Lund – Like no other

Tyto postřehy navazují na text Vítka Glogera a Lenky Doubravské. Převzal jsem část textu a dle mých poznatků doplnil či přetvořil. Tak jako oni zdůrazňuji, že mé postřehy nejsou úplné. Rok od roku se samozřejmě situace mění, a tak je možné, že i můj text brzy ztratí na aktuálnosti.

V srpnu roku 2009 se mi podařilo vyjet s Erasmem do Švédska. Mou novou univerzitou se stala Lunds universitet. A proč jsem si vybral zrovna Švédsko? Na LF UP studuji medicínu, obor Všeobecné lékařství. Ale nedělejte si žádné iluze. Rozhodně nejsem nijak zvlášť dobrý student, abych za své studijní výsledky tuhle možnost dostal. Jenom jsem měl oči otevřené a na univerzitní internetové stránce jsem objevil možnost vyjetí na studijní pobyt v rámci programu Erasmus. Teď jsem sice přišel o pověst dokonalého studenta, ale co... Chci jen říci, že vyjet může opravdu každý a že nebudete litovat!

Když jsem 23. srpna nastupoval do letadla, měl jsem obavy. Když jsem se potom vracel domů, připadalo mi, že ty tři měsíce utekly jako voda.

První den
V „Arrival day“, jehož datum bude v informacích, které vám přijdou poštou ještě do ČR spolu s „Letter of Acceptance“, si vás na nádraží vyzvednou dobrovolníci v modrých tričkách. Dopraví vás do AF building (hlavní budova univerzity). V AF zanecháte kufry v šatně a přihlásíte se nejprve v jedné místnosti, kde budou chtít vidět váš akceptační dopis a nějaký doklad, potom ve druhé, kde ukážete myslím to samé, a výměnou dostanete tzv. Welcome package a klíče od svého pokoje s jakousi schematickou mapkou, adresou a dalšími informacemi ke koleji. Pokud si myslíte, že pod Welcome package se skrývá občerstvení nebo nějaké suvenýry, budete asi dost zklamaní. Jsou to jen papíry, letáky a zase papíry. Když si je projdete, najdete tam list s přihlašovacími údaji k univerzitnímu internetu, identifikační číslo (Swedish personal number), číslo své mentorské skupiny a kontakty na mentory a podobné věci jako mapu Lundu, rozvrh toho, co se bude v následujících dvou týdnech dít, nebo průvodce po studiu na Lunds universitet. Potom zaskočíte do třetí fronty, na jejímž konci vám sdělí, který kurz švédštiny vám připadl.

Když absolvujete tohle, vyzvednete si zavazadla a stoupnete si k cedulce se jménem vaší koleje v přízemí AF. Až se vás sejde dost, odvezou vás přímo na vaší kolej.

Druhý den vám začíná škola. Jde jen o zmíněný kurz švédštiny, ale účast je povinná a určitě ji vám doporučuji. Kromě zdokonalení svých jazykových dovedností se také dozvíte mnoho praktických informaci – jak si nekoupit zakysané mléko s domněním, že ve Švédsku prodávají prošlé zboží, zazpíváte si písně od ABBA či Europe v originále s ukulele doprovodem a také se seznámíte s lidmi z celého světa.

Uvítací týdny
První dva týdny vás Lunds universitet vítá jak kurzy švédštiny, tak různými přednáškami a informačními schůzemi. Doporučuji se jich účastnit. Jsou docela užitečné a zábavné a poznáte nové lidi;-)
Jazyk budete mít čtyři hodiny denně, buď dopoledne nebo odpoledne a pokud nebudete mít víc než dvě absence, dostanete moc hezký certifikát.
Na víkendy připraví domácí studenti „International party“. Dejte si pozor a kupte si lístek na tu oficiální. K pití doporučuji Cider, je to sladké, nějaký alkohol to obsahuje a je toho půl litru za stejnou cenu jako pivo. Tak pokud neholdujete pivu nebo mu právě holdujete hodně a nemáte chuť si zkazit žaludek místním vodnatým mokem bez chuti a zápachu, dejte si Cider. No, kluky to asi nenadchne, ale holky budou spokojené:-).
Celé vítání končí jakousi imatrikulací. Uslyšíte tam univerzitní mužský sbor, rektora univerzity. Je na vás, jestli se vůbec zúčastníte, ale v rámci socializace doporučuji.

