Gdaňsk, Polsko
Klinická stáž IFMSA
Jméno účastníka: Ivana Mrózková
Termín: srpen 2009
 

Na stáž do Polska jsem původně nechtěla, změnila jsem to po tom co jsem si uvědomila, že na letenku do Brazílie asi nenašetřím:) Nicméně teď toho nelituji!

Do Gdaňsku, který je přístavní město úplně na severu Polska jsem jela vlakem….nedoporučuji nikomu! V jízdním řádu bylo napsáno, že na místě budu 12:30, tzn 10 hodin cesty, ale hoďka a půl zpoždění zapříčila to, že na nádraží už na mě nikdo nečekal. Tak jsem se musela dostat na koleje sama. Asi 3minutová cesta taxíkem mě vyšla na 20 zlotých, ale co už..hlavně že jsem se tam dostala.

Koleje byly celkem v pohodě, pokoje po třech i když pro moji spolubydlící z Holandska to byl asi trochu šok. Koupelny i záchody společné na chodbě. Takže to že vám do sprchy vlezl student opačného pohlaví nebylo vůbec neobvyklé.

Stravování bylo zajištěno v nemocničním bufetu s velmi „pestrou“ nabídkou – každý den kuře na nějaký jiný způsob ale zase saláty měli dobré a pro odvážlivce tam byli i polské speciality.

Nemocnice stála hned vedle kolejí, asi tak 5 min. chůze. jsme tam chodili ráno ale někdy když měl můj doktor službu na pohotovosti tak jsem chodila odpoledne. Byla jsem na traumatologii takže většinou jsme se chodili dívat na operace, dělali jsme sádry, každé ráno na vizitu..a když zrovna nebylo co dělat tak jsme trénovaly šití na prasečích nožkách.

Jinak Gdaňsk je úplně krásné město, s původním historickým centrem, které nebylo zničeno v 2SV. Takže první týden nás Poláci potahali převážně po památkách a pak jsme jezdili na různé výlety, které většinou stály za to. No a jelikož je Gdaňsk u moře tak jsme se občas chodili válet na pláž. Pláže jsou tam krásné s bílým pískem ale moře bylo ledové i když bylo třeba 25 tak mě do vody nikdo nedostal. Studenti, kteří se tam o nás starali byli opravdu milí, dali nám hned na sebe kontakt a pořád něco organizovali až toho bylo někdy trochu moc.

Dohromady zahraničních studentů nás bylo asi 20. Na traumatologii se mnou byla jedna Portugalka a jeden Egypťan. S doktory jsme se dorozumívali anglicky a já jsem občas zkoušela svoji zmutovanou Polštinu ale kupodivu rozuměli.

Stáž jsem si vážně užila, měli jsme tam skvělou partu lidí a doktor který mě měl na starost zrovna vylezl ze školy takže ani v nemocnici to nebyl žádný teror :-)