Quito, Ekvádor

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Nikola Zimčíková

Termín: srpen 2018

CESTA

Letěla jsem se španělskou společností Iberia: Vídeň-Madrid, Madrid-Quito (tam i zpět). Letenky jsem kupovala na cheaptickets.de. Zpáteční letenka mě spolu s pojištěním proti stornu stála 34 tisíc Kč a kupovala jsem ji půl roku dopředu. Doporučuji nečekat na vyjádření dané země k vaší stáži, které může přijít až několik týdnů před jejím začátkem, a letenku sehnat hned. Její cena se totiž během několika měsíců vyšplhala až na trojnásobek. Jednalo se o ekonomickou třídu – povolena byla 2 zavazadla v zavazadlovém prostoru, která dohromady nesměla přesahovat 23 kg + jedno příruční zavazadlo. Dají se koupit i levnější letenky, ale s více přestupy. Let do Madridu trval asi 3 hodiny a z Madridu do Quita asi 10 hodin.

UBYTOVÁNÍ

Bydlela jsem u rodiny jedné medičky. Rodina byla opravdu úžasná, snažili se, abych se cítila jako doma, brali mě na výlety, ani jsem nepotřebovala využít sociální program (výlety pro studenty organizované IFMSA). V podmínkách stáže bylo uvedeno, že mám u rodiny nárok na dvě jídla denně, ale v rodině mi řekli, že jsem její součástí a budu dostávat snídaně, obědy, svačiny i večeře. Bydlela jsem ve starším bytě o velikosti 7+1, což není v Ekvádoru nic neobvyklého. Nemocnice byla vzdálena asi 30 minut autobusem.

V ekvádorských bytech nenajdete ústřední topení. V noci bývá velká zima, je běžné spát v teplém oblečení pod několika dekami a peřinami.

KLIMA A POČASÍ

Quito leží 2 850 m n. m. a přesně na rovníku. Celý rok je tam tedy skoro stejné počasí. Vzhledem k tomu, že slunce máte kolem poledne přímo nad hlavou, je nutné se pořád mazat opalovacími krémy s SPF min. 50. Deštníky lidé používají proti slunci možná ještě častěji než proti dešti. Za celý měsíc v Quitu pršelo možná tak čtyřikrát, srpen totiž nepatří mezi deštivá období. Ráno a večer bývá kolem 10 °C, přes poledne 18–23 °C. Pár dní jsem strávila i na pobřeží, kde během slunečných dní bývaly teploty kolem 28 °C.

OBYVATELSTVO A SPOLEČNOST

Kolem 70 % obyvatel jsou mesticové, menší procento tvoří lidé čistě evropského původu, černoši, zambové a čistokrevní Indiáni, kteří jsou typičtí pro vesnice. V pralese žijí i lidé, kteří nikdy nepoznali moderní civilizaci a dosud nebyli kontaktováni.

Na společenském žebříčku jsou nejvýše obyvatelé s evropskými kořeny. V některých městech tito lidé (hlavně starší) Indiány opovrhují.

V Ekvádoru je silný vliv katolické církve, právě proto jsou tam ilegální potraty. Liší se také postavení mužů a žen. Pokud si chce žena nechat přerušit vejcovody, je nutný písemný souhlas jejího muže.

JAZYKY

Španělština a kečuánština – jazyk domorodých Indiánů. Anglicky umí málokdo.

MĚNA

V Ekvádoru se platí americkými dolary. Nepřijímají se ovšem 50- a 100dolarové bankovky. Je dobré u sebe nosit dostatek mincí, popř. bankovek s nižší hodnotou, občas je totiž problém zaplatit i 20dolarovou bankovkou.

MĚSTO

Quito má 1,6 milionů obyvatel. V porovnání s Českou republikou lze již na první pohled poznat, že Ekvádor je daleko chudší země. Posprejované ulice, škaredé omítky na domech, žebráci, pouliční umělci a prodavači, kteří procházejí mezi auty, která na křižovatce zastavila na červenou. Prodavači jsou často i malé děti, také můžete vidět prodávající ženy s kojenci na zádech. V autobusech prodavače potkáte také. Sortiment věcí, které tito lidé nabízejí, je snad nekonečný. Kromě jídla a pití si v autobuse nebo při čekání na zelenou můžete zakoupit zubní kartáčky, sluchátka, zahradnické náčiní nebo psa.

