Split, Chorvatsko

Výzkumná stáž IFMSA

Jméno účastníka: Lucie Brázdilová

Termín: srpen 2016

Cesta

Jela jsem linkovým autobusem chorvatské společnosti Autoherc Metkovic, který jede z Brna přímo do centra Splitu. Cesta trvala 14 hodin. Jízdenky jsem koupila online, jedna cesta stála asi 1300 Kč. Do Splitu se dá jet i vlakem nebo letadlem, ale vlaky jsou s několika přestupy a letadla létají ze vzdálenějších měst, takže cesta autobusem pro mě byla nejjednodušší a nejlevnější. 

Ubytování

Bydleli jsme na studentských kolejích na okraji města. Koleje to byly dost staré a zničené, a byli jsme po 2-3 lidech na pokoji s koupelnou. Měli jsme k dispozici kuchyňku, ale bez vybavení, takže bylo potřeba si koupit nebo půjčit nádobí od ostatních. Koleje byly hned u moře, takže na pláž jsme měli blízko. Do centra města to bylo 15 minut chůze, do nemocnice a na lékařskou fakultu asi 20 minut autobusem.

Město

Split je krásné město s historickým centrem, přístavem a mnoha plážemi. V létě je v něm spousta turistů a akcí, koncertů, festivalů, plážových párty. Místní jsou zvyklí na turisty, téměř každý mluví anglicky, nebyl problém domluvit se. Chorvatština je pro Čechy docela srozumitelná a platí to i naopak, takže pokud někdo anglicky nemluvil, většinou zafungovala čeština.

Cestování po městě

Během prvních dní jsme si všichni vyřídili měsíční jízdenku na městskou dopravu, která stála 120 kn. Jízdenka platila v docela velké zóně, takže jsme mohli cestovat nejen ve Splitu, ale také do vzdálenějších měst, až po Trogir a Omiš, což jsme často využívali. Centrum Splitu není moc velké, takže se tam dá chodit i pěšky, a navíc tam často bývají dopravní zácpy, takže je to někdy rychlejší.

Stáž

Můj přidělený projekt se zabýval databází Cochrane Systematic Reviews a pracovala jsem spolu s dalšími dvěma studenty. Naše vedoucí projektu se zabývala metodikou výzkumu a nám dala za úkol sběr dat z lékařských studií. Pracovali jsme jen na počítači, do laboratoře ani do nemocnice jsme se bohužel nedostali. Naše vedoucí byla moc milá, dokonce nás několikrát vzala mimo pracovní dobu do města do kavárny nebo na večeři. U studentů, kteří byli na klinických stážích, se jejich zkušenosti lišily podle tutora – některým se věnovali, překládali jim, ukazovali zajímavé pacienty a nechali je vyzkoušet všechno, co šlo, jiné často odbyli a řekli, že na ně nemají čas.

Stravování

Místní organizace nám hradila jedno jídlo v každý pracovní den v kantýně hned u nemocnice. Na výběr bylo z několika jídel, obvykle to ale byla nějaká variace polévky, masa a brambor nebo rýže, což nám moc nevyhovovalo, ale nic středomořštějšího v nabídce bohužel neměli. Ostatní jídla jsme si zařizovali sami, buď jsme nakupovali v supermarketech, kde byly ceny srovantelné s těmi v ČR, nebo v pouličních fastfoodech. Do restaurací jsme moc nechodili, protože tam jídla stála 50 kn a víc.

Social Program

V srpnu nás bylo ve Splitu 15 výměnných studentů. Místní studenti se o nás postarali na začátku pobytu, kdy nám pomohli zařídit vše potřebné a provedli nás po městě (moje kontaktní osoba na mě ale neměla čas, tak jsem se domluvila s jinými studenty a jejich CPs a přidala se k nim), ale jinak sami od sebe moc aktivit neplánovali. Moje skupinka naštěstí byla aktivní a chtěla často někam cestovat, takže jsme místní vždycky požádali, aby nám pomohli zjistit a zařídit všechno potřebné, a to ochotně dělali, většinou s námi jel i někdo z nich. V okolí Splitu jsme navštívili například města Trogir, Solin a Omiš, hrad Klis, ostrovy Hvar a Brač; dál jsme byli v Zadaru, v Dubrovníku, v národních parcích Krka a Plitvička jezera. Dalo se vyjet i do okolních zemí, někteří byli například v Bosně ve městě Moštar. V pracovních dnech odpoledne jsme s ostatními studenty chodili na pláž nebo jeli na kratší výlety po okolí, večer jsme se scházeli na kolejích nebo ve městě.

Závěr

Ze svého pobytu ve Splitu jsem nadšená, i když mě ze začátku docela překvapily horší podmínky, nakonec to byl úžasný zážitek a velká zkušenost. Určitě bych jela znovu, jen bych si příště radši vybrala klinickou stáž.