Kazaň, Ruská federace

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Ivana Šabršulová

Termín: červenec 2013

V červenci jsem absolvovala stáž v Tatarstánu, ve městě Kazaň. Přiznám se, že při větším výběru zemí, bych si Tatarstán dobrovolně nevybrala, ale nakonec jsem nelitovala ani na chvíli.

Přípravy na výjezd do Ruska jsou asi jedny z nejnáročnějších. Nejenže po vás vyžadují spoustu lékařských vyšetření, očkování a testů, ale získat vízum taky není žádná hračka. Ambasády jsou v ČR pouze v Brně a Praze, a doporučuji obrnit se velkou trpělivostí a spoustou volného času! Když ale konečně dostanete tu vysněnou stránku do vašeho pasu, nic vám nebrání vyjet.

Jako způsob dopravy je snad jediná možnost letadlo. Když koupíte letenky s předstihem alespoň 2 měsíce, vyjdou zhruba kolem 8000 až do Kazaně, většinou s přestupem v Moskvě. Sama jsem se cesty s aerolinkou Siberian airlines docela bála, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená, protože jejich úroveň přesahovala mnohé velké evropské společnosti.

Před odjezdem jsem si měla vybrat 3 projekty pro vědeckou stáž a napsat 3 motivační dopisy. Moje dopisy nakonec nikdo nečetl a z vědecké stáže se stala stáž klinická na oddělení kardiochirurgie. Chod celé nemocnice, péče o pacienty i pravidla na operačních sálech se hodně liší od toho, na co jsme zvyklí. Na starosti mě měl asi 25-letý doktor s dlouholetou praxí, který byl jedním z hlavních chirurgů na oddělení :-) (V Rusku nemají střední školu) Náplní mého dne bylo pozorovat operace na kardiochirurgii, můj tutor mě učil orientovat se ve výsledcích různých zobrazovacích vyšetření a dokonce jsem si vyzkoušela i šití. V nemocnici jsem byla každý den asi 4 až 5 hodin. Takže ze samotné stáže jsem byla nadšená, zvlášť vzhledem k tomu, že jsem byla teprve po druháku :-).

Domluva v Rusku, ať už v nemocnici nebo kdekoliv jinde, probíhá pouze v ruštině. Anglicky umí opravdu málokdo a to i z řad lékařů. Mé znalosti ruštiny před odjezdem byly nulové a i přesto jsem se domluvila všude. Doporučuji ale naučit se alespoň trochu číst azbuku. V centru je spousta nápisů v latince, ale v potravinách ne. Co se cen týče, tak v obchodech jsou většinou stejné, někdy i nižší něž u nás a sortiment je taky zhruba stejný. V restauracích a barech jsou ale ceny mnohonásobně vyšší. Jedno pivo často stojí okolo 200 rublů, což je asi 130 Kč, stejně drahé je i jídlo v restauracích. Směnárny a bankomaty jsou ale na každém rohu :-).

Celý můj pobyt organizovala místní obdoba IFMSA, TaMSA. Celkem se nás v červenci sešlo 11 zahraničních studentů z celé Evropy a  trávili jsme společně každou volnou chvíli. Někteří bydleli v rodinách, někteří sami a já jsem bydlela s dalšími dvěma Češkami v bytě. Ruští studenti se starali opravdu pečlivě o to, aby nám něco nechybělo. Jakoukoliv banální stížnost okamžitě vyřešili, pomáhali nám s cestováním po Kazani, s nakupováním i s cestováním po Rusku ve volném čase. O víkendech s námi jezdili  univerzitním minibusem na výlety po Tatarstánu, připravovali večerní zábavu a chodili s námi výhradně do tatarských restaurací.

O Kazani se tvrdí, že je třetím nejvyspělejším městem v celém Rusku. Žijí tady skoro 2 milióny lidí a je to taková směs kultury jak východní, tak západní. Kazaň leží na soutoku tří řek a centrum je opravdu krásné, vyspělé a taky velmi drahé. Okraje města ale tvoří hlavně stará, neudržovaná sídliště. Doprava v Kazani funguje především autobusy. I tady je ale třeba obrnit se trpělivostí. Autobusy nemají pevné jízdní řády a někdy čekáte na zastávce i hodinu na ten svůj. TaMSA nám obstarala transportní karty, které jsme si sami dobíjeli podle potřeby, Jedna jízda vyšla zhruba na 12 Kč. Metro tady sice existuje, ale má pouze 9 stanic a většina lidí ho nevyužívá.

Pokud o stáži v Kazani uvažujete, nemůžu jinak než doporučit. Rusko je na pomyslné hranici mezi exotickými zeměmi a vyspělými zeměmi Evropy a myslím, že je to skvělý kompromis.