Katánie, Itálie
Klinická stáž IFMSA
Jméno účastníka: Veronika Hanáčková
Termín: srpen 2014
Přípravy před odjezdem:
Přípravy na cestu nebyly nijak složité. Itálie je členem Evropské unie, takže jediný úkol byl nákup co nejlevnější letenky. Sháněla jsem ji nakonec poměrně pozdě a tím pádem moc neušetřila. Zvolila jsem společnost Vueling s odletem z Prahy a přestupem v Římě, kde jsem na cestě tam i zpět musela pár hodin čekat. Letenka nebyla ani přes můj pozdní nákup příliš drahá, ale za zavazadlo 23 kg jsem musela 60 eur doplácet. Žádné vízum ani speciální vyšetření nebyly potřeba. Komplikovanější byla domluva s italskými kontaktními osobami. Byla to částečně i moje chyba, protože jsem včas nevyplnila informace o svém příletu do Card of Confirmation v databázi IFMSA a nikdo o mém příjezdu nevěděl. Italové si z ničeho nedělají těžkou hlavu a tak jsem ještě pár dnů před odletem nevěděla, jestli na mě někdo bude čekat. Nakonec se mi podařilo sehnat někoho spolehlivého a na letišti mě v noci i s mým více než hodinovým zpožděním vyzvedl nadšený italský student s cedulkou a navzdory mé cestovní únavě mi s radostí udělal noční prohlídku města.
Ubytování:
Bydleli jsme na studentských kolejích poblíž centru města, kde byly pokoje vždy pro dva studenty s vlastní koupelnou a toaletou. Koleje byly starší, což bylo vidět i na vybavení pokojů, ale bylo tam čisto. Každý druhý den jsme měli uklizeno v pokoji i koupelně a jednou za týden jsme si mohli vyzvednout čisté povlečení a ručníky, kterých jsme dostali pokaždé překvapivě hodně. Nevýhodou bylo, že na kolejích nebyla k dispozici kuchyňka a lednice byly jen na některých pokojích. Nevím, jak přežívají studenti, co tam zůstávají přes rok, ale nám nezbylo nic jiného než se stravovat ve městě nebo nakupovat jídlo, které jsme si nachystali jen na pokoji a které nevyžadovalo žádnou zvláštní přípravu. Tato nevýhoda se projevila především v množství peněz, které jsem tam za měsíc utratila. Na pokoji se nám po pár dnech pokazila sprcha, ve které nešel zavřít kohoutek, a voda pořád kapala. Nahlásily jsme problém na recepci, kde nám bylo řečeno, že s tím nemůžou nic dělat a místo opravy kohoutku nás přestěhovali do jiného pokoje, zatímco voda ve starém pokoji stále kapala. Jak už jsem zmínila, Italové si z ničeho těžkou hlavu nedělají a už vůbec ne ti na Sicílii.
Stáž:
Klinickou stáž jsem absolvovala na oddělení všeobecné chirurgie ve fakultní nemocnici. Nemocnice byla velká a špičkově vybavená, především operační sály. Problém byl ale v tom, že stáže v Catanii jsou pouze v srpnu, kdy je všeobecným zvykem, že se lékaři střídají na dovolených. Na odděleních je celý měsíc minimum doktorů a veškeré operace, které lze odložit, jsou posunuty na září. Takže stáž probíhala ve znamení čekání. Lékaři doslova čekali na práci a my s nimi. Chodili jsme alespoň na vizitu k pár pacientům, kteří leželi po akutních operacích na jediném otevřeném patře celé chirurgické budovy. Za celý měsíc jsem měla štěstí na dvě operace. Přestože pro nás neměli práci ani pacienty, někteří lékaři se nám věnovali, jak to šlo. Rozebírali s námi různé kazuistiky nebo diskutovali o výsledcích vyšetření. Někteří lékaři uměli anglicky méně, někteří více, ale nestalo se, že jsme se v nemocnici nedomluvili.
