Hualien 2016 - Tereza Šustková

Hualien, Tchaj-wan

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Tereza Šustková

Termín: červenec 2016

Chtěla jsem se poprvé podívat do asĳské země a Taiwan mě naprosto uchvátil. Podle mě ideální

místo pro seznámení se s vychodní náturou. Nebyl to zase až takovy kulturní šok, jelikož se na

ostrově vystřídaly krom asĳskych vládců také americké a evropské vlivy, takže jsem našla velice

vhodny start pro pozvolné odhalování tajů Asie. Nejvíce jsem ocenila pocit bezpečí. Přestože

jsem v ulicích byla jediny člověk bílé pleti, nikdo o mne málem ani okem nezavadil, natož aby na

mě pískal a pokřikoval. Náš CP byl velice ochotny a národní program byl také užitečny a zábavny

- ale to vždy záleží na jednotlivcích, jež v dany rok respektive měsíc mají studenty na starost. A

cestování bylo jednoduché, příjemné a velice různorodé.

Začnu postupně. Oficiálně byla vyžadována spousta dokumentů včetně snímku plic,

tuberkulinového testu (obě v Ordinaci pro tbc a respirační nemoci, U Ambulatoria 5, Olomouc,

cca 500Kč) a hladiny HBV protilátek (Laboratoře Mikrochem, razítko však dává obvodní lékař, cca

1000Kč). Následně jsem si nechala naočkovat hepatitidu A, břišní tyfus a meningokoka, vše ve

fakultní nemocnici Olomouc (cca 3300Kč). Nabízejí také japonskou encefalitidu, ale na Taiwanu je

velice vzácná. Vízum není potřeba a cestovní pojištění u VZP stálo kolem 1000Kč.

Místní kordinárorka mě kontaktovala dostatečně dopředu. Letenku jsem kupovala měsíc předem

(cca 17000Kč), přestože jsem ji mohla koupit i dříve, jelikož letět jinam než do hlavního města je

zbytečné. Všude se lehce dostanete vlaky. Vybrala jsem let s dvěma přestupy, abych do Taipei

přiletěla po poledni a měla čas přejet vlakem do Hualienu. Z letiště jede autobus hodinu na hlavní

nádraží a vlak do Hualienu trvá 2:20. Na nádraží mě vyzvedl můj CP a ubytoval mě na koleji přímo

v areálu nemocnice. Měly jsem byt v 10. patře. Já pokoj s balkónem, Ruska bez balkónu, dvě

Hondurasky bydlely spolu v pokoji. Koupelny jsme měly dvě. Vařit na koleji se nedalo, ale to nebyl

žádny handicap, všichni jsou zvyklí jíst venku. Finančně je to dostupné a kulturně zajímavé.

Stáž jsem absolvovala v nemocnici Buddhist Tzu Chi General Hospital, největší nemocnici na

vychodním pobřeží. Tzu Chi je obrovská budhistická organizace založená paní, jež je stále na živu

a bydlí přímo v Hualienu. Je zde rozlehlá základna (Jing Si Abode) pro všechny členy této

dobrovolnické organizace. Její historie a cíle jsou velice zajímavé, doporučuji jít po stopách. Na

oddělení Emergency jsem měla službu denně 8-12 a 14-17. Stále se tam něco děje, čekárna je

většinou plná, ale lékaři jsou někdy příliš zaměstnáni, takže doporučuji pro volné chvíle vzít vlastní