A co potom?

Určitě se připojte k akcím vaší mentorské skupiny (MS) a nationů. Diky ní poznáte nové lidí, národní tradice a jídlo, zažijete spoustu legrace.V naší MS se sešla skvělá parta lidí. Ze začátku program plánovali mentoři, pak jsme přebrali štafetu my sami.

Co se tyče nationů, funguje to tak, že i když se stanete členy jen jediné, máte se studentským průkazem povolen vstup i do ostatních. Já osobně doporučuji Kalmar. Je velikosti „tak akorát“. Budete-li chtít se naučit vařit nějaké švédské speciality či vyzkoušet si, jaké to je pracovat za barem, zaškrtněte políčko „chci se zapojit“. Za práci dostanete poukázky, které pak můžete využit pro volný vstup na party nebo zaplatit si sittning, což je večeře o třech chodech při svíčkách a hudbě. Bývají i tematicky zaměřené. Vřele doporučuji aspoň jednou za studijní pobyt vyzkoušet.

Ubytování

S kolejemi je to tak, že každý má vlastní pokoj, buď s koupelnou nebo jen WC a nebo taky s ničím. Kuchyň je společná a podle ceny nelze absolutně nic usuzovat. Je dobré si projít na internetu popisy a najít si kolej, která nabízí pokoj s vlastní koupelnou a není moc daleko od školy. A samozřejmě je dobré zvážit cenu, za kterou tohle můžete mít.

http://www.lu.se/lund-university/exchange-students/find-somewhere-to-live/international-housing-office/housing-options

Já jsem bydlel na Spartě,což bylo k nemocnici asi deset minut kolem . Mohu také doporučit Delphi. Bydlení na smíšeném koridoru, zahraniční studenti spolu se Švédy, což byl i můj případ, přináší svá pozitiva. Nejenom, že lépe poznáte švédskou kulturu ale také to, že budete mile překvapení bezvadně vybavenou kuchyní a společenskou místnosti. Místní studenti zde bydlí v podstatě celá svá studia, protože nemusí přes léto platit kolejné, a tak si podle toho i vybaví svá obydlí. Jinak na kolejích jsou prádelny nebo alespoň pračky. Prádelnu si musíte bookovat, pračky přímo na koridoru používá prostě ten, kdo zrovna přišel. V prádelnách si stroje samy dávkují prášek, tak pozor, pokud jste citlivější.

O koleje je třeba však žádat včas, elektronickou formou. Sledujte vývěsky na www stránkách univerzity.

Stáž

Většinu materiálů jsme dostali první den přímo na místě. Na kurzu nás bylo 8. Jen stručně. Organizace byla naprosto skvělá. Kromě programu jsme dostali i spoustu přednášek a handoutů a dalších článků. Bílé prádlo ani fonendoskop není potřeba brat, ale bílé boty je lepší si vzít s sebou. Skříňky jsme měli dole v přízemí a sekretářka nám dokonce koupila každému zámek. Učebnici si kupovat nemusíte. Já jsem sice měl Principles and Practice of Surgery edited by O. James Garden, Andrew W. Bradbury, John L. R. Forsythe, Rowan W. Parks (Elsevier 5th Edition, 2007) ale spíše doporučuji Essential Surgery: Problems, Diagnosis and Management by H. George Burkitt.

