Mnichov, Německo
Klinická stáž IFMSA
Jméno účastníka: Barbora Rozsypalová
Termín: červenec 2016
Úvod:
Měla jsem štěstí s výběrem stáže – dostala jsem svou první volbu jak co se týká města, tak i oddělení. Zvolila jsem Mnichov a radiologii - chtěla jsem obor, který je uplatnitelný v mnoha oblastech medicíny, zároveň neumím německy, takže jsem volila specializaci, kde se příliš nedostanu do kontaktu s pacienty. Moje stáž probíhala v Klinikum der Ludwig-Maximilians-Universität München.
Cesta:
Do Mnichova jsem se dostala autem. To mi umožnilo vzít si s sebou kolo, které jsem při svém pobytu maximálně využívala.
Ubytování:
Moje kontaktní osoba mi našla krásné ubytování v rámci studentských kolejí. Bydlela jsem ve velkém, moderním bytě, určeném pro 8 studentů. Každý měl svůj vlastní pokoj a sociální zařízení, kuchyně byla sdílená s ostatními obyvateli bytu. Ubytování bylo pro mě výhodné svojí lokalitou – na kole jsem byla v nemocnici za méně jak 10 min a v centru města na Karlsplatzu za cca 30 min, U-bahnem za cca 15 min na Marienplatzu.
Ne každý z incomings měl ale takové štěstí, kamarádka musela každý den dojíždět do hodinu vzdálené nemocnice.
Nemocnice:
První den v nemocnici jsem se zastavila u sekretářky, u které jsem podepsala pár dokumentů (bezpečnost práce). Dala mi rozpis, který určoval, kde mám který den stážovat, přidala mapu nemocnice a jmenný seznam lékařů, ke kterým se mám hlásit.
Na začátku mě překvapilo, že jsem neměla jednoho tutora, ale přesouvala jsem se po oddělení, takže jsem v podstatě každý den byla s jiným doktorem. Prvních pár dní jsem byla na rentgenu, potom na CT, PET-CT, sonografii, intervenční radiologii a MR. Lékaři na oddělení nevěděli, kde mám kdy být, takže jsem se nemusela striktně řídit rozpisem a mohla tak strávit více času na pracovištích, která mě nejvíce zaujala. Kvůli absenci konkrétního vedoucího lékaře bylo potřeba vyvinout aktivitu, přidat se k některému z doktorů a s ním spolupracovat. Občas jsem pracovala i s některým z německých studentů, kteří měli na oddělení stáž v rámci jejich Praktische Jahr. To se ale stávalo jen pokud byli doktoři příliš vytížení, jinak se na každém pracovišti našel minimálně jeden lékař, který byl ochotný se mi věnovat. Všichni uměli dobře anglicky, takže s komunikací nebyl problém.
Můj den v nemocnici začínal v 8 ranní poradou, na které se sešli lékaři z oddělení a diskutovali jednotlivé pacienty, někdy probíhaly prezentace (aktuální témata, nové metody, studie lékařů z oddělení). Ze začátku probíhaly prezentace v němčině, postupem času někteří z lékařů, kteří už mě znali, začali dělat prezentace v angličtině, což bylo milé. Po meetingu občas probíhala ještě lekce pro studenty z Praktische Jahr, kde nám profesorka prezentovala zajímavé případy, diskutovali jsme o diagnóze, studentům byly zdůrazněny důležité poznatky k závěrečné zkoušce. Potom jsem zamířila na oddělení, kde jsem pracovala až do polední pauzy, kdy jsme šli všichni společně do nemocniční jídelny. Po obědě jsme se vrátili na oddělení, většinou mi bylo kolem 14.-15. hodiny naznačeno, že už můžu jít domů. Skoro každý den jsem ale zůstávala déle, protože mě práce na oddělení bavila a na každém pracovišti jsem měla vymezených jen několik dní, které jsem chtěla maximálně využít.
Strava:
Na obědy jsem chodila do nemocniční jídelny společně s lékaři a studenty z oddělení. Dostala jsem na ně kapesné od organizace. (Jeden oběd stál 3 eura a já dostala 200, takže mi dost peněz zbylo.)
Sociální program:
Ještě před začátkem stáže nám přišly na mail nabídky na National social programme – víkend v Amsterdamu, víkend v Antverpách.
Další sociální program z německé strany v podstatě nebyl organizován, alespoň ne naší lokální pobočkou v Mnichově. S rezidenty jsme se setkali na začátku v Biergarten, potom jsem je viděla už jenom jednou na National food and drink party.
Další aktivity jsme si organizovali sami s ostatními stážisty – víkendový výlet na Neuschwanstein a do Salzburgu, víkend v Heidelbergu.
Závěr:
Stáž naprosto splnila moje vysoká očekávání. Lékaři na oddělení byli skvělí. Stačilo projevit zájem a ukázali mi, co mohli. Během stáže jsem se toho hodně naučila, zároveň mě i motivovala k dalšímu studiu. Dokonce jsem začala uvažovat nad radiologií jako nad svojí budoucí specializací. Jeden z profesorů mi nabídl spolupráci na svém projektu, kterou jsem s radostí přijala. Další profesorka mi napsala doporučující dopis, což mě příjemně překvapilo.
Oddělení pro nás zorganizovalo výlet do Alp. Také nemocnice zorganizovala letní párty pro všechny zaměstnance.
Co se týká komunikace, dle Exchange conditions stačí stážistům v Německu angličtina, ale i tak jsem litovala, že neumím německy. Určitě bych se tak naučila ještě víc.
Kdybych měla jmenovat nějaká negativa, zmínila bych určitě nízkou aktivitu studentů z lokální pobočky a jejich neschopnost fungovat jako tým, což se projevilo i tím, že jsme jako stážisti každý pracovali v jiné nemocnici a bydleli v jiné části města. Bylo tedy občas těžké se s ostatními incomingy sejít a něco společně podniknout. Také mě zklamalo, že jsme v Mnichově byli jako stážisti jen 4. Naštěstí jsme si ale padli do oka, se stážistkou ze Španělska jsem trávila skoro všechen volný čas.
Mnichov je sice nejdražší město v Německu, ale tohle byla asi nejlevnější možnost, jak tam strávit měsíc. Ušetřila jsem i díky tomu, že jsem měla s sebou kolo, ve městě jsou všude perfektní cyklostezky a MHD je drahé.
Celkově můžu stáž v Německu jen doporučit.