Lisabon, Portugalsko
Výzkumná stáž IFMSA
Jméno účastníka: Tereza Šustková
Termín: červenec 2013
Že jedu do Lisabonu, města mé druhé volby, jsem se už trochu nervózní dozvěděla měsíc před odletem. Avšak vlastní chybou. Čekala jsem totiž na email, a trapně mě nenapadlo se podívat do svého účtu IFMSA. Naštěstí mě zachránil LEO Marek. Kýžený mail, předpokládám, došel pár týdnů dozadu do složky SPAM.
Letěla jsem z Prahy přímo do Lisabonu, letenku jsem kupovala měsíc předem bez většího navýšení ceny. Sranda byla, že s mou kontaktní osobou Madalenou jsem si vyměnila jeden email, ve kterém se mě ptala na detaily příletu. Na další tři emaily neodpovídala, až den před odletem jsem ji stroze napsala, že se doufám uvidíme na letišti. Pak o půlnoci odepsala, že mě tam budou čekat dva její kamarádi. Čekala jsem menší nedochvilnost od jižanského národu, ale toto spolu s pozdějšími zkušenostmi bylo příliš. Avšak z vyprávění ostatních výměnných studentů, které jsem poznala v Lisabonu, jsem zjistila, že to není o národu, ale pouze osobní selhání Madaleny. Byla to moc fajn holka, ale pozice koordinátora jí nesedla. S výběrem Lisabonu jsem byla velice spokojená, vřele doporučuji, je to krásné město se spoustou památek a míst k vidění, aktivit, barů, restaurací, město plné historie a čekajících zážitků. Anglicky se domluvíte lépe, než jsem čekala.
Ubytování bylo slabší, avšak Slovenka studující na Karlově univerzitě říkala, že její koleje v Praze jsou horší. Byla jsem na čtyřpatrové koleji s úzkými šedými chodbičkami a hororovým výtahem. Pokoj byl však pěkný, dvojlůžkový, jež jsem obývala sama. Toaleta na chodbě, celkově však asi pro 4 lidi každá. Kuchyňka společná plně vybavená spotřebičemi, nádobí a příbor mi ochotně půjčila Portugalka odvedle. Do laboratoře jsem cestovala půl hodiny metrem. Místní doprava byla příjemná, po týdnu jsem se zorientovala a používala jak metro, autobus, staré tramvaje, tak i vlak. Na doporučení ostatních studentů jsem si vyřídila kartu a koupila měsíčník. Bohužel nemají studentské slevy, prý kvůli finanční krizi, tudíž stál plnou cenu 35 euro, což je pro nás Olomoučáky zvyklé na 185 šok J. V blízkosti koleje byl park, kam jsem chodila běhat, k moři – doslova řece či oceánu – se dalo dojet vlakem nebo autobusem do hodiny bez problému. Obchody byly všude, ačkoli ne v každém se dalo platit kreditní kartou, ale bankomat byl na každém druhém rohu. Dostala jsem stravenky do univerzitní jídelny na oběd, která byla o prázdninách omezená na menší výběr přiměřené chuti J. Kufry si necpěte zbytečnostmi, jako mýdla a šampóny, vše se dá koupit za podobnou cenu jako u nás, nechte si místo na nákup portského, dobrot a suvenýrů. Hlavně přibalte pevné boty na procházky za poznáním. Čtvrtku kufru mi zabraly bílé pláště, kalhoty a přezůvky, které jsem nepotřebovala. V případě potřeby mi půjčili přímo v laboratoři své, ale to se bude nejspíš lišit místo od místa.
V Lisabonu jsou dvě univerzity, jedna stará a druhá nová. Já jsem byla vybrána do té nové, která se do nové budovy teprve bude stěhovat. Moje laboratoř sídlila v historické budově s krásným sálem a malbami v medicínském duchu. Jídelna byla přímo v budově. Moje kolegyně byly příjemné a kamarádské, užily jsme si srandy mezi prací, která nebyla nijak náročná. Většinu času zabralo pipetování, měření, čtení z grafů, jež vytvořil počítač, shánění materiálu, a taky jsme pitvaly pokusné krysy. Moje tutorka Ines byla nakloněna domluvě o mé pracovní době, většinou jsem tam trávila dopoledne od devíti do oběda.
Lisabon mi přirostl k srdci! Je přiměřeně velký a má spoustu památek a míst hodných návštěvy. Na své si přijdou jak milovníci historie (Castelo de S. Jorge), místní tradice (Museo do Fado), moderního umění (Museu Coleccao Berardo), sportu (Estadio José Alvalade), procházek (Parque Eduardo VII), přírody (Jardim Botanico), koupání (Cascais), tak samozřejmě i gastroturisti (Santini) a pařmeni (Bairro Alto). Jak už jsem se zmiňovala, dopravu budete mít za pár dní v malíčku.
Social program pro celé Portugalsko, kde jsme se setkali se studenty z Porta, Coimbry a dalších asi dvou měst, nabízel víkend v Lisabonu a víkend v Portu, které až na nedochvilnost některých skupinek byly příjemné a určitě bych jela znovu. Madalena nám toho víc nenabídla, ale přidaly jsme se (já a další 3 výměnné studentky na mojí univerzitě) ke skupině dvaceti výměnných studentů z vedlejší (té staré) univerzity, se kterými jsme byli například surfovat, nebo organizovali mezinárodní ochutnávkový večer, kde každý vařil něco ze své země. Typy na výlety jsem vyčetla z této stránky ___ a přidala k nim doporučení kolegyň z laboratoře. Studenti z vedlejší univerzity podnikali i vzdálenější výlety třeba do Mardidu či na jih Portugalska.
Po každém dni stráveném v laboratoři jsem si do LogBooku napsala ve zkratce, co jsem ten den absolvovala. Jeden logbook vyžadovala portugalská strana a druhý byl pro ČR. Pak ještě potvrzení, že jsem v Portugalsku strávila celý kalendářní měsíc. Vše podepsala a vyplnila také tutorka Ines a bylo.
Vřele všem doporučuji zúčastnit se vědecké stáže, Portugalsko jsem si vybrala kvůli letnímu vyžití a kvůli relativní blízkosti k naší republice, navštívila mě rodina a přítel, což bylo super. Moc jsem si to užila!