Knihy si zdarma můžete půjčit buď přímo v nemocniční knihovně (nevýhodou je, že pouze na dobu 2 týdnů) nebo v městské knihovně, jejíž pobočka je na stejném patře v nemocnici (výpůjční doba jeden měsíc). Také doporučuji zajet se podívat přímo do Medical Library.

Spoustu dalšího studijního materiálu jsme dostali během kurzu k přednáškám a seminářům. Docházka nijak kontrolovaná nebyla, ale vyučující si Vás samozřejmě snadno zapamatují, či spíše nezapamatují, protože je Vás na kurzu tak málo, a protože se Vám velmi věnují a diskutují s Vámi. Výuka probíhala stylem, že od pondělí do středy jsme celý den trávili na jednotlivých odděleních a operačních sálech, čtvrtek byl určen jako studijní den a pátek od rána až do pozdního odpoledne jsme měli přednášky, kazuistiky nebo nacvičování praktických dovedností.

Závěrečná zkouška se skládala z několika části. Na začátku kurzu jsme dostali témata k vypracování portfolií. V podstatě zahrnovala činnost na odděleních a OS. Ty hrály nemalou roli v celkové známce. Samotná zkouška měla dvě části ( pominu-li powerpointovou prezentaci jedné z vlastních kazuistik) – písemný test a ústní část. V testu v podstatě řešíte kazuistiky - reálné případy. Vše je zaměřeno klinicky, chtějí vidět, že máte přehled a smysl pro orientaci v daných situacích. Taktika je hlavně pacienta nezabít a pokud možno mu i pomoci. Ústní probíhá formou kazuistiky.

Studentský život

Lund je městem studentů a podle toho vypadá i studentský život. Doporučuji se zapojit do mentor groups. Opět tak získáte nové přátele.V podstatě hned první den jsme se s Čechy a Slováky dali dohromady. Určitě se zaregistrujte do jedné z nationů. Je možné se i do dění a přípravy akcí zapojit. Vřele doporučuji.

Doprava

MHD a autobusy Skånetrafiken
Lundská MHD je poměrně dobrá. Jen do některých částí města se občas nedostanete a jízdní řád lze brát jen tak orientačně. Počítejte proto tak s desetiminutovým zpožděním a všechno bude v pořádku. Platit lze buď hotově, přímo u řidiče. Lístek stál 16 SEK, platí hodinu a je přestupní. Lepší a praktičtější je pořídit si tzv. jojo card, která platí i ve vlacích. Získáte ji na vlakovém nebo autobusovém nádraží v kanceláři Skånetrafiken. Poprvé musíte kartu nabít alespoň na 200 SEK, jinak je karta zdarma. Jízdné je potom levnější a nemusíte mít pořád po ruce drobné. Znovu dobít kredit můžete přes automat na nádraží. Opět to musí být víc než 200 SEK, ale je dobré, že můžete platit kreditkou. Kartu lze předplatit i jako naši měsíční jízdenku, ale mně se to nevyplatilo, proto o téhle možnosti nic nevím...

Vlaky

Železniční spojení Lundu a okolí je velmi dobré. Vlaky jsou pěkné a jezdí velmi často. Jízdné je na české poměry dost drahé. A vyplatí se kupovat jízdenky v automatech. U přepážky jsou citelně dražší. Takže pokud cílovou stanici najdete napsanou na tlačítku, neváhejte a kupujte!
Dobré je taky vědět, že ve švédských vlacích jsou speciální vagóny pro cestující s velkými zavazadly nebo koly (sedadla jsou jen po stranách, přesně jako v českém starém metru). Nikdy se netlačte jinam. Zavazadlo v uličce je nemyslitelná věc. Také dávejte pozor na vozy první třídy a prostory, kde je zakázáno jakkoliv vyrušovat.
A aby nedošlo k nějakému nedorozumění, jojo kartu ve vlaku nikam nestrčíte, lístek musíte mít už při nástupu. Fungují automaty, které jsou jak na jednotlivých perónech, tak při hlavních vchodech na nádraží. Jsou malé. Ty velké asi jako šatní skříň neuznávají slevu a strhnou vám z „joja“ plné jízdné.

