Pécs, Maďarsko

Výzkumná stáž IFMSA

Jméno účastníka: Petra Lenartová

Termín: srpen 2012

 

Doprava

Dopravu do Pesce nemohu příliš hodnotit, jelikož jsem jela autem. Z Ostravy je to zhruba 6 hodin cesty, takže mě tam zavezli rodiče. Zkontaktování s mou Contact person bylo naprosto jednoduché, ještě před mým odjezdem jsme si vyměnili telefonní čísla a už na mě při příjezdu čekala na kolejích.

 

Ubytování

Z prvotního šoku jsem se dostala až po několika dnech. Pokoj byl malinký, nevymalovaný a ve stěnách byly díry. Na konci úzkého (asi 2 metry širokého) pokojíku byla manželská postel, na které jsem poté měsíc spala se studentkou z Litvy.

V pokojích bylo umyvadlo, lednička, stůl a židle. Záchod, koupelna i kuchyně byly společné. Sociální zařízená bylo čisté, ale v kuchyni se nacházeli švábi. Z některých pater bylo možné vyjít na velkou terasu.

 

Stravování

Z jídla jsme měli zajištěný oběd, a to pouze v pracovních dnech, který jsme si navíc museli doplácet ze svého. Výběr byl vždy asi ze 4 jídel a jídelna se nacházela v areálu nemocnice. Jídlo bylo chutné, ačkoliv mnohdy byl problém zjistit, jaké to je jídlo, jelikož nikdo nemluvil anglicky a nepřeložil nám to.

 

Doprava ve městě

První den stáže jsem si zakoupila měsíčník, který mě stál asi 600 Kč. Bohužel v Pesci, stejně jako v celém Maďarsku, neakceptují mezinárodní studentskou kartu Isic, tudíž i ve vlacích jsme museli platit plné jízdné. Do centra se ale dalo dojít pěšky zhruba za 20-25 minut volnou chůzí.

 

Nemocnice

Svou stáž jsem absolvovala na oddělení Intenzivní péče a hodnotila bych ji jako jednu z nejlepší věcí stáže. Každý den se nám věnoval jeden doktor, který byl nějakou dobu v Anglii, takže perfektně ovládal angličtinu. Byl velice vstřícný, ochotný, odpověděl nám na veškeré dotazy a ukázal a vysvětlil mnoho věcí. Také nás nechal asistovat při různých zákrocích. Všechen personál byl velice milý, ikdyž angličtinu moc neovládal.

 

Volný čas

Hned po příjezdu nám zorganizovali welcome party, uspořádali nám výlet na ochutnávku vína a do jeskyně, výlet na Balaton, do Budapeště a celkově se nám hodně věnovali. Pokud jsme měli nějaký problém nebo chtěli něco uspořádat, vždy se nám podřídili a vše zařídili. Neustále byli k dispozici, pokud jsme něco potřebovali a chodili s námi na akce.

Stejně tak i zahraniční studenti, kteří tam také byli na výměnný pobyt, byli skvělí. V srpnu nás tam bylo asi 30 studentů, převážně z Východní Evropy, ale našly se i výjimky jako Italové, Portugalka nebo studentka z Indonésie. Sešla se zde skvělá parta lidí.

Maďarština je velice těžký jazyk, kterému je těžké porozumět, navíc mnoho lidí anglicky neumí. Někdy tedy bylo velice těžké se domluvit, ale dalo se to zvládnout.

 

Závěr:

Ačkoliv podmínky mnohdy nebyly nejlepší, například počasí (kdy bylo až 45 °C) nebo ubytování, tak musím celou měsíční stáž hodnotit kladně a vzpomínám jenom v dobrém. Největším důvodem jsou jednak lidé, kteří zde se mnou byli a také oddělení v nemocnici, kde jsem byla. Sešla se úžasná skupina lidí a doufám, že se ještě potkáme.