Nijmegen, Nizozemí
Klinická stáž IFMSA
Jméno účastníka: Pavla Václavíková
Termín: srpen 2012
PŘED ODJEZDEM
Je potřeba dodat všechny zdravotní testy vyžadované v Exchange Conditions (mezinárodní očkovací průkaz kvůli očkování proti Hepatitidě B, hladiny protilátek proti Hep B, RTG plic kvůli tuberkulóze – pozor, nesmí být starší než 6 měsíců!, těsně před odjezdem stěry z krku a nosu na MRSA), Při příjezdu vše zkontrolují a pokud se jim nějaký test nezdá nebo chybí, udělají ho sami a vy si ho zaplatíte.
Dokumenty po mě vyžadovalo více lidí – NEO i můj contact person (CP), každý zvlášť.
DOPRAVA
Holandsko je tak snadno dostupné letadlem díky nízkonákladovým společnostem, že jiný způsob se snad časově ani finančně nevyplatí. Příkladem EasyJet léta z Prahy do Amsterdamu, WizzAir z Brna a Prahy do Eindhovenu. Všechna holandská města jsou pak bez problémů dostupná vlakem (ovšem dost drahým, o studentských nebo jiných slevách si nechte zdát, ty jsou vyhrazené jen pro Holanďany.)
Při příjezdu jsme obdrželi OV-ChipKaart, čipovou kartu přednabitou na 10 euro, použitelnou na MHD ve všech městech v Holandsku.
Po vlastním městě je ale určitě nejlepší dopravovat se na kole, zapůjčili ho naši CPs hned po příjezdu (mělo i vlastní zámek, netřeba vozit – spíš se hodily malé „blikačky“, světla na kolech většinou nefungovala). Cyklostezky jsou všude, na kole se jezdí i přes centrum měst, v sukni, v podpatcích, s kufrem nebo dalším pasažérem na nosiči.
STÁŽ – UMC St. Radboud
Jelikož jsem ve své žádosti na první místa uvedla urgetní medicínu a gynekologii, byla jsem přidělením na revmatologii nejprve zklamaná, to byl ale velký omyl. Nijmegen je spolu s Leidenem jedním ze dvou holandských center a „kolébek“ revmatologie a žádné místo nebylo pro její poznávání lepší. V Nijmegenu mi otevřeli nové obzory, ukázali možnosti léčby nejtěžších pacientů s revmatoidní artritidou, sklerodermií i systémovým lupusem. Mohla jsem si „osahat“ nemocné se Stillovou chorobou, Feltyho syndromem, účastnit se hodin v ambulanci při kontaktu se stabilizovanými pacienty, sama zkusit vyšetřovat klouby a diskutovat možné postupy léčby. Doktoři na oddělení a v celé nemocnici uměli brilantně anglicky a většinu vizit i se sestrami vedli kvůli mně v angličtině. Během kontaktu s pacienty jsem se snažila pochytit slovíčka (holandština je mixem angličtiny a němčiny, plus jejich chrochtavé g) a neverbální komunikaci, které je v revmatologii víc, než dost (bolavé rameno, koleno, obtížná chůze a vstávání...).
Až na angličtinu nás ovšem nikdo nepovažoval za studenty na prázdninovém pobytu – očekává se, že budete na oddělení trávit tolik času, jako místní studenti na povinných praxích, běžná pracovní doba tedy byla 9:15 – 17:00 hodin. Pokud ale požádáte nebo opravdu není co dělat, je možno odejít dříve. Takových dnů ale bylo velmi málo, jelikož vždy bylo co ukázat, vysvětlit, prodiskutovat.
UBYTOVÁNÍ
Všichni zahraniční studenti byli ubytováni na kolejích/privátech holandských studentů, kteří jsou přes prázdniny pryč. Což u nás znamenalo zařízený byt 2+kk s kuchyňkou (lednička, mikrovlnka,
4-ploténkový el.vařič, varná konvice), obýváčkem (i s televizí a rozkládacím gaučem), koupelnou i záchodem. Prvotním šokem byla společná manželská postel s dívkou ze Španělska, kterou jsem předtím v životě neviděla, ale nakonec jsme vycházely výborně a žádný problém nenastal.
Internetový kabel byl pouze jeden pro nás obě, hodná studenta-sousedka na kolejích nám ale dala heslo na svou wifi.
CENY + STRAVOVÁNÍ
Holandsko je drahé, bohužel. Od vlaků, přes potraviny v supermarketech, vstupy do muzeí, po cokoli v restauraci nebo baru. Co se týče vaření, nejlevněji vyjde nakoupit a uvařit pro více lidí a na ingredience se složit, pak se najíte teplého jídla za 3-5 euro. V restauraci nejlevnější oběd/večeře okolo 9-12 eur, jedno pivo (objem 0,33l) nejlevněji za 2,40, někdy až 4,50.
V supermarketech (nejrozšířenější Albert Heijn, jinak i Lidl, Coop..) je nejlevnější cokoli značky EuroShopper. Rozhodně je nutné zkusit Stroopwafels, pudinkový nápoj Vla a u stánku s hranolkami Frittes Speziaal.
Hned po příjezdu jsme dostali 90 euro „na stravu“, dlouho nám ale nevydržely...
V nemocnici se dalo s čipovou kartou jít na oběd a celkem slušně se najíst za 3,90 hlavního jídla nebo za 0,90 polévky. Budete ovšem jedni z mála, protože všichni Holanďané si na oběd doma chystají sendvič zabalený do alobalu.
!!!Pozor!!! Pro placení v supermarketech a na většině nádraží je potřeba mít kartu MAESTRO, neberou VISA ani MasterCard. V běžných obchodech s oblečením/obuví, v bankomatech a v Amsterdamu se dají uplatnit všechny karty.
VOLNÝ ČAS
Během prázdninových měsíců jsou přichystány čtyři výlety v rámci National Social Programme. My se zúčastnili víkendu v Amsterdamu a nespornou výhodou bylo ubytování zdarma u studentů na kolejích. IFMSA zařídila a zaplatila veškeré stravování, výlet na lodi po amsterdamských kanálech i návštěvu Amsterdam Museum. Ve velké skupině ale občas bylo náročné něco domluvit a přesunout se. Další víkendy už jsme tedy vzali do svých rukou a vlakem projeli holandská města – Utrecht, Haarlem, Leiden, Delft, Den Bosch. Ovšem i v okolí Nijmegenu bylo plno krás – koupání v jezeře, výlet na kole podél řeky Waal, středověký festival, Samba víkend..Pořád se něco dělo, stačilo si jen vybrat.
ZÁVĚR:
Stáž v Nijmegenu bych vřele doporučila každému. Medicína na skvělé úrovni, ochotní lékaři, kteří skutečně chtějí svým studentům něco předat, na každém kroku milí lidé, pro které nic nebylo problém a kteří zbožňují lenošení v kavárnách. Byl to pobyt v cizí zemi, při kterém se člověk cítí „jako doma“.