Campobasso, Itálie

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Kateřina Odstrčilová

Termín: červenec 2014

 

Příjezd

Pro cestu do Itálie jsem zvolila autobus společnosti Student Agency z Brna do Neapole, kde jsem přestoupila na vlak do Campobassa. Autobus vyšel cca o 50 % levněji než letenka, ceny vlakové dopravy v Itálii jsou mírně vyšší než u nás. Cesta byla naprosto bez komplikací,  celkově zabrala i s čekáním a přestupem kolem 26 hodin. Při příjezdu do Campobassa mě na nádraží čekala celá skupinka studentů, kteří mi pomohli se zavazadlem a podali veškeré informace. Zpátky do ČR jsem jela stejným způsobem.

 

Ubytování a stravování

Ubytování bylo ve studentském bytě, kde jsme bydleli ve čtyřech. Byt byl hezky zařízený,  plně vybavená kuchyně s balkónem, velká koupelna, tři pokoje a chodba, výborná lokalita – cca 5 minut do centra i na nádraží, nevýhodou byla absence internetového připojení. V centru města byl supermarket, asi 15 min autobusem nákupní centrum. Je vhodné umět alespoň základy italštiny, anglicky se domluvíte jen zřídkakdy. Obědy jsme si buď vařili sami nebo jsme využili některou z četných pizzerií, nejlevnějším řešením bylo ovšem koupit si porcovanou pizzu v „take away“. Je nutné připravit se na změnu stravovacího režimu, Italové dodržují odpolední siestu a obchody i restaurace bývají rámcově od 13 do 16 hod zavřené, večeře bývá o to později, do restaurace je vhodné jít nejdříve okolo 21 hod.

 

Stáž

Na chirurgickém oddělení, kam jsem docházela ještě s jednou studentkou, mluvil anglicky pouze náš školitel, takže byla poměrně velká bariéra v komunikaci. Provoz nemocnice běžel v poklidném duchu, nikde stres ani přesné časové určení čehokoliv, vizita trvala klidně i dvě hodiny a přes den proběhly maximálně tři plánované operace. Mohly jsme být jednak na operačním sále, ale nevýhodou byla opět jazyková bariéra, takže nám nezbylo nic jiného, než se spokojit s němým sledováním práce chirurga. Sál měl mnohem horší vybavení v porovnání s nemocnicemi v ČR, kde jsem byla na chirurgické praxi, a nedbalo se tolik na hygienické předpisy. Také jsme bývaly na vizitách, ale ty také probíhaly v italštině; když byl přítomen náš tutor nebo některý z italských studentů, překládali nám do angličtiny. V Itálii je pro studenty medicíny velkou nevýhodou, že nesmějí pracovat přímo s pacientem, tudíž mají značný nedostatek praxe. V tomto mě zklamalo právě i oddělení chirurgie, na kterém jsem předpokládala, že se budu moci aktivně zapojit například do asistencí při operacích. V nemocnici bylo možné mimo jiné využívat studovnu s wi-fi připojením. Na kliniku jsme jezdily autobusem, trvalo to asi 15 min, spojení bylo dobré – časové rozmezí odjezdů autobusu bylo kolem půl hodiny.

 

Město

Campobasso leží v hornaté provincii Molise, rozprostírá se v malém údolí, takže okolní krajina je malebná a připomíná Beskydy. Nicméně samotné centrum města je poměrně malé, noční život se odehrává víceméně na dvou hlavních ulicích, což se po měsíci pobytu stane poněkud nudnou záležitostí. Pěkný je ale hrad nad městem, ke kterému vede cesta skrze historické centrum. Velmi mi tu chybělo jakékoliv sportovní vyžití, Italové navíc nejsou zvyklí chodit do přírody, takže jsem se sama neodvažovala na nějaké procházky mimo město. Nejčastěji jsme volná odpoledne a večery trávili korzováním ve městě, což představuje typickou volnočasovou aktivitu v Itálii pro všechny věkové skupiny. Hodně mě překvapilo počasí, často pršelo a ačkoliv leží Campobasso poměrně dosti na jihu, teplota se kvůli nadmořské výšce kolem 650 m n. m. v průměru pohybovala okolo 24°C a noci byly chladné.

 

Cestování

Protože v samotném okolí Campobassa toho k vidění zas až tolik nebylo a social program byl na můj vkus velice chabý, jelikož sestával z pozdních večeří a klábosení v restauraci, cestovala jsem do vzdálenějších koutů Itálie – spolu s ostatními studenty na prodloužený víkend do Říma, také do Neapole, Pompejí a ostrov Capri. Poslední týden, který už jsme nemuseli být v nemocnici, jsem se vydala sama letecky z Říma na Sicílii, kterou můžu vřele doporučit. Na cestách jsme bydleli v hostelech, které byly cenově dostupné (okolo 20 eur za noc/os i se snídaní) a lokalizované v centrech měst, navíc personál byl všude velice ochotný a cestovatel tak dostane veškeré informace o zajímavých místech k navštívení, možnosti stravování, nákupů, společenského vyžití, dopravy, cen.. Cestovali jsme vlakem, jezdí většinou na čas podle jízdních řádů, stejně jako autobusy, které jsou levnější, ale nejezdí oproti vlakům tak často.

 

Celkové zhodnocení

Celkově mám ze stáže rozporuplné dojmy, co se týká vědomostí zde získaných v podstatě nic moc navíc, uvědomila jsem si, že můžu být ráda, že studuji medicínu v ČR. Také mi nevyhovoval italský denní režim – pozdní večeře, nemožnost sportovat, pomalé pracovní tempo. Pozitivní částí stáže bylo jednoznačně cestování, hlavně také procvičení jazykových schopností a nebát se komunikovat, získání odvahy cestovat sama a postarat se o sebe. Příjemné bylo poznání ostatních studentů z dalších zemí, od kterých jsem se tak mohla dozvědět něco o životě v různých koutech světa a v neposlední řadě o jejich systému zdravotnictví a studiu medicíny.