Kazaň, Ruská federace

Výzkumná stáž IFMSA

Jméno účastníka: Eva Mnacakanová

Termín: červenec 2014

 

Příjezd

Přípravy před stáží byly náročnější – test na Hep B, MRSA, TBC, HIV (+ certifikát pro vízové centrum), dále byla potřeba žádost o vízum, na jehož základě ruské ministerstvo zahraničí zaslalo pozvání do Ruské federace. Já toto pozvání dostala až během prvního týdne v červnu, ale naštěstí se vše stihlo vyřídit. Letenky jsem si kupovala 2 týdny před odletem, kvůli čekání na ono pozvání a vyšly mě na 11 000 Kč (Praha-Moskva (Šeremetěvo)-Kazaň, Aeroflot). Někteří studenti letěli přes Vídeň a Domodědovo s Niki a cena byla kolem 8000 Kč. Já za sebe doporučuji Aeroflot, protože není nutné čekat půl dne na letišti a navíc při zpáteční cestě je možné mít dvě 23kg zavazadla, nemluvě o jejich výborném občerstvení, takže se pak ušetří na jídle na letišti, které je v Moskvě neuvěřitelně předražené.

Po příjezdu na mě čekala kontaktní osoba, se kterou jsem byla v kontaktu už před odjezdem a která mě taxíkem zavezla do bytu.

 

Ubytování

V Kazani jsme všichni bydleli v různých bytech. Já sdílela s dalším českým studentem velký, pěkný byt jedné doktorky, kterou jsem za celý měsíc viděla jen dvakrát. Další studentka bydlela s tatarskou babičkou, další s prezidentkou TaMSY a dva kluci bydleli spolu v maličkém bytě. Filozofií TaMSY je neubytovávat nás na kolejích, ale snažit se nás zapojit do ruského stylu života, což je skvělý nápad. Z bytu jsem šla 15 minut na autobus/metro a pak 20 minut autobusem/10 minut metrem do centra, do laboratoře jsem jela 30 minut. Doprava je v Rusku unikátní – nikde nejsou jízdní řády, a pokud má zastávka seznam autobusů, tak si můžete být jisti, že většina tam stejně nejezdí. Kvůli Univerziádě, která byla v Kazani loni, se hlásí zastávky v autobusech i anglicky, ale to je tak jediný kontakt s angličtinou, protože v Rusku se anglicky nikde (ani na letišti) nedomluvíte. Nejlepším dopravním prostředkem je metro, které je důkladně hlídáno (bezpečnostní rámy, všude přítomní policisté, skenování batohů) a je opravdu krásně vyzdobené, má pouze 10 zastávek, ale další se staví.
Od TaMSY jsem dostala na měsíc 4000 rublů na jídlo, což na jedno hlavní jídlo denně stačilo. V bistru, kam jsem chodila přes týden, mě oběd vyšel na 150 rublů (90 Kč).

 

Stáž

Výzkumnou stáž jsem absolvovala na Kazan State Medical University, na institutu fundamentální medicíny a biologie. Pracovala jsem na 2 projektech zároveň („Immunohistochemical characterization of biopsies of patients with peripheral arterial disease after gene and cell therapy“ a „The role of hepatic stellate cells in stem cell differentiation into hepatocytes in vivo and in vitro”), což bylo trochu náročnější, protože jsem před příjezdem musela nastudovat obsáhlé soubory zaslané tutorem. Laboratoř byla zbrusu nová, protože se těsně před mým příjezdem stěhovala do nové budovy. Tutor byl velice ochotný a přátelský, na druhou stranu požadoval, aby každý pracoval na 110% a to především samostatně, takže mi jednou vysvětlil postup a pak už vše bylo jen na mně. Náplní mé práce v jednom projektu bylo krájet histologické preparáty na mikrotomu/kryotomu, barvení histologickou nebo immunohistochemickou metodou, pořizování fotografií přes mikroskop a vyhodnocování preparátů. V rámci druhého projektu jsem pracovala s laboratorními krysami, kterým jsem odebírala krev, asistovala při operacích a na konci stáže jsem si i sama zaoperovala, což byl asi největší zážitek. V laboratoři byl mladý kolektiv, který tvořili především studenti po prvním nebo druhém ročníku, takže atmosféra byla uvolněná a přátelská. V laboratoři jsem trávila 7 až 11 hodin denně, ale rozhodně jsem toho času nelitovala. Tutor mi nabídl, že se můžu podívat na 2-3 dny do nemocnice, ale já této nabídky kvůli množství práce ani nevyužila.

 

Město

Kazaň je překrásné, moderní město, které za posledních pár let prošlo velkými změnami od stavby silnic a chodníků (to je v Rusku kapitola sama o sobě) až po všudypřítomné květinové záhony.  Je to 3. nejbohatší město Ruska a je považováno za 3. hlavní město, populace je 1,5 milionu lidí. Překvapila mě čistota ve městě a to nejen v centru, protože i naše ulice se 2x týdně zametala. Jelikož je Kazaň hlavní město Tatarstánu, tak zde žije více Tatarů než Rusů, a proto jsou po celém městě rozesety mešity. V komplexu prezidentského paláce, Kremlinu, se nachází 2. největší mešita Evropy – Kul Šarif. Co se týče cen, tak ty jsou v Tatarstánu zhruba stejné jako v Česku, z potravin je dražší ovoce.
K cestování se v Kazani používá transportní karta, která stojí 65 rublů, a na kterou se nabíjejí peníze a ty se při každé jízdě odečítají. Jedna cesta  vyjde na 18 rublů (20 rublů v hotovosti bez karty). V každém dopravním prostředku sedí konduktor, který obejde všechny cestující, kteří právě přistoupili a buď mu ukážete kartu, nebo vám prodá lístek. Tudíž odpadá shánění automatů na jízdenky nebo oslovování řidiče.
Doprava je v Rusku divoká – sice je maximální povolená rychlost 75 km/hod, ale to moc lidí nedodržuje, takže policie zastavuje a pokutuje i autobusy. Přednost má vždy větší a silnější auto, a když se řidiči nemůžou dohodnout, tak vystoupí a vyříkají si to z očí do očí.

 

Social program

TaMSA se o nás po celou dobu stáže výborně starala. Po příjezdu jsme na welcome meeting obdrželi složku, kde byla transportní karta, logbook a program na celý měsíc. Každou sobotu jsme měli dopoledne přednášky o ruské kultuře, Kazani, historii Ruska, ale i klinické lekce o tuberkulóze (v Rusku představuje velký problém), kardiologii, léčivech apod. Každou sobotu jsme také měli lekci ruského jazyka. Neděle jsme trávili na výletech – navštívili jsme klášter Raifa, kde jsme pili svatou vodu, Goluboe ozero se slanou vodou (teplota vody 4°C po celý rok), město Bolgar (kde sídlili původní Tataři) a vesnici Tukay-Kirklay, kde se narodil nevýznamnější tatarský básník Gabdullah Tukay. Okusili jsme i tatarskou kuchyni, kde jsme poprvé ochutnali koňské maso, blíny a tradiční čak-čak. Protože ostatní studenti byli na professional exchange a končili v nemocnicích už kolem poledne, tak měli program i přes týden – výlet na kolech, fotbal, výlet k jezeru a volejbal na pláži.

 

Stáž v Kazani můžu jen doporučit. Vše bylo výborně zorganizované, Rusové a Tataři jsou milí a přátelští a město je krásné a bezpečné.