Město:
Catania je město, kde se dá spousta věcí vidět i zažít. Z kulturních památek stojí za návštěvu Piazza Duomo s katedrálou Svaté Agáty, která je opravdu velkolepá. Před katedrálou nepřehlédnete obelisk se sochou slavného slona, který slibuje návrat do města, pokud z jeho kašny naberete vodu a hodíte ji za sebe. Další památkou, která mě nadchla, je benediktinský klášter, ve kterém sídlí filozofická fakulta a univerzitní knihovna. Prohlídku kláštera rozhodně doporučuji, i když byla nezvykle dlouhá. Mezi další často navštěvovaná místa patří hrad Ursino nebo amfiteátr. Místo, které mi přirostlo k srdci byl park Villa Bellini. Město je všeobecně šedivé a veškerá zeleň je v sicilském horku oschlá, takže udržovaný a zavlažovaný park je příjemná změna. Část parku je výš než zbytek a je to jedno z mála míst ve městě, odkud je hezký výhled na nedalekou Etnu. Dalším místem odkud lze zahlédnout Etnu je nejznámější a hlavní ulice Catanie – via Etnea. Je ideální na procházku centrem, protože vede skrz všechna důležitá náměstí, můžete se z ní dostat do parku nebo nakupovat ve velkém množství obchodů. Kromě toho leží Catanie na pobřeží a na výběr je několik typů pláží. Vzdálenější písčité, blízko centra kamenité s dřevěným molem nebo po půlhodině cestování i idylická část města Aci Trezza, kde je nejlepší si půjčit loďku a udělat si projížďku kolem kamenitých ostrůvků. Za navštívení stojí i rybí trh La Pescheria, který má neuvěřitelnou atmosféru. Je dobré se na něho vypravit v dopoledních hodinách. Co si v Catanii opravdu užijete je cestování městskou hromadnou dopravou. I zde platí tzv. sicilský čas a tak na cestě do nemocnice můžete čekat na autobus klidně hodinu, aniž víte, kdy vlastně přijede.
Výlety:
Na výměně nás bylo téměř 60, což není zrovna ideální počet pro společné výlety, ale italští studenti si na nich dali i tak záležet. Za nejlepší výlet považuji výšlap na aktivní Etnu, kde jsme čekali do setmění a do noci pozorovali výbuchy a tekoucí lávu na jihovýchodním kráteru. Nádherný výlet byl i do Agrigenta s antickými chrámy a kamennými Scala dei Turchi, kde okolní bahno má prý blahodárný vliv na kůži. V rámci výletů jsme navštívili i nedalekou Taorminu, Syrakusy nebo Noto. Moc mě nezaujalo Palermo, asi protože jsem měla velká očekávání. Za celý balíček programu jsme platili 170 eur a zahrnoval všechny výlety (3 víkendy), welcome party, goodbye party a další společenské akce, které nám Italové připravili. Vyplatilo se zaplatit celý balíček, protože to vyšlo levněji, než si vybírat a zaplatit jen část.
Certifikát:
Pro získání certifikátu bylo potřeba strávit v nemocnici 16 dní, ale protože tam toho nebylo moc k vidění, nebyl problém domluvit se se školitelem, udělat si volno a naplánovat si menší výlet i uprostřed týdne.
Celkové hodnocení:
Měsíc strávený na Sicílii hodnotím pozitivně, byla to užitečná zkušenost. Italové jsou přátelští a vstřícní, jen je potřeba trpělivost, protože mají na všechno spoustu času. Sicílie je nádherný ostrov, kde je toho mnoho k vidění a tak je dobré si naplánovat i nějaký výlet bez ostatních a vyrazit do okolí v menší skupině. Máte tak větší šanci poznat ochotu a přátelskou povahu obyvatel. Mezi zápory řadím především vlastní praxi na klinice a podruhé už bych si chirurgický obor nevybrala.