Malang, Indonésie

Klinická stáž IFMSA / CIMSA

Jméno účastníka: Petra Adamusová

Termín: červenec 2012

 

Organizace stáže:

 

CA dorazila v termínu a má CP mě kontaktovala jak emailem, tak prostřednictvím sítě facebook dokonce ještě před obdržením tohoto oficiálního potvrzení. Všichni studenti byli umístěni do jednoho ze tří vybraných měst, přičemž jsem se ale nesetkala s nikým, kdo by byl na stáži v Yogyakartě (myslím, že uvádění této možnosti do Vašeho výběru je zcela zbytečné, jelikož toto město je obrovskou turistickou atrakcí, a tak se tam studenti dostanou jen výjimečně). Má CP mi byla ve všem nápomocná a také mi zajistila dopravu z místa příletu do Malangu, kam jsem přes drobné komplikace nakonec šťastně dorazila.

 

Cesta do Indonésie:

 

Letenku je dobré koupit co nejdříve, jelikož ceny od ledna postupně stoupají. Určitě tedy nečekejte na CA a kupte si minimálně mezinárodní letenku do některé z blízkých destinací (Jakarta, Bangkok, Singapour). Vnitroasijskou letenku si můžete dokoupit kdykoli (ceny s výjimkou konce srpna, kdy jim končí ramadán, výrazně nerostou). Je dobré sledovat akční nabídky (http://www.akcniletenky.com), kde můžete narazit na velmi výhodné ceny. Já jsem si takto koupila letenku do Bangkoku (necelých 12000Kč) a po obdržení CA jsem pak přes AirAsia dokoupila letenku do Surabaye (cca 10000Kč). K vyhledávání a rezervaci letů doporučuji http://www.skyscanner.cz a nebo http://www.pelikan.cz.

 

Město Malang se nachází na východě Jávy a jak jsem později zjistila, má také své vlastní letiště. Mezinárodní lety ale obvykle míří do větších destinací (Surabaya a balijský Denpasar na východě, Yogyakarta ve středu a Jakarta na západě Jávy).

 

Vnitrostátní a městská doprava:

 

Nejrychlejší variantou je letecká doprava, která je bezpečná, pohodlná a dobře organizovaná. Vyzkoušejte tyto společnosti (první 2 jsou výrazně levnější):

 

http://www.airasia.com/ot/en/home.page

http://www.garuda-indonesia.com/gi_us

http://www.sriwijayaair.co.id/

http://www.lionair.co.id/

 

Na Jávě existuje také relativně dobrá doprava vlaková a autobusová, jízdní řády však obvykle nejsou k dispozici na internetu a málokdy najdete informace v angličtině, proto budete během rezervace jízdenky pravděpodobně potřebovat pomoc místních. Cestovat můžete také minibusem či tzv. travelem, které jsou obvykle provozovány soukromými firmami a je nutné je rezervovat předem. Cenové podmínky a úroveň těchto dopravců je velice dobrá (klimatizace, snack a vyzvednutí přímo před domem jsou samozřejmostí).

 

Městská hromadná doprava je zajištěna angkoty (superlevné minibusy) a ojeky (tříkolky na lidský pohon), v případě nouze si můžete vzít taxíka. Jízdní řády či zastávky nehledejte - žádné neexistují !!! Domorodci samozřejmě nejezdí jinak než auty či na motorkách, chůze po silnici či jízda na kole je tedy docela nebezpečná.

 

Počasí:

 

Indonésie se nachází na rovníku, a je zde proto typické tropické klima, které se mírně liší město od města. Malang leží ve vnitrozemí poblíž nejvyšší hory Jávy (Semeru) a pyšní se příjemnými teplotami. Během našeho léta (duben-říjen) zde probíhá období sucha, takže s deštěm se téměř nesetkáte. Chcete-li však zdolat některou z místních sopek, 100% si přibalte dostatečně teplé oblečení.