Quito má pěkné historické centrum. Byla jsem se v něm podívat přes den, ale i v noci, protože zrovna v srpnu se slavil svátek Fiesta de la Luz (v překladu Svátek světla), kdy se do půlnoci na historické budovy promítají obrazce nebo animované příběhy týkající se ekvádorské historie a kultury.

DOPRAVA

Po Quitu jsem jezdila především autobusem. Jedna jízda stojí 25 centů. Jízdy bývají divoké, občas je třeba nastupovat a vystupovat za jízdy a ne vždy máte jistotu, že řidič na zastávce zastaví, i když máváte. Navíc neexistují jízdní řady.

Všude vidíte také žluté taxíky, které jsou levnější než v Česku. To ale nemusí platit v situaci, kdy si řidič všimne, že jste Evropan. Proto je lepší jezdit Uberem. Všichni neustále troubí.

Při cestování na dlouhé vzdálenosti se vyplatí jet nočním autobusem. Cesta je potom i o několik hodin kratší.

KRÁDEŽE

Ve městě mě jednou přepadli. Přišla jsem o kabelku, kde jsem měla mobil, peníze, kreditku a plno dalších věcí. Krádeže, přepadení a únosy jsou běžnou součástí života v Ekvádoru. Bavila jsem se o tom s několika místními studenty a málokterý zažil přepadení pouze jednou.

V nemocnici jsem si nechávala věci na pokoji určeném pro studenty. Pravděpodobně někdo z personálu mi ukradl bloček, který jsem dostala od IFMSA, pár dolarů z peněženky a plášť. Lékaři nosí nejlevnější fonendoskopy, protože si jsou dobře vědomi toho, že drahý by měl brzy nového majitele.

K vyšší kriminalitě přispívá i vlna imigrace venezuelských uprchlíků, kteří se nacházejí ve velmi tíživé finanční situaci.

STÁŽ

Navštěvovala jsem interní oddělení v nemocnici Hospital de Especialidades Eugenio Espejo. Jedná se o jednu z nejlepších nemocnic v Ekvádoru. Na oddělení jsem viděla několik vzácných případů. Každý den jsem chodila na specializované ambulance, především na ambulanci pro HIV pozitivní pacienty a na revmatologickou ambulanci.

Lékaři mi říkali, že finanční situace ve zdravotnictví je velmi špatná. Nemohou pacienty posílat na všechna vyšetření, která potřebují, používají se co nejlevnější léky. Lidé bez kontaktů a peněz umírají na apendicitidu kvůli přeplněným operačním sálům.

S lékaři jsem se musela dorozumívat španělsky, protože anglicky z nich nikdo neuměl, a to ani mladí lékaři. Všichni byli moc ochotní.

V nemocnici jsem byla každý den od 7 hodin. Končila jsem různě, někdy ve 12, někdy ve 2 hodiny. Vyžadována byla 80% účast.

VÝLETY

Ekvádor má nádhernou přírodu. Najdete zde oceán, Andy i Amazonii.

Na výlety jsem jezdila s rodinou a jejich přáteli. Navštívila jsem zajímavá místa v Quitu, jako Virgen de El Panecillo, TelefériQo nebo budovy v historickém centru. Podívala jsem se na rovník do Mitad del Mundo (Střed světa), na indiánské trhy ve městě Otavalo, projela jsem se po sopečném jezeře Cuicocha a prošla se k sopce Pichincha. Několik dní jsme bydleli u příbuzných v Mantě, druhém největším přístavu Ekvádoru, kde jsem si zaplavala v Tichém oceánu. Do Amazonie jsem se bohužel podívat nemohla, bylo mi řečeno, že vzhledem ke špatné politické situaci tam nyní často dochází k únosům.

ZÁVĚR

Ekvádor je země, ve které jsem sice zažila i méně příjemné chvíle, ale také jsem navštívila nádherná místa a poznala skvělé lidi. Celkově jsem si tuto stáž moc užila. Doporučuji všem, kdo se chce podívat do Latinské Ameriky.