešení dostavby oper. pavilonu ve FN.
Další příspěvek přednesla poslankyně E. Fišerová. Paní posl. Fišerová nás poučila, že “je nutné vždy problémy exaktně pojmenovat, potom je analyzovat a následně stanovit harmonogram kroků, kterými se dá dobrat k optimálnímu řešení”. Zopakovala základní role, kterou FN plní, tedy zdravotní péči, přípravu studentů a mladých lékařů na budoucí povolání a výzkumnou činnost. K plnění těchto rolí, uvedla, nejsou v našem zdravotnictví vytvořeny optimální podmínky. Řešení podle poslankyně Fišerové je ve zlepšení řízení všech tří již zmíněných oblastí (zdravotní péče, výuka a výzkum) v podmínkách jejich vzájemné koordinace. I poslankyně Fišerová se přiklonila k názoru prof. Dlouhého, že vytvoření univerzitních nemocnic by nepřineslo – především z hlediska dlouhodobého, podstatné východisko řešení. Za základní podmínku pro jakékoli změny považuje posl. Fišerová zákonné i faktické nastolení ekonomické rovnováhy ve zdravotnictví.
Na příspěvek posl. Fišerové reagoval dr. Zlámal poznámkou, že byla řečena obecná fakta, která jsou neoddiskutovatelná, nicméně z celé řeči nevyplynulo nic konkrétního, co by skutečně řešilo náš problém a tudíž tímto příspěvkem nebyl uspokojen. Posl. Fišerová připomenula předsedovi senátu, že není informován o konkrétních návrzích vlády některých zákonů, které jsou buď ve finální fázi nebo ve fázi rozpracovanosti a vyzvala dr. Březovského z MZd. k zaujmutí stanoviska zejména k zákonu o zdrav. zařízeních.
Do diskuze se přihlásila poslankyně Dostálová. Sdělila, že projednávanou problematiku diskutovala předem s doc. Hálkem a dr. Zlámalem. Protože je členkou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, využila možnosti, že se projednává ve sněmovně novela vysokoškolského zákona a informovala přítomné, že podala pozměňující návrh, který upravuje postavení univerzitních nemocnic a ruší onu dvojkolejnost, která byla na začátku zmiňována. Tento návrh by měl být diskutován začátkem příštího roku.
Ke mzdové otázce se vrátil ředitel FN s připomínkou, že problém nižších mezd školských zaměstnanců samozřejmě není popírán, i když kliničtí pracovníci mají možnost přivýdělku (malý úvazek u FN, služby, atd.). Ale hlavní finanční problém se týká teoretických ústavů, kde jsou mzdové tabulky dány a nelze je žádným způsobem překročit (ani délkou praxe, ani vědeckými hodnostmi apod.) Podle ředitele doc. Rýznara je toto ovšem problém principu školství, ne fakultní nemocnice a škola si jej také musí vyřešit. Řekl, že tito zaměstnanci teoretických oborů by měli být nějakým způsobem zvýhodněni, protože bez těchto oborů by fakultní nemocnice jen těžko mohla existovat. Ale znovu zdůraznil, že řešení tohoto bezesporu závažného problému je na škole, nikoli na FN. Přesto spolupráci mezi FN a LF ohodnotil jako dobrou a uvedl, že se s vedením LF, konkrétně s děkanem doc. Číhalíkem, snaží např. společně vyřešit i problém úvazků, aby se nepoměrné finanční rozdíly mezi zaměstnanci jednotlivých institucí alespoň do jisté míry srovnaly. Dále se vyjádřil i k otázce univerzitních nemocnic – a to především k tomu, že připravovaný zákon nebyl nikým z těch, kterých se týká, konzultován nebo připomínkován. Rozebral klady i nevýhody takových nemocnic.
