Campinas, Brazílie
Klinická stáž IFMSA
Jméno účastníka: Sabina Ondrová
Termín: červen 2015
Příjezd:
Jako první jsem řešila letenky. Kupovala jsem je přes cca 4 měsíce před plánovaným odletem. Vyhledala jsem si let do Rio do Janeira, protože to v mém seznamu byla destinace č. 1 a hlavně jsou odsud i spoje do většiny ostatních měst v Brazílii. Cenově mě vyšla cca na 20 000. Do Brazílie není potřeba visa ani žádné speciální očkování, resp. není vyžadováno, ale všem očkování doporučuji. Nikdy nevíte, s čím se můžete potkat, zvlášť v nemocnici. Já jsem se očkovala proti hepatitidě A a žluté zimnici (z dřívějška jsem měla očkování proti hepatitidě B, vzteklině a břišnímu tyfu). Komunikace s kontaktní osobou byla výborná, odpovídal rychle. Z mnou vybraných destinací jsem však bohužel nedostala ani jednu. Byla jsem přidělena do úplně jinačího města a i na úplně jiné oddělení než jsem chtěla. Po tom, co jsem několikrát žádala o změnu oddělení, mi odpověděli, že toto dořešíme na místě. Poměrně nepříjemný byl fakt, že let do mé cílové destinace (Campinas), který mi dobře navazoval na můj předchozí let do Ria, přistával v Campinas o půlnoci a na to mi kontaktní osoba odpověděla, že o půlnoci mě nikdo vyzvedávat nebude ( zvláštní přístup, ale budiž). Nakonec jsem z tohoto důvodu strávila noc v Riu na letišti a přiletěla do Campinas až brzo ráno, to už mě byli schopni vyzvednout. Přes předchozí obavy bylo letiště v Riu poměrně bezpečné a v klidu jsem tam noc strávila.
Ubytování a město:
Bydlela jsem ve studentském bytě se 2 studentkami medicíny. Byt byl kousek od nemocnice, což bylo super, protože Campinas je veliké. Nejdříve mě vozila jedna má spolubydlící autem, pak mě naučila jaké autobusy si vzít a jak si kupovat jízdenky, takže jsem pak už jezdila sama. Varovali mě, ať nikde nechodím sama, do žádných liduprázdných ulic, ať nechodím vyzývavě oblékaná a celkově se nesnažím moc přitahovat pozornost (což se mi jako světlovlasé a modrooké moc nedařilo :D )
Komunikace v Brazílii je poměrně složitá, pokud neumíte portugalsky. Ale na druhou stranu Brazilci jsou velmi přátelští a ochotní pomoci, takže nakonec jsem se vždy nějak domluvila. Ačkoli jsem se 2x ztratila (městská doprava a značení zastávek je v Campinas hodně nepřehledné) a domů jsem se vracela za tmy, nic se mi nestalo. Brazilci to však spíš připisovali štěstí. Já osobně žádnou negativní zkušenost neměla, ale prý jsou lidé poměrně běžně na ulicích přepadáváni. Proto je vždy vhodné mít u sebe cca 15-20 realů(brazilská měna) a lupiči je bez bránění odevzdat, můžete si tím ušetřit mnoho nepříjemností. Pokud mě nevezli autem, chodila jsem jednoduše oblákaná – tričko, kraťasy, plátěná taška přes rameno, žádné šperky, platební karta za podprsenkou :D, peněženku ani mobil jsem z tašky zbytečně nevytahovala. Ale jak říkám, já sama žádnou negativní zkušenost nemám. Campinas jako město je pro turistu nezáživné, proto doporučuji jet na výlet třeba do Sao Paola ( 2hodiny cesty). Co se cen týče, oblečení vychází podobně jako u nás, jídlo je přibližně 2x dražší než v ČR, ale cestování (letenky, jízdenky) vycházejí podobně nebo levněji. S sebou je potřeba si vzít adaptér, mají jinačí typ zásuvek a taky mají jiný příkon, takže třeba fén mi skoro nefungoval (naštěstí jsem bydlela s holkama :) Na obědy jsem chodila do nemocniční kantýny, kde oběd bez pití stál cca 80 Kč. Snídala a večeřela jsem doma, kdy většinou nakupovaly spolubydlící. Vodu všichni pijí balenou nebo z barelů, ale několikrát jsem si napustila i běžnou kohoutkovou a nic se mi nestalo.
Stáž:
Začínala jsem na interním oddělení, kam jsem byla dle smlouvy přidělena. Má tutorka byla moc milá, ale bohužel uměla jen chabě anglicky a většinu mi museli překládat studenti, do čehož se jim moc nechtělo. Tudíž jsem se většinu času jen snažila porozumět, o čem se mluví. Vždy když jsem se zeptala, tak mi ochotně odpověděli, ale člověk se nemůže ptát pořád. Usilovala jsem o přesun na nějaké chirurgické oddělení, protože interní obory moc nemusím a navíc se chci věnovat chirurgii. Po týdnu a půl mi vyhověli a přesunuli mě na oddělení chirurgie hlavy a krku. Zde to bylo naprosto skvělé! Doktoři mi překládali vše do angličtiny, vyšetřovala jsem s nimi pacienty, asistovala u operací, učili mě šít, uzlovat, podávat nástroje, nechali podvazovat cévy a občas trochu šít, přičemž šití jsem se učila na prasatech. Součást jejich výuky bylo provádění operací na živých prasátkách. Na těch jsem se učila šít a dělat jednoduché operace. S doktory z oddělení jsem chodila pak na obědy, zvali mě na oslavy…byli velmi přátelští a snažili se mi maximálně pomáhat.
Cestování:
První víkend jsem jela se spolubydlící do jejího rodného města cca 2 hodiny od Campinas, druhý víkend s další Brazilkou do Sao Paola, kde bydlela. Obě rodiny se ke mě chovaly jak ke vlastní a velmi hezky se o mě staraly (přibrala jsem tam celkově asi 4 kg :D ) Dále jsme ještě s jednou výměnnou studentkou letěly na vodopády Iguazu, resp. tam jsme jely autobusem (17 hodin) a zpět letěly. Celý výlet nás vyšel na cca 5000Kč a rozhodně to stálo za to! Vodopády jsou naprosto ohromující!! Dále doporučuji zajet do Rio de Janeira. Letenka vyjde přiblížne na 1500 Kč, autobusem je to levnější a cesta trvá asi 5 hodin, takže i takhle se dá jet. Social program připraveny tamější IFMSA organizací nebyl žádný, takže ještěže jsem tam potkala plno skvělých lidí, kteří mě potahali všude možně.
Celkové zhodnocení:
Na závěr hodnotím tuto stáž velmi kladně. Poznala jsem plno skvělých lidí, získala nové zkušenosti jak osobní, tak profesní. Přístup Brazilců byl velmi, opravdu velmi přátelský, ať se jednalo o studenty nebo o profesory, všichni se mi snažili velmi pomáhat. Ačkoli mě zklamal přístup tamější pobočky IFMSA a ohledně bezpečnosti jsem se taky necítila zrovna nejlépe, přežila jsem bez úhony a jsem přesvědčená, že toto není má poslední návštěva Brazílie. Stáž bych stoprocentně doporučila lidem, kteří umí portugalsky nebo alespoň španělsky. Ale klidně i ostatním….ti to zas budou mít dobrodružnější :D