Ohrid, Makedonie

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Petra Mazalová

Termín: srpen 2013

Do Makedonie není potřeba mít vízum ani žádné speciální očkování (jen potvrzení o protilátkách proti hepatitidě B). Letenku jsem kupovala někdy v dubnu, za zpáteční z Vídně do Skopje jsem zaplatila 7 600Kč. Moje stáž byla v Ohridu, což je město na jihu Makedonie vzdálené asi 160 kilometrů od hlavního města Skopje. Do Skopje jsem letěla z Vídně (protože to bylo cenově výhodnější než z Prahy) a potom jsem jela autobusem do Ohridu( lístek se nedá koupit dopředu, ale není problém to udělat na místě a stojí asi 350 denárů, což je asi 150 korun). V samotném Ohridu je taky letiště, ale dost malé a moc letadel tam nelítá (žádný spoj z Prahy, Vídně, ani Bratislavy bez přestupu jsem v dané termíny nenašla). Po příletu na Alexander the Great airport Skopje, které je pár kilometrů za městem, je třeba se dostat do centra Skopje (autobus nebo taxi) na International bus station, odkud jezdí autobusy do Ohridu každou hodinu.

V CA jsem dostala kontakt na prezidenta MMSA (makedonská IFMSA) a ten mi pak poslal kontakt na místního koordinátora pro Ohrid. Komunikace probíhala bez problému. Z nabízených měst Skopje a Ohrid jsem si vybrala Ohrid, což byla velice dobrá volba. Ohrid je menší, takže nás tam nebylo tolik jako ve Skopje, ale je to nádherné historické město (zapsané v UNESCO) s velikým jezerem (plno pláží a super koupání), horami v okolí a spoustou letních festivalů a turistických akcí (takže je tam pořád co dělat). Navíc díky jezeru tam není až tak úmorné vedro jako ve Skopje. V Ohridu jsou dvě nemocnice – General hospital (tam jsem byla já) a kardiologická nemocnice, která je asi tři kilometry za městem. Doporučuju vybrat si nějaký nekardio obor, protože je lepší být v centru Ohridu než pořád dojíždět. Já jsem byla na anesteziologii, což byla výborná volba, protože jsem viděla spoustu různých operací. Nebylo to jednotvárné, jako když si člověk vybere nějaké specializované oddělení.

Ubytovaní jsme měli být na studentských kolejích. Po příchodu na pokoj jsme zjistili, že nejdou zamknout dveře (a na patře byli hodně podivní lidi, v každém patře pospával jeden policajt), neteče teplá voda, v koupelně je špína, že bez bot někam šlápnout by asi nešlo a všude lezou nějací podivní brouci (možná švábi, tím si ale nejsem jistá). Takže jsme se zbalili a sehnali si ubytování sami, kousek od centra s čistou koupelnou, malou kuchynkou a cenou poloviční než nám členové MMSA tvrdili, že už nevratně zaplatili za koleje. Na nové ubytování nám něco přispěli s tím, že nedostaneme peníze na jídlo. Rozhodně jsem nečekala, že nás ubytují v pětihvězdičkovém hotelu, ale za peníze, které tvrdili, že zaplatili za koleje, které byly v katastrofickém stavu, by se v Ohridu ten pětihvězdičkový hotel sehnat dal. Takže bud nám neřekli pravdu, nebo v jejich organizaci evidentně něco nefunguje. Ve výsledku jsem za nové ubytování za celý měsíc zaplatila ze svého 50 euro, na jídlo nám nic nepřispěli, ale když jsem situaci popsala doktorům v nemocnici tak mi zdarma domluvili obědy v nemocnici, kde vařili opravdu moc dobře.

Jídlo je v Ohridu pro nás levné a to především výborné ovoce a zelenina, ale i restauracích se dá najíst za velmi příznivé ceny (pokud nejdete do centra, kde se to hemží turisty). Malé obchůdky s potravinami jsou na každém rohu. Voda z kohoutku je normálně pitná (žádné zažívací problémy jsem za celý měsíc neměla :D). Dopravovat se po městě je možné autobusy (které nikde nemají jízdní řád a ani moc pravidelné zastávky, funguje to tam tak, že když uvidíte autobus je třeba hodně mávat a on možná zastaví, pro výstup je zas třeba zakřičet na řidiče aby zastavil :D) nebo taxíky, které jsou úplně všude a velmi levné (pokud cestujete ve více lidech tak jsou dokonce výhodnější než autobusy).

Místní jsou velmi komunikativní, ikdyž mají problémy s angličtinou tak se dá vždycky nějak domluvit, makedonština je slovanský jazyk, takže se jí dá částečně rozumět.

Stáž v nemocnici jsem si domluvila sama, protože můj CP, neustále neměl čas, nebo se vymlouval na jiné věci a pořád můj první den v nemocnici odkládal, takže jsem si tam po třech dnech zašla sama a všechno si domluvila. Doktoři byli velmi milí, ochotní a komunikativní. Do nemocnice jsem chodila pěšky, protože to bylo kousek od našeho ubytování. S sebou jsem měla bílé věci na převlečení, ale v nemocnici požadovali zelené, takže mi půjčili jejich. Můj tutor byl anesteziolog, takže jsem chodila po různých oddělení (kde ho zrovna bylo potřeba), po většinu času jsem se jen dívala, občas mě nechali napíchnout žílu nebo držet masku s ambuvakem.

Ohrid má krásné historické centrum, pláže u jezera, spoustu barů s živou hudbou, diskoték,..takže je tam stále co dělat. Kousek za městem je krásná pláž Gradiste s historickým muzeem na vodě, kde jsou domečky z doby kamené. Velmi krásné místo je taky kostel Sv. Naum, kousek za městem, dá se tam jet lodí po jezeře. Jeden víkend jsem strávili ve Skopje, kde je zajímavé centrum se spoustou obrovských soch a kaňon Matka s jeskyněmi.

Social program nám zaslali už před příjezdem, byl velmi bohatý, ale bohužel jen na papíře. V realitě se o nějaký social program nikdo moc nestaral, všechno jsme si zajistili sami. Za celou dobu jsem jednoho z organizátorů viděla jednou a druhého asi třikrát a to jen večer, když jsme šli do klubu.

Certifikát jsem dostala bez problémů, mám pocit, že studentům bylo celkem jedno, jestli jsem do nemocnice chodila nebo ne.

Celkově na stáži hodnotím pozitivně nemocnici a doktory v ní. Všichni byli moc milí ochotní a profesionální (když podmínky pro práci jsou na mnohem chudší úrovni než u nás). Často mi vysvětlovali věci a snažili se abych toho co nejvíc viděla. Super bylo potkat nové lidi, vidět nová místa (do Ohridu jsem se opravdu zamilovala, doufám, že se tam ještě někdy znovu podívám). Co ovšem hodnotím velmi záporně byla organizace studentů MMSA – sehnali hrozné ubytování za velmi vysokou cenu, social program jsme si udělali sami, nic z toho co slibovali nezajistili, když bylo potřeba něco řešit, tak se ozvali nejdřív za tři dny, do nemocnice mě nezavedli a nepředstavili doktorům...takže jsem si spolu s ostatními studenty s jiných zemí udělala stáž podle sebe :D, ale nebylo to vůbec těžké a ten měsíc jsem si opravdu užila.