Poté se opět rozpoutala diskuze na téma mezd, vystoupil, prof. Král, dr. Vojáček. a ředitel FN. Doc. Luža vyzvedl otázku FKSP, který má FN, ale nikoliv vysoká škola. Řekl, že v tom vidí jednu ze závažných legislativních chyb. Znovu apeloval na všechny, aby skutečně teoretické ústavy nebyly opomíjeny. Vystoupil dr. Březovský z MZd., vrátil se k prvnímu bodu jednání o dělení finanční rezervy UP s otázkou, proč fakulty, které prohospodařily své zdroje, získaly znovu z dodatečného rozdělování finančních prostředků další prostředky a prohlásil, že v tom vidí chybějící zdroje právě pro teoretické ústavy. Řekl, že v nové koncepci ministerstva zdravotnictví do roku 2003 je ambiciózní projekt získat 10% hrubého národního důchodu pro zdravotnictví. Zatím podle dr. Březovského nereálný. Uvedl, že pro příští rok v návrhu státního rozpočtu má navýšení finanční částky jen rezort školství, zdravotnictví nikoli. Dále potvrdil, že zákon o zdravotnických zařízeních je v jednání, nastolil s tím související otázku univerzitních nemocnic. Vysvětlil složitosti tohoto problému a rozebíral především možnosti, jak získat finanční zdroje k řešení celé otázky. Na závěr pak řekl, že konkrétně naše, jakožto krajská nemocnice s velkým spádem bude naprosto dominantní záležitostí a bude záležet jen na nás, jak si budeme řídit celý systém zdravotní péče. Vyplynulo z toho, jakoby FN měla být v dalších letech řízena z kraje !!
O slovo se přihlásila rektorka prof. Mačáková a promluvila o dělení rezervy UP. Zdůraznila, že rezort vysokých škol měl pro letošní rok výrazně krácen rozpočet a to o 500 mil., pro UP to bylo o 26 mil. Kč. Potvrdila, že problém dvojkolejnosti se bez úspěchu řeší už celá léta. Je to neúnosná situace, která se táhne již téměř 10 let. Prof. Mačáková sdělila, že rozpočet pro rok 2001 předpokládá sice navýšení do rezortu školství, ale bohužel ne tak, jak se původně očekávalo. Pro veřejné vysoké školy má navýšení činit 900 mil. Protože jsme ale pro letošní rok jsme dostali o 500 mil. Kč méně než v roce 1999, bude navýšení 400 mil krýt základní zdražení energií a krýt inflaci. I prof. Mačáková hovořila o možnostech a zdrojích, které se pro zlepšení tohoto stavu neustále hledají. Potvrdila zmíněný problém vysokého věkového průměru habilitovaných a získávání nových kádrů i na ostatních fakultách z téhož důvodu jako na LF, a to nízkých mezd. Podotkla, že získání kvalifikovaného učitele zejména na právnické fakultě je, vzhledem k právnickým platům v soukromé sféře, ještě větší problém než na LF a i to byl jeden z důvodu k dělení finanční rezervy UP v takové podobě, jak se stalo.
Dr. Zlámal k tomu připojil, že i když celkový objem peněz jdoucích z vlády do školství je větší, konkrétní dotace MŠMT rezortu vysokého školství pro příští rok, jak bylo zveřejněno v učitel. novinách, je nižší než byl rozpočet na letošní rok. Dále reagoval na připomínku dr. Březovského ohledně dělení rezerv deficitním fakultám. Řekl, že na zasedání ASUP byly od zástupců LF proti návrhu dělení finanční rezervy UP vzneseny námitky, ale bohužel byly přehlasovány. Prof. Lichnovský přidal faktickou poznámku, že již 10 let se řeší problém univerzitních nemocnic a problémy mzdových rozdílů mezi školskými a zdravotnickými pracovníky, přičemž rozdíly v platech poslanců a senátorů se vyřešily a srovnaly velice rychle. A jedná se také o dvě naprosto rozdílné instituce.
Přihlásil se senátor Mezihorák, který řekl, že je potřebné hledat řešení všech podstatných problémů v samotném rezortu školství a přislíbil, že se bude snažit při jednání s ministrem školství, ke kterému má v brzké době dojít, vyzvednout a podtrhnout naléhavost těchto problémů a jejich řešení a upozorní též na přetrvávající problematiku vztahů mezi fakultní nemocnicí a lékařskou fakultou obecně. Pohovořil také o grantové činnosti, vyjádřil své pochybnosti o efektivitě řady projektů, jejich výběru a zvláště pak o “administrativní hydře”, která se na tyto granty “nalepila” a odčerpává značnou část prostředků, které by se mnohem efektivněji daly využít např. právě pro VŠ. A na závěr ujistil všechny přítomné, že pozorně vyslechl názory všech a bude s nimi také vystupovat na senátní půdě.
