Riga, Lotyšsko

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Michaela Křibská

Termín: červenec 2010

Doprava:

Jako dopravní prostředek jsem zvolila nejsnadnější možný způsob – přímý let z Prahy do Rigy s ČSA, který trvá necelé dvě hodiny. Letenka stála 5300 Kč.

Lotyšsko:

Lotyšsko v porovnání s ČR je zemí chudší, čehož si všimnete během každého dne pobytu. Oficiálním jazykem je lotyština, polovina obyvatel mluví rusky. S angličtinou příliš nepochodíte, ale při dobré vůli se většinou nakonec domluvíte. Oficiální měnou je lat (1 LVL = 36 Kč). Ceny jsou víceméně srovnatelné s našimi, v centru Rigy je samozřejmě dráž. Nezbytností bylo pořízení měsíční jízdenky na MHD, která nás stála asi 1400Kč.

Ubytování:

Všichni jsme bydleli společně ve studentském hostelu, který byl asi 13 minut autobusem od centra. Nacházel se v ruské čtvrti, která nepatří k nejbezpečnějším ve městě. Pokoje byly 2- a 3- lůžkové, se společným sociálním zařízením. Kuchyň byla dostupná na patře. V suterénu šlo využít dva počítače, jinak připojení na internet bylo v každém pokoji, když jste si s sebou přivezli vlastní počítač. Malou komplikací byla nedostupnost teplé vody po dobu 14 dní z důvodu oprav městské kanalizace.

Nemocnice:

Cesta do nemocnice mi trvala asi 45 minut autobusem s jedním přestupem. Co se týče vybavení nemocnic, je to podstatně horší než u nás a například cvičební přístroje v tělocvičně byly skutečně muzejního typu, avšak stále funkční. Po odborné stránce  je úroveň tamních nemocnic srovnatelná. Moje nemocnice se jmenovala Traumatology and Orthopedics Hospital, vybrala jsem si oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny, což mi bylo umožněno. Během měsíce, jsem vystřídala dva lékaře, se kterými jsem pracovala celou pracovní dobu. Oba lékaři byli velmi vstřícní a věnovali mi hodně času, občas byla malým nedostatkem znalost angličtiny. Mým cílem bylo získat představu o práci rehabilitačního lékaře a to se mi rozhodně splnilo.

Stravování:

Zajištěno jsme měli jedno hlavní jídlo a moučník denně v kantýně našeho hostelu. Skladba jídelníčku byla podobná jako u nás (obvykle maso, příloha a salát), jižním národům však příliš nevyhovovala. Mě chutnalo, pouze bych snesla větší porceJ Jinak jsme ponejvíce nakupovali v supermarketu, občas si něco uvařili či navštívili místní fastfoody.

Volný čas:

Nejdříve bych chtěla pochválit studenty z místní organizace, se kterými byla dobrá domluva a dalo se na ně spolehnout. Také s námi trávili volný čas a měli zájem o bližší seznámení. Dva výlety jsme měly organizované místními studenty. Pak už jsme si je zařizovali sami, což nebyl problém. Při návštěvě turistického centra se daly získat nezbytné informace. Celkem nás tam bylo 27 studentů, převážně z Evropy a musím říct, že jsme si ten měsíc náležitě užiliJ

Stáž mohu všem vřele doporučit!

Případné dotazy ráda zodpovím na michaela.kribska@atlas.cz