Kola

Bezkonkurenčně nejpopulárnějším způsobem dopravy v Lundu. Jezdí se tu na všem, co ještě drží pohromadě. Doslova. A pozor, i ty největší křápy se kradou!
Jako exchange si kolo samozřejmě pořizovat nemusíte ale není nad zkušenost. Skåne je rovinaté, za pár minut můžete být u moře nebo v přírodě a nic vás to nestojí.
Kdo by po kolu zatoužil, ať obhlédne nástěnky a stěny na kolejích a ve škole, zda někdo levně neprodá. Je prý i možnost půjčit si na semestr kolo u Lundahoj, ale počet takových kol je omezený a opravdu se tu kola kradou. Kolo lze koupit i na dražbách nebo v jakémsi obchodě, kde dokonce nabízejí i zpětný výkup za poloviční cenu. A to se zejména cizincům, kteří potom před odjezdem nemají na hledání kupce čas, vyplatí. Na to se poptejte svých mentorů.
Během prvního týdne vás také upozorní na povinnou výbavu kola. Jde klasicky o odrazky, přední a zadní světlo a blatníky. A doporučuje se helma. Se švédskou policií se vyjednávat nedá, tak pozor na to.
Ve vlastním zájmu nešetřete na zabezpečovacích prostředcích a nekupujte příliš draho.

Jízdenky a letenky

V poslední době je cestování do Lundu jednodušší a levnější. Kromě klasických letenek - cena se pohybuje pro studenty od 3000,- Kč nahoru - jsou dnes k dispozici nízkonákladové letecké společnosti. Doporučuji Wizzair létajicí přímo do Malmo, Cimber Air nebo Scandinavian Airlines, které letí na Kodaňské letiště Kastrup. Z Kastrupu jezdí vlak každou půlhodinu do Lundu - jízdné bylo asi 150 SEK. Platit lze v SEK, DKK, i EUR. Autobusové jízdenky jsou paradoxně dražší, ale nemáte u nich hmotnostní omezení.

Počasí je asi každý rok jiné. Nespoléhejte se na mírné počasí a raději si přibalte teplé oblečení. Většinu mého pobytu však bylo docela teplo, občas jenom pršelo a foukal vítr. Doporučuji se neřídit podle toho, jak jsou venku oblečení lidé. Švédové jsou národ otužilý a jsou schopní vyrazit v kraťasech a tričku, když je venku 5 stupňů.

Drobné tipy

Mapa – Pokud jste v Lundu nikdy nebyli, budete mít samozřejmě problém se tu vyznat. Rád bych vás varovalo před mapou, kterou vás IHO při příjezdu vybaví. Raději se podívejte, jestli na ní vaše kolej vůbec je.
Pokud se vám stane, že ji nenajdete, větší mapu seženete v Turistbyrå, informačním centru přímo naproti vchodu do Lundské katedrály (Domkyrkan). Nelze ji přehlédnout, je obrovská, tudíž informace neminete. Tam se zastavte i pokud vám vaše mapa bude stačit. Zeptejte se, co je dobré v Lundu vidět, co v okolí, jaká jsou jejich doporučení a podobně. Dostanete spoustu letáků a průvodců – samozřejmě zdarma a samozřejmě jsou dostupné i anglicky. Najdete v nich zajímavé tipy i informace o Švédsku a zejména o Skåne (nejjižnější kraj Švédska). Navíc tam můžete nakoupit i suvenýry a to za velmi dobré ceny. Ve stáncích a malých obchůdcích vás stejná věc vyjde mnohem dráž.