Poslankyně Dostálová ještě dodala jednu připomínku z období před jedním rokem, kdy se jednalo o projednání státního rozpočtu a kde se nejprve podařilo sněmovnou prohlasovat návrh, aby z řešení politiky nezaměstnanosti z rezortu ministerstva práce a sociálních věcí byla stažena částka 300 mil. Kč a byla přesměrována právě do rezortu vysokého školství. Bohužel hodinu poté byl tento návrh nepochopitelně “shozen se stolu”.
S faktickou připomínkou vystoupil doc. Stárek. Řekl, že “padlo mnoho názorů, proč to nejde” a zeptal se především poslanců, “je-li momentálně vůbec reálné položit otázku, jak by to šlo? Pokud ano, jsou-li schopni udělat něco pro region Olomouce a pro tuto lékařskou fakultu a vysokou školu jako takovou”. Dodal, že se domníval, že se všichni sešli proto, aby něco udělali a ne hledali důvody, proč to nejde. Věřil, že zde bude vyjádřeno konkrétní stanovisko. A pokud je celá tato záležitost neprůchodná (politicky, ekonomicky), pak toto setkání bylo naprosto zbytečné. Poslankyně Fišerová se zeptala doc. Stárka, zda-li by bylo možné tento dotaz konkretizovat. Doc. Stárek citoval ředitele doc. Rýznara, který údajně uváděl, že existuje velmi silná lobby, která má zájem na zachování současného stavu. Ředitel doc. Rýznar uvedl, že hlavním problémem při řešení této otázky nejsou platy, ale delimitace majetků FN zejména v Praze. Návrhy na univerzitní nemocnice, které byly opakovaně projednávány na různých úrovních byly nebezpečné proto, že mohly předisponovat majetky FN. Diskutoval otázku kompetencí správních rad univerzitních nemocnic. Uvedl, že až se tyto problémy vyřeší v Praze, nebude překážek řešení v celém státě.
Doc. Hálek znovu připomněl, že o řešení univerzitních nemocnic se skutečně jedná již 10 let. Není to nic nového. Jsou různé zkušenosti vypozorované ze světa, kde v polovině států nemocnice spadají pod školství, v polovině pod zdravotnictví, ale podstatné je, že většina takových či onakých nemocnic má jedno vedení! K univerzitním nemocnicím dodal, že je dobře, že návrh změny zákona byl podán, protože všichni vidíme, že je potřeba se konečně k něčemu dobrat - a ne jen ohledně financí. Zmínil, že v době vzniku zákona 111 měl možnost být při tom a proto zná okolnosti jeho tvoření. Řekl, že to bylo sloučeno ze dvou zákonů. Jeden sociální demokracie a druhý byl vládní návrh. Ve vládním návrhu byl zákon o fakultních nemocnicích velmi komplexně zpracován, děkani všech lékařských fakult, prorektoři, ministři zdravotnictví a školství písemně stvrdili, že s tímto návrhem souhlasí a poté se celý návrh ve zdravotním fóru parlamentu “hodil do koše” a vypadl. Z celého návrhu zůstal jeden odstavec, který nic neřeší. Proto doc. Hálek hodnotí tento návrh novely jako kladnou záležitost, která znovu vzbudí diskuzi o tomto problému a jak věří, situaci se podaří konečně – vyřešit. Dr. Zlámal podotkl, že celé zasedání mělo jednu nosnou linii. Řekl, že se samozřejmě nedomníval, že se při jednání s regionálními poslanci na naší akademické půdě něco vyřeší, ale že doufal v to, že celá diskuze vzbudí a podnítí poslance k určité aktivitě při vyřešení problémů, které nás všechny tíží.
Přihlásil se prof. Fišer a vytkl všem přítomným, že se zajímají pouze o své platy, ale nevyzývají naše zastupitele k tomu, aby měli vůbec kde pracovat a vyučovat, tzn., jak získat peníze na dostavbu nemocnice. Dr. Zlámal ho ujistil, že téma dostavby oper. bloku FN je předmětem dalšího bodu jednání.
