Padang, Indonésie

Výzkumná stáž IFMSA

Jméno účastníka: Kristýna Vodová

Termín: srpen/září 2014

 

Příjezd

Po vyřízení velkého množství dokumentace pro organizace zajišťující stáž a přidělení města Padangu na Sumatře bylo třeba podstoupit vakcinaci doporučovanou do Indonésie (břišní tyfus apod.…je dobré zajít si do očkovacího centra nejpozději 2 měsíce před odjezdem) a vyřídit si 60denní víza na ambasádě (dají se také vyřídit 30VOA po příletu do země).

 

Přílet

EMIRATES, zpáteční let Praha-Jakarta v délce kolem 18 hodin s přestupem v Dubai

Ceny letenek se od ledna zvyšují zhruba od 16 tisíc až na 22 tisíc v květnu. Moje letenka po náhlém poklesu cen na začátku června stála 16500CZK. V Indonésii je mnoho leteckých společností s konkurenčními cenami letenek do všech koutů Indonésie, takže navazující let z Jakarty není těžké sehnat. Web sdružující více leteckých společností, kde si můžete vybrat tu nejlevnější/nejbezpečnější je např.          http://www.tiket2.com/

Existují i jiné typy přepravy jako vlaky nebo autobusy, čeho se dá využívat především při pobytu na Jávě. Další možností jsou sdílené velké taxíky (travel) nebo motorka bez či s řidičem (ojek), zpravidla bez problému k zařízení na místě.

Přepravu v městech zajišťují minibusy (angkoty), také ojeky, taxi nebo různé typy tradiční místní dopravy (vůz tažený koněm, tříkolky na lidský pohon,…). Pokud se vypravíte ven z města, může se stát, že se svezete i s kozou a lidmi na střeše autobusu nebo živými kuřaty uvnitř.

Komunikace s místní organizací byla příjemná, avšak velmi zdlouhavá, a přestože každý student medicíny nosí neustále tablet a mobil při sobě, odepíše na email klidně po několika týdnech. Pokud tedy máte zásadní dotaz, ptejte se opakovaně.

 

Ubytování

V Padangu jsme bydleli v rodinách studentů medicíny s rodiči - lékaři. Má rodina bydlela v „paláci“ s bazénem, splachovacím evropským záchodem a také služebnými zajišťujícími chod domácnosti. Pokud se rozhodnete před či po stáži cestovat low-cost, pocítíte, že jste navštívili rozvojovou zemi s velkým kontrastem mezi bohatými a chudými. Rodiny jsou ovšem (jako snad všichni Indonésané) velmi vřelé, přivítají vás s otevřenou náručí a často chtějí podnikat různé výlety např. do rodných vesnic nebo zajímavých míst v okolí. Jelikož celou stáž jsme absolvovaly jen s dánskou studentkou a část s portugalským studentem, místo social programu povětšinou padla volba na trávení času s našimi skvělými hostujícími rodinami (příp. jejich přáteli).

 

Stáž

Projekt byl změněn z tématu „dengue virus“  na „ascaris lumbricoides“. Cílem bylo napsat research proposal a prozkoumat prevalenci askariózy v jedné základní škole, která se nacházela v endemické oblasti. První týden jsme chodili na lekce, které byly nepřínosné jednak obsahově, jednak také díky nedostatečné znalosti angličtiny učiteli, na druhou stranu jsme měli možnost navštívit místní nemocnici a několik pacientů nakažených nemocemi od malárie po aids, také nás velmi zaujala návštěva primárního centra zdravotní péče (něco jako ordinace praktického lékaře). Druhý a třetí týden jsme testovali odebrané vzorky v laboratoři a zbytek stáže prováděli analýzu výsledků a psali research proposal, jehož odevzdání bylo krom 80% docházky povinné k získání certifikátu.

Úroveň stáže zhruba odpovídala postu Indonésie jako rozvojové země, v odděleních, ve kterých jsme se vyskytovali, byl level vzdělání samotných školitelů podstatně nižší než v ČR. Fakulta má jiný systém vzdělávání, cesta k titulu je dvoustupňová. Na konci preklinického studia tedy studenti píšou „thesis“, která je podobná námi odevzdanému research proposal. Jeho psaní pro mě tedy bylo zajímavou zkušeností, jak se v jisté míře osamostatnit a formulovat podstatné myšlenky pro schválení výzkumu a vyzkoušet jiný přístup k studiu medicíny.

 

Cestování, social program

Volný čas představoval nejrůznější aktivity s dalšími výměnnými studenty a hostujícími studenty (rodinami) či jejich přáteli, kteří pro nás oficiálně netvořili social program. Je třeba říct, že kultura a také náplň volného času je zde opravdu velice odlišná, zejména studentky medicíny (na starost nás jich mělo tak deset + jeden až dva studenti) se často věnují jen studiu a studentským spolkům, proto pro ně není nejjednodušší organizovat výlety s cílem poznat okolí apod.

V Padangu je náboženství (islám) poněkud striktnější, nejedná se zrovna o turistickou oblast, přesto je zde spousta míst, kam se dá ve městě (karaoke, badminton, tržiště, masáže, bazén se skybarem), ale i mimo město (Painan, Mentavejské ostrovy, Lake Toba) vyrazit. Bikini na pláž a slivovici spíš nevybalujte.

 

Závěr

Výzkumnou stáž bych nejspíš znovu nezvolila, jelikož nahlédnout do zdejšího systému zdravotní péče by se pravděpodobně dalo i díky domluvě se vstřícnými místními lékaři bez „papírování“ a poplatků za organizaci stáže. Přesto to byla obrovská zkušenost, ze které jsem si odnesla mnohá ponaučení.

 

Indonésie to kouzelná země s mystickými chrámy, nespoutanou přírodou, plážemi omývanými tyrkysovou vodou a hlavně neuvěřitelně srdečnými lidmi. Pokud sem na stáž vyrazíte, cestování a poznávání místní kultury je jednoznačně must-do. Každý si zde najde to své. Musíte jen doufat, že vás místní atmosféra naprosto nepohltí...

Dva měsíce v této zemi a nebudete se chtít vrátit.