Jídlo – V prvních dnech určitě oceníte i tip jménem Falafel. Je to jakýsi vegetariánský kebab, je levný (asi 25 SEK) a koupíte ho kousek od AF Building, kde budete mít uvítací program celé první dva týdny, nebo mezi malým ( Stortorget) a velkým náměstím - Botulfplatsen.
Nákupy zásob na doma můžete provést v CooP, ICA, Netto a Hemköp. Myslím, že nejlepší je kombinovat návštěvy Netta (levný, dobré věci, bohužel výběr omezený) a ICI (výběr skvělý, objevíte mnoho nového, ovšem to vše za trochu vyšší cenu). Hodně studentů nakupuje také ve Willy’s (nebo možná Willis:-). Ovoce a zeleninu dostanete poměrně levně i u Turků, kteří mají malé krámky v uličkách Lundu a na náměstí. Mají široký výběr a dobré ceny. A dají se tam sehnat různé marmelády, švestková povidla, těstoviny, arabský chleba, sušené ovoce, různé orientální pamlsky, nápoje...
První dny jsem měl trochu potíže se v Lundu vyznat a těžko se mi hledaly i ty velké obchody. Dám vám tedy dva tipy: ICA naproti vlakovému nádraží a Turci v uličce naproti H&M na Botulfplatsen (autobusové nádraží a centrum Lundu, pod Domkyrkan).

Finance – Ceny potravin jsou přibližně třikrát vyšší než v Čechách, ale nebojte, hlady nezemřete. Je dobré si už na začátku pobytu udělat jakýsi plán, kolik můžete utratit. Asi nejlepší je dát si stranou peníze na nájem, internet, kurzy, výlety a podobné věci a zbytek si rozpočítat na týdny, abyste poslední měsíc nemuseli žít o vodě.
Nemusíte se bát, že ze stipendia nevyžijete. Když s ním budete zacházet rozumně, nebudete mít nejmenší problém a ještě vám zbude na výlety a dárky domů a pro sebe. To záleží na vašem umění. Ale vše s rozumem. Myslím, že Švédsko opravdu stojí za to, abyste do něj investovali celé stipendium a neškudlili na prázdniny a horší časy v Čechách.

Placení – Téměř ve všech obchodech lze platit kartou. Výjimku tvoří snad jen ti Turci a studentské organizace (pro ty je terminál drahý). Narozdíl od ČR tu platí kartou každý, není žádný spodní limit pro platbu (můžete si koupit třeba jediný pohled a prodavačka ani nemrkne), lze jí platit i v kavárnách a bankách (zde je ovšem nutné mít buď švédskou kartu, což vy asi nebudete, pas nebo když zapomenete stačí i OP). Výhodou toho je, že neplatíte žádný poplatek, nemusíte se nekonečně prohrabovat drobnými a ušetříte si tak četné trapasy.
Je dobré mít i nějakou hotovost. Nedoporučuje se vybírat z bankomatu, pokud samozřejmě nemusíte. Poplatky jsou dost vysoké, kurz průměrný a navíc se strhává i určité procento z vybrané částky. Lepší je využívat „cashback“, který vám na jinou než švédskou kartu dají v Nettu, Coop nebo Willy’s. Pokud nevíte, co to je a jak to funguje: při placení nákupu nahlásíte, že byste si vzali cashback tolik a tolik SEK, prodavač vám k nákupu připočítá vybíranou sumu, kterou vám dá do ruky a z vaší karty se strhnou všechny peníze jen jako běžný nákup, tudíž je to zdarma. Jen hlavně Moraváky upozorňuji na to, aby vyslovovali /kešbek/ a ne /kežbeg/, protože jinak dostanete nákupní tašku;-).
Placení velkých účtů (ubytování, internet, kurzy...) je asi nejlepší provádět u banky Forex. Připočítají vám sice poplatek 50 SEK za provedení, ale vyjde vás to mnohem levněji než IBAN nebo platba uskutečněná z bankomatu. Forex doporučuji i proto, že nezpoplatňují použití platební karty jako třeba Nordea.