3. Dostavba bloku oper. oborů ve FN
Vystoupil ředitel nemocnice doc. Rýznar s krátkou, ale alarmující diskuzní poznámkou. Uvedl základní fakta o fungování a financování FN od roku 1995 do 2000, kdy je ve funkci ředitele FN. Řekl, že v roce 1995 byl příjem FN 860 mil. Kč ročně. V roce 2000 je to příjem kolem 2 mld. Kč za rok, což je cena současného managementu. Snahou nemocnice je nejen šetřit, ale i získávat peníze. Průměrné platy zaměstnanců se v tomto období zvedly téměř o 100%. Nemocnice má vyrovnané hospodaření a zisky. Není zadlužená. Vztah mezi FN a LF je mimořádně vstřícný. V poradních orgánech ředitele FN jsou v podstatě jen zaměstnanci LF. LF je zastoupena i v dozorčí radě. Odbory jsou taktéž tvořeny zaměstnanci LF. Děkan LF je přítomen porad vedení FN a ředitel FN je členem kolegia děkana. Tzn., že ve všech strategických otázkách FN de facto rozhoduje lékařská fakulta – po vzájemné dohodě. Fungování FN v roce 2001 je ohroženo nedostatečnými financemi, které jsou navrhovány ze státního rozpočtu na dokončení akce “Modernizace a dostavba FN v Olomouci”. Na dokončení I. etapy a otevření chirurgických sálů je potřeba v roce 2001 450 mil. Kč. Nemocnice žádá ze státního rozpočtu pouhých 200 mil. Kč s tím, že zbývajících 250 mil. Kč FN získá úvěrem u banky splatným do 5 let. Nedojde-li v příštím roce k otevření operačních sálů, bude velmi výrazně omezen provoz chirurgie, traumatologie a urologie. Hygienická výjimka k provozování současných starých sálů končí k 31.12.2001. Celá stavba měla být původně dokončena v roce 1998, ale z důvodu každoročního krácení financí je situace v dnešní době taková, jaká je. Na riziko vyplývající z této situace upozorňuje FN MZd. od r. 1996. Tento nevyřešený stav může mít dalekosáhlé důsledky jak pro chod nemocnice, tak i pro LF. Vyvstává totiž další otázka a tou je zneužití této situace k otevření další LF v Ostravě. Nakonec ředitel vyzval všechny, kterým není tato situace lhostejná, k vynaložení všech svých prostředků a své autority k tomu, aby k této situaci nedošlo. Uvedl, že protože ví, že finance, které jdou ze státního rozpočtu, jsou velmi limitované, několikrát apeloval na náměstka ministra, aby ten, kdo chce stavět, se také na stavbě finančně participoval, tak, jako FN Olomouc.
K otázce dostavby se vyjádřila posl. Fišerová slovy, že poslanci nepřísluší rozhodovat o investiční politice, přísluší to státní správě. Ale jak to vidí posl. Fišerová, bez pomoci poslanců tento problém zřejmě řešit nepůjde. Projevila pochybnosti, zda vůbec dojde k vyřešení tohoto problému. Připomněla, že v prvním návrhu státního rozpočtu byla pro FN v Olomouci avizována částka 650 mil. Kč na rok 2001. Druhý návrh se pohyboval něco přes 200 mil. Kč a konečná verze dopadla pro nemocnici víc než výsměšně – přidělenou částkou celých 45 mil. Kč. Byly podány 2 pozměňovací návrhy. Jeden (posl. Fišerová) na přidělení 155 mil. Kč na úkor financí z atomového zákona, (čímž se dopustila velkého hříchu, jak řekla), druhý sestavilo MZd. Uvedla, že pokud se podaří za podpory ostatních regionálních poslanců prosadit získání oněch 155 mil. Kč, pak by v příštím roce mohlo dojít k otevření chirurgických sálů.
Dr. Zlámal oznámil, že v dané souvislosti je zarážející, že necelých 18 km od Olomouce se dávají nemalé finanční prostředky k tomu, aby se v Prostějově rozběhl další chirurgický pavilon.
Poslankyně Dostálová poukázala na celkovou vysokou rozestavěnost v celé republice a tím i na zmíněný Prostějov, do kterého jde naprosto absurdně 200 mil. Kč ze státního rozpočtu. Poslankyně Dostálová sama přiznala, že nechápe takové rozhodnutí a řekla, že uvažuje o pozměňovacím návrhu k vyzdvižení priority dostavby olomoucké nemocnice.
Na to odpověděla posl. Fišerová, že ona musí uvažovat z pozice celého kraje. Řekla, že stejný problém má např. i přerovská nemocnice. Uvedla, že prioritou je sice nemocnice v Olomouci, ale stejně tak je potřeba dostavět i Přerov a Prostějov.
