Stavropol, Ruská federace

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Jakub Velička

Termín: červenec 2018

Příjezd
Ruské hranice lze překročit až v den platnosti víza a vízum je vystaveno přesně na datum uvedené ve zvacím dopise, který zasílá hostující univerzita. Proto nebylo možné zůstat v Rusku déle nebo přiletět dříve, než daný měsíc na stáž. Do Stavropole jsem cestoval letecky z Prahy přes Moskvu s aeroliniemi Aeroflot. Přiletěl jsem asi v poledne, na letišti mě čekala moje kontaktní osoba, která mě kontaktovala na mobil už dva dny předem. Autem jsme jeli na studentské koleje, kde jsem byl ubytován.

Ubytování
Na kolejích bydleli v celé budově pouze studenti medicíny. Pokoj, na kterém jsem bydlel byl pro dva, spolu se mnou zde byl student z Finska. Náš pokoj byl jedním ze čtyř pokojů v buňce. Asi 2 týdny s námi na buňce bydlel student z Ukrajiny, jinak zde bylo prázdno. Tyto pokoje měly společnou místnost, kde byla lednička, sprchový kout a dvě umyvadla. V další malé místnosti byl záchod. Kuchyň byla na chodbě pro celé patro. V kuchyni nebylo žádné nádobí, jen na pokoji byl čajník a hrnec. Nějaké základní nádobí jsme si proto museli koupit. V kuchyni byla trouba se sporákem, na kterém ale pořádně fungovala pouze 1 plotna. Wi-Fi bylo pouze dole u recepce, pokud bychom chtěli internet na pokoji, museli bychom si koupit router. Klimatizace na pokojích nebyly, což byl ze začátku, než jsme si na to zvykli, trochu problém, protože teploty ve Stavropoli byly skoro každý den přes 30 stupňů a ani v noci nebylo o moc lépe. Naštěstí bylo možné měnit povlečení každý týden. Bylo fajn, že úklid celé buňky včetně pokojů byl prováděn 3x týdně.  Nevýhodou bylo zamykání kolejí mezi 23 a 6 hodinou. Ubytování bych tedy nezařadil mezi ty nejlepší a nejkrásnější, ale jelikož jsem si vybral jedno z menších měst na jihu Ruska blízko Kavkazu, nešlo zde čekat nějaký luxus.

Stáž
Vybral jsem si chirurgii. Konkrétně jsem byl přidělen na oddělení popálenin, omrzlin a hnisavých zejm. kožních infekcí. Nemocnice byla od kolejí poměrně daleko, asi 7 km pěšky. Ráno jsme jezdili taxíkem, odpoledne autobusy. První den nám naše kontaktní osoba, která měla v nemocnici praxi spolu s námi, ukázala, jak nejlépe do nemocnice cestovat a potom nás seznámila s naší doktorkou a oddělením. Na oddělení byly prováděny především menší výkony, které jsme sledovali i vykonávali. Jednalo se hlavně o chirurgické výkony u kožních pyogenních infektů a převazování u popáleninových pacientů. U těchto pacientů jsme také mohli vidět několik transplantací kůže. Dále jsme měli možnost kdykoliv navštívit centrální sály a různé operace. Dva dny jsme byli také v regionální nemocnici na kardiologickém oddělení, kde jsme viděli především koronarografické výkony. V obou nemocnicích bylo stážování velice příjemné a přínosné. Doktoři, kteří uměli anglicky, nám pokaždé vše podrobně vysvětlili a opravdu se nám věnovali. Do nemocnice jsme chodili každý den na 8 a končili většinou kolem 3 hodin odpoledne.

Stravování
V nemocnici byl bufet a kantýna, kde jsme chodili na obědy. Jídlo zde bylo dobré a poměrně levné, za oběd včetně polívky a pití jsme dali zhruba 150 RUB (asi 50Kč). Občas jsme zašli do fastfoodů nebo restaurací. Večer jsme si většinou vařili na kolejích. Hned vedle kolejí byla ulice s trhy a mnoha obchody. Jídlo ve fastfoodech bylo levné, pohybovalo se mezi 150-250 RUB (50-80 Kč). V restauracích byly ceny podobné jako u nás.

Město
Stavropol má asi 400 tisíc obyvatel, na ruské poměry jde o menší město. Centrum bylo velice pěkné a čisté. Sídliště byla většinou starší a vypadala různě, byly zde ale i úplně nové čtvrti. V celém městě bylo hodně zeleně, což bylo příjemné hlavně kvůli každodenním vedrům. Během července dobíhal fotbalový šampionát, kde se dařilo i ruskému týmu, a město proto žilo fotbalem. Ve městě jezdilo několik linek autobusů, ale tyto autobusy byly většinou dodávky. Jezdily sice celkem často, ale i tak bývaly občas přeplněné, hlavně v ranních a odpoledních hodinách. Jedna jízda stála 20RUB (asi 7Kč). Často jsme používali taky taxíky, především na cestu do nemocnice. Taxi bylo možné objednat přes mobilní aplikaci, kde byla předem domluvena cena, a proto nehrozilo nějaké smlouvání nebo naopak nadsazení ceny (v podstatě Uber). Taxíky byly levné – cesta do nemocnice (asi 25 min) stála přibližně 150 RUB (50 Kč).

Společenský program
V červenci jsme zde byli na výměně pouze dva. Na starosti nás měli 2 studenti, kteří byli aktivní a snažili se nám ukázat město a život v něm. Většinou nás hned po práci vzali do města a na různá zajímavá místa. Občas s námi jezdila i naše doktorka. Navštívili jsme různé památky, parky, botanické zahrady, bazény, muzea apod.

Cestování
Cestovat mimo město bylo nejlepší autobusy, opět se nejednalo o pravé autobusy, ale tentokrát už o větší a lepší dodávky. Cestování s nimi bylo pohodlnější, protože lístek byl na sedadlo, a tak se nestalo, že by v dodávce se 14 sedadly bylo přes 20 lidí. Některé z nich byly i klimatizovány. Toto ale byly jen dálkové linky, kratší linky byly opět zprostředkovány menšími dodávkami. I mimo město se dalo cestovat s taxíky, popřípadě stopem. O transport jsme také mohli požádat naše kontaktní osoby.

Certifikát a dokumenty
Certifikát jsem zatím neobdržel, neboť poslední týden odjela naše doktorka na dovolenou. S ostatními dokumenty problém nebyl a obdrželi jsme je po 3. týdnu.

Celkové zhodnocení
Stáž byla pro mě velice přínosná a líbila se mi. Zdokonalil jsem své jazykové dovednosti, především angličtinu, naučil jsem se ale i základy ruštiny. Velice přínosné pro mě byly i zkušenosti z nemocnice. Za měsíc v Rusku jsem si udělal plno kamarádů a dobrých kontaktů. Osobně jsem zažil ruskou kulturu a zdejší lidi, kteří byli velice štědří a přátelští. Opravdu to byla skvělá zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu. Rusko je krásná země a určitě ji ještě navštívím.