Zahraniční příručky doporučují založit si bankovní konto v cílové zemi. Je to myslím zbytečně komplikované, protože byste museli peníze, které od univerzity dostanete na konto v ČR, zase převést na nové konto v zahraničí. A samotné založení by vzhledem k tomu, že jste cizinci asi také nebylo jen tak. Navíc si nějaký ekonom spočítal, že na jeden nebo dva semestry se to opravdu nevyplatí ani z finančního hlediska.

Cizinecká policie – Jako účastník programu Erasmus jste povinni hlásit se do 30 dnů na cizinecké policii, pokud se chystáte na území cizího státu strávit více než tři měsíce.

Studentský průkaz & „nations“ – V příručkách pro studenty se píše, že jako student se můžete prokázat pouze švédským studentským průkazem (tudíž žádný ISIC). V praxi to vypadá spíš tak, že to nikdo nekontroluje a pokud ano, uznají i ISIC. Nedostanete na něj prý žádnou slevu, ale tak nějak stačí. Kromě slev má švédský průkaz tu výhodu, že pokud se vydáte na párty do některého ze studentských klubů, nemusíte s sebou nosit pas a „Letter of acceptance“.
Tento průkaz vám vydají potom, co se zapíšete do některého z nationů. Jsou to jakési studentské organizace, které jsou na univerzitě od samého počátku a sdružovali lidi z nejrůznějších koutů Švédska. Najdete tu tedy např. Malmö-, Kalmar-, Göteborg- nebo Väst Göta nation. Dnes jde jen o tradici a můžete si vybrat ten, který je vám nejbližší. V průvodci se bude psát, že je naprosto povinné se někam zapsat. Není to pravda. Záleží jen na vás. Ale z úcty k tradici vaší nové školy byste to udělat měli. Až si vyberete, zajdete do kanceláře vybraného nationu (oni vás navedou různými mapkami a nápisy), dostanete složenku, v bance zaplatíte poplatek asi 300 SEK na semestr a poštou vám potom na švédskou adresu přijde průkaz. Jen nezapomeňte zdůraznit, že jste jen „exchange“. Poplatek pro normální studenty je dvojnásobný.
Za své peníze potom dostanete možnost účastnit se akcí svého nationu za zvýhodněnou cenu. Doporučuje se vybírat si proto menší spolky, ve větších se o vás nebude nikdo výrazněji starat a také možnost uplatnit se je menší. A co všechno se nabízí? Studentské kluby, párty, divadelní spolek, zvýhodněné obědy a večeře plus možnost vařit je, promítání filmů, výlety nebo jakési neformální večeře zvané „sittningen“.. Lidé byli oblečeni téměř v plesovém, podávalo se několik opravdu výtečných chodů a vůbec to byla možnost poznat, jak se Švédové baví. Stojí to za to.
Byl jsem členem Kalmar a díky nim jsem vařil typicky švédská jídla a připravoval sittningen.
Mezi mými kolegy byl velmi populární VG, tedy Väst Göta. Když už nic jiného, párty tam byly proslulé široko daleko.

Pošta – Poštu jako takovou jsem viděl asi jedinou a už nevím, kde to bylo. Jinak se všechno vyřizuje na pobočkách, které jsou většinou ve velkých obchodech jako je ICA. Hledejte žlutomodrý znak s obálkou. Může být u vchodu do obchodu, uvnitř obchodu nebo na kase. Z kasy lze posílat jen menší zásilky.

Mobilní telefon – Je dobré pořídit si švédskou SIM-kartu. Můžete k ní přijít úplně snadno – na „Information meeting“ a podobných akcích vám budou nabízet různé letáky a právě i volné SIM. Vyplatí se si ji vzít. Občas bude potřeba někomu zatelefonovat, s někým se domluvit, dát někomu vědět. A hlavně bude kdokoliv moct kontaktovat vás.