Dr. Berta (ARO) se obrátil k poslancům a konstatoval, že důvody, které vedou nemocnici k vypůjčení oněch 250 mil. Kč se splatností 5 let na dostavbu, jsou každému jasné. Ale na druhou stranu je smutné, že tyto peníze bychom v případě jejich obdržení ze státního rozpočtu mohli dostat do našich mzdových fondů.
Doc. Rýznar vysvětlil, že nemocnice je příspěvková organizace. S přidělenými penězi si nemocnice nemůže hospodařit podle svého. Rozdělení financí je dáno zákonem (určitá část na mzdy, na provoz apod.). Dále pak uvedl, že kromě nemocnice na Homolce máme nejvyšší platy.
Prof. Mačák se zeptal poslanců, jak je možné, že na nemocnici v Motole, přesto, že je nová, se prostředky najdou a na nemocnice v periferních oblastech finance prostě nejsou. A znovu se zeptal na důvod přednosti prostějovské stavby před olomouckou dostavbou.
K nemocnici v Motole sdělila posl. Fišerová, že v návrhu státního rozpočtu této nemocnici nebyly přiděleny téměř žádné prostředky. Cestou pozměňovacího návrhu bylo Motolu navrženo cca 85 mil. Kč (zatím nebyl schválen). Znovu připomněla, že tyto věci nepřísluší poslanci, ale státní správě a proto nedovede posoudit aktuální potřebu této částky. K Prostějovu posl. Fišerová uvedla, že “v tomto případě jde o prostředky z jiné kapitoly. Prostějov a jiné okresní nemocnice jsou ve zřizovatelské kompetenci okresních úřadů. Úhrada jejich investic je z prostředků měst, obcí a okresních úřadů. Je to z kapitoly všeobecná pokladní správa, kde správcem je ministerstvo financí. Nic nemění však na věci skutečnost, že podle zákona č. 20 má MZd. plné oprávnění, aby posuzovalo a to s naprosto rozhodujícím přístupem, priority i těchto investic, protože provozní prostředky, které tímto způsobem vzniknou, např. při rozšíření lůžek, zase musí platit systém zdravotního pojištění”. (citace posl. Fišerové).
K problému ostravské lékařské fakulty se vyjádřil i prof. Lichnovský. Hovořil o případném vzniku této fakulty a o problémech, které tím vyvstanou naší lék. fakultě (nabídka přeplacení lidí na teoretických ústavech, apod.). Právě tím, jak už řekl dr. Zlámal, je ohrožena akreditace LF v Olomouci.
Podle informací prof. Krále je dalších 200 mil. Kč vyčleněno na stavbu porodnicko-gynekologické kliniky v Ostravě. Zatímco na dostavbu naší nemocnice není z čeho prostředky poskytnout. Jak řekl prof. Král, chybí naprosto logika takového konání.
Celou debatu uzavřel ředitel FN doc. Rýznar suchým, leč bohužel pravdivým konstatováním, že logika v této zemi neexistuje. Své tvrzení ilustroval konstatováním, že v současné době je kapacita porodnických zařízení na Ostravsku 3x větší než potřeba, po dostavbě nových zařízení, jejichž cena bude výrazně větší jak 200 mil, se kapacita zvětší sedminásobně !! V takových rozhodnutích vidí ředitel “černé díry”, v nichž mizí peníze, které pak chybí jinde.
Po několika dalších malých diskuzních příspěvcích, předseda senátu diskuzi uzavřel.
Na závěr předseda AS LF vyjádřil přesvědčení o užitečnosti zasedání, které bude inspirujícím pro naše regionální poslance při jednání ve sněmovně o problémech, které nás trápí. S poděkováním všem za účast a pozornost jednání AS LF ukončil.
Příloha č. 1. Tabulka srovnání mezd školských a zdravot.zaměstnanců FN Olomouc
Příloha č. 2. Tabulka věkového profilu docentů a profesorů LF UP, Tabulky věkového rozvrstvení zaměstnanců na TÚ
Zápis dle zvukového záznamu pořídila I.Vinšová.
MUDr. Zdeněk Zlámal, CSc.
předseda AS-LF UP v.r.
V Olomouci dne 4. prosince 2000