četbu. Mě by nebavilo strávit den u operačního stolu. Přemyšlela jsem také nad infekčním

oddělením, ale kamarád říkal, že měli pouze 4 pacienty za cely měsíc. A na Chinese medicine

kamarádka trávila maximálně 3 hodiny denně a pacienti byli pro změnu každy tyden stejní. Proto

jsem byla se svou volbou velice spokojená. Obědvat je možno v místní vegetariánské jídelně,

potřebujete vlastní misku a hůlky, naberete si, kolik hrdlo ráčí, a třeba i extra porci na večeři, to

vše za 25NT$ (19Kč). V jiné budově v areálu je zase možnost snídaně za 20NT$. Náš CP nám

obědy neproplatil, ale za to nám zaplatil dopravu při dvou společnych vyletech do okolí, dvou

večeřích v restauraci, a na rozloučenou jsme dostali typické taiwanské upomínkové předměty. Ale

například v Taipei to studenti měli s financováním jinak, záleží na pobočce. Užitečné taky bylo, že

nám dal k dispozici kola. Po Hualienu se dá jezdit taxíkem ne příliš draze, ale kolo byl bezva

pomocník. Halien má krom Tzu Chi budov také několik dalších kusů historie (Qixingtan beach,

Pine Garden, old village, aborigin festival), chrámy, muzea. Po celém Taiwanu jsou cyklostezky,

většina obyvatel podnikla cestu kolem ostrova na kole. Nádherny národní park Taroko je hodinu

cesty autobusem. Dále v okolí jsou termální prameny ke koupání jak studené tak horké. Bohužel

an celém vychodním pobřeží se nedá koupat v oceánu. Navštívila jsem Taitung, Green Island,

Kaosiung, národní park Kenting, Taichung, Sun Moon Lake a nakonec si nechala tyden na Taipei

a vylety do jeho okolí. Jsem ráda, že jsem si vybrala klidné město Hualien. Stejně se dá kamkoliv

lehce dojet. Mnohem zajímavější jsou přírodní krásy ostrova. Večer jsme jedli na nočních trzích,

nebo v restauracích, ceny všude byly velice podobné našim českym poměrům, jestli mluvíme o

jídle, oblečení, službách či dopravě. Národní social program byl Chinese medicine camp v

Taichungu, což je z Hualienu čtyřhodinová cesta vlakem. Ale tento víkend stál za to, rozvrh byl

nabity aktivitami od bylinkářství a akupunktury po seznámení se s bojovymi technikami, meditací,

tancem a kaligrafií. Opravdu to bylo bezva, nemluvě o nočním životě ve městě. Aby se mi cesta

vyplatila, prodloužila jsem si pobyt ještě o jeden den, zůstala v hotelu a vydala se k jezeru Sun

Moon Lake. A pak byl ještě jeden vylet organizovany národním vedením, ale tam jsem nebyla.

S sebou si neberte nic moc, všechno se dá koupit, takže si nechte v kufru místo na presenty. S

placením kartou byl problém, jedině v supermarketu “199” to bylo možné, jinak vše cash. Vyběr z

bankomatu ve velkych bankách je zdarma a směna také. Lidé jsou velice přátelští, nápomocní,

srdeční, několikrát mě spolupracující pozvali na večeři či karaoke a byla to zábava. Kulturní

rozdíly nejsou natolik zásadní, že by bylo nutno se něčemu vyhybat. Pro mě byl akorát šok, že

pracují moc, až příliš. Na oddělení emergency byl příjemny kolektiv, pořádali semináře a

prezentace, kvůli mně v angličtině. Vyhodou je, že na Taiwanu lékaři píší záznamy do počítače v

angličtině, jelikož je to o dost rychlejší, než psaná čínština, velké plus pro vyměnné studenty. Má

šéfová byla velice ochotná, každy tyden mi dovolila si jeden pracovní den utrhnout pro vylety.

Areál nemocnice je spojen s univerzitním campusem, kde je také centrum sportu s krtym

bazénem a širokou nabídkou sportů, ovál a basketbalové koše.

Na konci pobytu jsem dostala certifikát, ten zařídil CP s mou vedoucí na Emergency. Zajímavé

bylo, že já jediná ze čtyř vyměnnych studentů, kteří jsme byli v Hualienu, jsem musela vyplňovat

HandBook :-)

Stáž byla super, destinace vynikající, vřele doporučuji všem, ani nemusíte byt příliš odvážní.