Gerdahallen – Běhat můžete samozřejmě v parcích, ale pokud byste nenavštívili místní centrum péče o tělesnou schránku, byli byste hloupí. Nejvýhodnější je koupit si permanentku. Na semestr stojí kolem 800 SEK a je tu otevřeno denně od rána do noci (pravda, o víkendu jen do večera:-). Vybrat si můžete z nejrůznějších druhů aerobiku, jógy, afro, boxu či gympy. Gympa je typicky severské cvičení silně připomínající naši socialistickou spartakiádu. Teď se možná pošklebujete, ale dostanete opravdu do těla a navíc se skvěle pobavíte. To vám garantuji!

Domkyrkan – Románská katedrála je hlavní dominantou města a nelze ji přehlédnout. Je obrovská, ze světlého kamene, s mohutnými stěnami pnoucími se vysoko, až k mrakům? A když vejdete... Hmm, je tu teplo a voní tu... nemůžu si pomoct, ale že by knedlo, zelo, vepřo?
Až se rozhodnete katedrálu navštívit, vyberte si k tomu třetí hodinu odpolední. To totiž odbíjí „orloj“ vlevo od vchodu. Přímo nad vchodem jsou obrovské varhany, které se rozeznějí i pro ateistu v sobotu, v půl jedenácté. Když jsem se na varhanní koncert vypravila já, hráli Dvořákovu Novosvětskou. Vlastenec ve mně zaplakal pýchou...
V podzemní kryptě nekoukejte ani tak po náhrobcích (stejně vám nic moc neřeknou) ale po sloupech. Jeden z nich objímá zkamenělý obr.
Legenda praví, že na místě, kde katedrála stojí, kázal kdysi jeden mnich. Kázal krásně, ale církev mu nechtěla kostel vystavět. I zželelo se ho obrovi, který žil v podzemí, a slíbil kostel vystavěti. Mnich měl ale za úkol uhádnout obrovo jméno, jinak by musel stavbu zaplatit vlastníma očima. Katedrála rostla a kazatel stále jméno neznal. Až jednoho dne zaslechl, jak pod zemí těší obryně svého synka, že se tatínek Fin již brzy vrátí. Když obrovi jméno řekl, dostal gigant vztek a z jedné z věží katedrály shazoval na mnicha kameny. Rozzlobil se tak, že se začal zmenšovat, a zmenšil se až do sklepení katedrály, kde zkameněl objímaje kamenný pilíř.

Skanzen – Tu starobylou tvář Lundu si můžete prohlédnout ve Skanzenu. Najdete ho hned za Akademiska Föreningen (hlavní budova univerzity, pro cizince stará dobrá AF building). Vstup do něj byste bez rady jen těžko našli. Cesta tam vede skrze muzeum Kultur (bílá budova za AF). Pro Skrblíky přidávám informaci, že prokážete-li se jako student, můžete si zcela zdarma prohlédnout expozici věnovanou historii Lundu, aktuální výstavu umění a právě zmiňovaný skanzen.

LUND

Když jsem dorazil do Lundu, měl jsem pocit, že jsem právě vystoupil ze spěšného vlaku do Bradavic. Když venku pršelo, foukal silný vítr a byla opravdu zima, z oken univerzity sálalo teplo. To, co jsem z Lundu viděl, mělo pohádkový nádech. Staré královské paláce, kde univerzita sídlí, obrovská románská katedrála, kterou nelze minout a která za šera nahání strach, křivolaké uličky plné malých cihlových domků...
Za celý můj pobyt prošel Lund třemi ročními obdobími. Když jsem přijel, bylo ještě léto. Pak přišel nádherný suchý pozdím, a když jsem odjížděl, bylo za okny půl metru sněhu. A za každého počasí měl Lund svou osobitou a vždy krásnou atmosféru. Tu nikdy nezapomenu...