Szeged, Maďarsko

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Martin Sněhota

Termín: červenec 2013

Před cestou:

Červenec 2013 jsem strávil na stáži IFMSA na oddělení kardiologie v maďarském Szegedu. Card of acceptance dorazila přesně 2 měsíce před plánovaným začátkem stáže. Někdy v průběhu asi měsíc předem dorazil místními studenty sepsaný introductionbook, což je fajn 20 stránkové povídání o tom, na co se v Szegedu těšit, co se bude dít o víkendech, co je potřeba zařídit a tak, prostě vše, na co si vzpomenete. Zároveň v něm lze nalézt kontakty na místní studenty, na které jsme se mohli obrátit s dotazy. Vždy ochotně a rychle odpověděli. Menší nevýhodou byla náročnost na předodjezdová vyšetření. Sice nic dramatického, ale v porovnání s ostatními zeměmi toho chtěli o něco víc. Tuto drobnější nevýhodu ovšem velmi rychle převážila ostatní pozitiva, viz níže.

Doprava:

Z Olomouce jsem vyrazil autobusem Student Agency, který jel do Brna, zde jsem přesedl na jiný bus Student Agency , který jel do Budapešti, zde jsem se metrem dostal na vlakové nádraží a z něj rovnou vlakem do Szegedu. Místa v buse je ale potřeba rezervovat s dostatečným předstihem, poněvadž pak už nejsou. Cesta je ale levnější a pohodlnější. Jízdenka Olomouc – Budapešť a zpět mě vyšla na 750 Kč. Metro v Budapešti stálo 350 forintů. Cesta Budapešť – Szeged záleží, jestli je přesvědčíte, že jste student. Prý potřebujeme nějakou spešl jejich kartičku, ISIC prý nestačí, ale mně se povedlo je přesvědčit ISICem a tak jsem místo cca 4000 forintů platil jenom asi 2000. Vřele doporučuji si za 300 forintů zarezervovat místa v Intercity vagonech. Celá cesta zabrala něco kolem 8 nebo 9 hodin, už si to taky nepamatuju. Na nádraží mě čekal místní koordinátor, který mě zavedl na koleje a pomohl s ubytováním.

Měna a ceny:

V Maďarsku se platí hlavně forinty (100 HUF = cca 9,5 - 10 Kč). Občas po nás ale chtěli něco v eurech – např. zálohu za případné škody na kolejích. 50 eur stačilo bohatě na celý pobyt. Krom toho to, co po nás chtěli v eurech, se dalo zaplatit i ve forintech. Ceny potravin a oblečení jsou jako u nás. Ceny elektroniky, atrakcí a služeb jsou levnější. Např. 4 hodiny v hodně hodně hodně pěkném akvaparku za 1900 forintů po studentské slevě, až jsem se divil, že se jim to vyplatí.

Ubytování:

Byli jsme ubytovaní na místních kolejích. Velkou výhodou byla poloha v centru. Všude bylo blízko – 2 minuty do obchodu, 2 minuty do nemocnice, 2 minuty k řece, 2 minuty na oběd, prostě 2 minuty skoro všude. Pokoje na kolejích byly po třech, každý pokoj měl vlastní koupelnu a záchod a ledničku. Vybavení pokoje bylo z 90% docela nové, koupelna tak 30 let stará, ale na můj vkus celkem čistá a použitelná. Na patře byla kuchyňka typická pro koleje – něco tam bylo, něco ne, ale vždycky jsme to jídlo nějak zpatlali dohromady. Za 300 forintů jsme si mohli vyprat.

Stravování:

Obědy jsme měli zařízené ve všední dny v nedaleké restauraci. Na výběr bylo vždy ze 4 – 5 jídel. Vybrat se dalo vždycky, chutnalo mi tam. Snídaně a večeře záležely na tom, co si každý z nás v nedalekém obchodě ulovil.

Město, domorodci, počasí:

Szeged se nachází na jihu Maďarska, cca 10 km do Srbska a 20 km do Rumunska. Žije tu asi 160000 lidí, a pokud máte dost času, dá se tu všude dostat pěšky. Celý Szeged přejdete svižnější chůzí za hodinku, což je pohodička. Domorodci jsou příjemní, nevýhodou ale je, že povětšinou neumí moc anglicky, anóbrž většinou jsme se rukama nohama domluvili. Počasí bylo fajn. Pršení tu skoro neznají, pořád svítilo slunce. Sice psali, že bývá i přes 40 °C, nezažili jsme ale víc než něco lehce přes 30 °C.

Organizace:

Nelze absolutně nic vytknout. Od prvního do posledního dne o nás bylo vzorně postaráno. Místní studenti nám vymýšleli program v podstatě na každý den, výlety o víkendech byly bez zádrhelů a zbytečného čekání. Program a cenu výletů jsme věděli měsíc před začátkem stáže z introbooku (sice pak došlo k drobnějším změnám v ceně, ale takovým způsobem, že jeden výlet byl trochu dražší, druhý zas trochu levnější, v podstatě to vyšlo na stejno). Podnikli jsme výlet na sever Maďarska, k Balatonu a do Budapešti, jeden víkend jsme měli volný a záleželo na každém, co kdo podnikne. Všechny akce byly samozřejmě dobrovolné.

Lidé:

Bylo nás necelých 40 studentů z různých koutů světa. Přijela poměrně velká skupina Brazilců a Turků, pak přijel ještě jeden Čech a dále lidi z Finska, Libanonu, Řecka, Španělska, Taiwanu, Polska, Rumunska a ještě určitě odněkud. Bylo zajímavé pozorovat různé životní styly. Každopádně jsme si jako skupina sedli a celý měsíc jsme si užili.

Stáž v nemocnici:

Nemocnice je o něco starší a hůře vybavená než u nás. Celou dobu jsem byl na oddělení kardiologie. Chodili jsme ve všední dny na dopoledne, odpoledne jsme měli volno. Doktoři měli angličtinu na komunikativní úrovni. Byli ochotní a vstřícní, o co jsme poprosili, to jsme dostali. Měli jsme možnost vidět ultrazvuky, koronarografie, hned ze začátku jsme si řekli, že chceme cvičit ekg, tak jsme každý den nějaké dostali. Dál jsme vyšetřovali pacienty, přestože jsme byli na kardiologii, viděli jsme i nekardiologické případy – nádor slinivky, ikterus, ascites, stav po CMP... Tempo v nemocnici nebylo kdovíjak závratné, občas jsme museli čekat, což je ale vzhledem k vytíženosti doktorů pochopitelné. Obrovským pozitivem bylo, že od druhého týdne na stejné oddělení nastoupili na praxi 3 maďarští studenti, kteří nám všechno důležité ochotně překládali. Celou měsíční stáž hodnotím jako přínosnou.

Závěr:

Celkově se mi stáž moc líbila po všech stránkách. Vřele doporučuji. Mým hlavním cílem bylo poznat nové přátele. To se mi vydařilo a ještě jsem se k tomu něco málo přiučil. Pokud můžete, vyjeďte, stojí to za to.