Skopje, Makedonie
Výzkumná stáž IFMSA
Jméno účastníka: Tereza Žwaková
Termín: srpen 2015
Příjezd:
Letos došlo k několika změnám oproti stážím v minulém roce – mimo jiné ubyla možnost výběru jiného města než Skopje pro výzkumné stáže. Pro dopravu jsem zvolila letadlo – cena zpátečních letenek nepřesáhla 9000,- a navíc let je velmi krátký (cca 1,5 hod) z Vídně, kam jsem se dostala autobusem. Před začátkem stáže jsem asi měsíc předem obdržela svou Card of Acceptance, a začala i komunikace s mou kontaktní osobou. Studenti z makedonské MMSA pro nás vytvořili facebookovou skupinu, kde zveřejnili všechny potřebné informace. Před odjezdem doporučuji naučit se, nebo mít aspoň malou znalost cyrilice, která se v Makedonii běžně používá. Existují dokonce i články, jejichž pouhé přečtení vás písmo naučí.
Ubytování:
Ubytování patří mezi jednu z negativních stránek této stáže. Studentské koleje jsou ve Skopje v katastrofálním stavu, a bohužel za částku, kterou zaplatíte organizaci, byste si mohli pronajmout na daný měsíc velmi hezký byt. Bydleli jsme v pokojích po čtyřech, koupelnu jsme sdíleli s dalším pokojem. Vybavení je pouze základní – jeden stůl, dvě židle, čtyři postele a skříň – takže lednici či pračku opravdu nečekejte. V rámci stravování také došlo ke změně – místo využívání jídelny jsme dostali kapesné na jídlo – 2500 MKD tedy cca 1700,-, ovšem až v druhé polovině stáže, a to ještě s argumentem, že v některých zemích dostanou studenti kapesné až na konci. Ve Skopje není žádný problém s hledáním obživy – ceny jsou v Makedonii o něco nižší než v České republice, a na každém rohu jsou stánky s čerstvou zeleninou, ovocem a oříšky. Navíc koleje Pelagonia se nacházejí zhruba 20 minut pěší chůzí od centra a cestou najdete mnoho restaurací a obchodů, kde se dá pohodlně najíst.
Stáž:
Ačkoli jsem jela do Skopje s příslibem výzkumné stáže, nakonec se jednalo spíše o klinickou. Čtyři týdny jsem strávila na oddělené oftalmologie a pod vedením Dr. Dumy jsem se naučila základní vyšetření oka a měla jsem možnost dvou dní v týdnu sledovat i operace šedého zákalu i menší oční chirurgické výkony. Na oddělení panuje velmi přátelská atmosféra – všichni lékaři i sestry byli ke mně vstřícní, nápomocní a těžce se mi na konci měsíce loučilo. Měla jsem příležitost docházet i na oddělení patologie, kde všichni lékaři mluvili plynně anglicky. Věřím, že vzhledem k tomu, že předmět patologie absolvuji v následujícím ročníku, byla tato zkušenost pro mne velkým přínosem.
Město:
Skopje je městem velkých rozdílů. Makedonská vláda investuje množství financí do rekonstrukcí a novostaveb v centru, takže uvidíte velké množství soch, fontán, megalomanských staveb, až Vám bude zrak přecházet. Přesto si velmi brzy uvědomíte, že investice by měla směřovat i jinam – do nemocnice, sociálních zařízení nebo okrajových částí Skopje, kde si připadáte jako v jiném světě. Skopje je během léta velmi horké a prašné (oproti Ohridu, kde je klima až o 10°C vstřícnější). Abyste tomu unikli, doporučuji cestu na horu Vodno, odkud jsou nejen krásné výhledy na celé údolí a okolní hory, ale skvěle se zde i relaxuje po dni stráveném v nemocnici. Cesta není nijak náročná – můžete jít pěšky, nebo se nechat vyvézt autobusem a následně lanovkou. Za návštěvu také stojí druhá část města za řekou Vardar – tzv. Old Bazaar, kde na každém kroku vidíte turecký vliv. V okolí Skopje se také nachází kaňon Matka, která je pravým opakem hlavního města – příjemný a osvěžující vzduch, možnost turistiky i výletu lodí po malém jezeře do jeskyně.
Cestování:
Víkendy jsou dostupné pro cestování po Makedonii nebo okolních zemích. My během prvního víkendu navštívili Bitolu, historické město na jihu země. Cestou vlakem jsme mohli pozorovat makedonský venkov a překrásné hory. Další víkend jsme byli v Řecku v Soluni a na Olympské riviéře. Třetí víkend byl určený pro Albánii a Tiranu, na kterou jsme byli velmi zvědaví a Ohrid – mnohými lidmi opěvované město obklopené jezerem s 365 kostely, pevností a rušným centrem. Měli jsme štěstí a zažili zde kulturní festival, kde jsme měli možnost vidět představení všech balkánských zemí a dokonce i Slováků a Poláků v tradičních krojích a ochutnat typická jídla pro každou zemi. Poslední víkend jsme pak navštívili Bělehrad, který byl pro mne velikým zážitkem. Každému, kdo váhá, zda Bělehrad a Srbsko navštívit, bych je maximálně doporučila. Srbové jsou stejně jako Makedonci velmi přátelský národ, mají však oproti svým sousedům jednu výhodu – srbština je blízká češtině, a proto pro mne nebyl žádný problém komunikovat i v češtině – všichni mi dobře rozuměli. Cestovali jsme hlavně autobusem – na autobusovém nádraží ve Skopje sídlí několik cestovních kanceláří, kde si můžete koupit jízdenku a jet kamkoli se rozhodnete.
Sociální program a v podstatě celková spolupráce s hostující organizací a hlavně kontaktními osobami pro mne byla zklamáním. Je pochopitelné, že v prvním týdnu, kdy v Ohridu pořádali General Assembly, neměli studenti prostor ani čas se nám věnovat, ale veškerý kontakt s nimi zanikl už po prvním dni, kdy nás zavedli do nemocnice a představili na jednotlivých odděleních. Naštěstí MMSA spolupracuje s organizací IASTE sdružující studenty technických fakult, a právě s hostujícími i s účastníky stáže jsme trávili nejvíce volného času – ať už večerů v centru, výletů do aquaparku a kina, nebo cestování během víkendů.
Certifikát:
K jeho dostání je nutná vaše účast na zvoleném oddělení. Tutoři jsou však vstřícní, a uvolní vás z důvodu cestování i klidně během týdne kvůli prodloužení víkendu.
Celkové hodnocení:
Tato stáž byla pro mne velkým přínosem v ohledu odborném i osobním. Poznala jsem hned několik balkánských zemí, o jejichž kráse jsem neměla dříve ani tušení. Makedonii bych opravdu doporučila, dokonce i pokud nejste milovník letních veder jako já – poznáte odlišnou kulturu, než je ta naše, získáte nové přátele jak mezi studenty, tak i lékaři a sestřičkami, nové znalosti a zkušenosti na oddělení a hlavně vzpomínky, které vám už nikdo nikdy nevezme.