 

Ubytování:

 

Studenti jsou umísťováni do hostitelských rodin, a to často po dvojicích. Domy jsou obvykle velké a honosné a většina rodin má také vlastní housekeeper starající se o domácnost a vaření. Připravte se ale na ruční splachování záchodů a studenou vodu ve sprše. Rodiny obvykle mají přístup na internet, ale bezdrátová WIFI samozřejmostí není. Já jsem bydlela v krásné nové vile spolu se studentkou ze Španělska, ale naši rodinu jsme moc často nepotkávaly, jelikož Oge, naše hostitelka, byla stále v nemocnici, tatínek nebyl příliš společenský a maminka trávila většinu času někde venku s přáteli.

 

Stravování:

 

Indonésané mají velice typický styl stravování. Žádné jídlo během dne se neobejde bez rýže, která je hlavním pokrmem a kterou doplňuje smažené tofu, tempeh, ryba, kuřecí maso či vaječná omeleta. Všechna jídla včetně sladkostí, zeleniny a příloh jsou smažená a velice, ale opravdu velice ostrá.  Snídaně a večeře jsme obvykle sdílely s rodinou (respektive s naší hospodyní), levné a chutné obědy (20-30Kč) jsme si kupovaly v nemocničních kantýnách nebo pouličních stáncích v okolí. I přes nepříliš dobré hygienické podmínky charakteristické pro veškeré pouliční stánky jsem nezažila žádné zažívací obtíže (nutno přiznat, že kolegům se nevyhnuly, ačkoli jejich příčinou byla domácí strava, takže si asi stejně nevyberete).

 

Měna, ceny:

 

1 000 IDR (tisíc indonézských rupií) = 2,14 CZK

Ceny potravin, oděvů i služeb jsou cca o třetinu nižší než v ČR. Avšak v turistických oblastech (Bali, Yogyakarta a podobně) jsou ceny značně nadsazené a všude musíte neúprosně smlouvat.

 

Nemocnice:

 

Byla jsem umístěna do největší (fakultní) nemocnice v Malangu na oddělení urgentního příjmu, které bylo mou první volbou a které je na mezinárodní studenty zvyklé, a proto zde nebyl žádný problém s komunikací v angličtině (s lékaři a studenty). Urgentní medicína je zde, co se týče znalostí, na velmi vysoké úrovni, bohužel však mají omezené finanční zdroje a nedostatečný systém pojištění, což značně omezuje léčebné možnosti. V nemocnici jsem trávila 7 hodin denně  a o víkendech jsem dobrovolně chodila také na odpolední a noční služby. Na oddělení jsem vždy následovala některého z rezidentů nebo studentů, a měla jsem tak možnost vidět případy ze všech odvětví medicíny (především traumatologie, neurologie, kardiologie, gynekologie, pediatrie, občas tropická medicína). Většinu vyšetření a základních zákroků zde provádějí studenti, a tak jsem si je na požádání mohla vyzkoušet také.

 

Volný čas:

 

Přestože nám cesta do nemocnice angkotem trvala téměř hodinu (cena cca 10Kč), je Malang ve srovnání s ostatními jávskými destinacemi malé město a stejně jako všude jinde zde není příliš moc míst hodných návštěvy. Požádejte o radu Vaše CP, jelikož městské infocentrum nestojí za nic.  My jsme trávili odpoledne vždy společně v naší čtyřčlenné „international group“ a vyráželi jsme do okolních chrámů, čajových plantáží nebo na městská tržiště, o víkendech jsme se pak podívali do vzdálenějších destinací, přičemž jeden z výletů (k sopce Bromo) nám zorganizovala a zaplatila zdejší pobočka IFMSA. Mimo tohoto výletu členové IFMSA připravili také uvítací večeři v balijské restauraci, jeden večer v tradiční jávské kavárně a samozřejmě goodbye party s živou hudbou a karaoke v naší režii.

 

Lidé:

 

Indonésané jsou neuvěřitelně milí, usměvaví a vyrovnaní lidé, kteří Vám nikdy neodmítnou pomoci, ale bohužel Vám také nedají najevo, že se jim něco nelíbí. Naši CP se účastnili všech hromadně organizovaných akcí, ale během stáže jako takové jsme se potkávali spíše s našimi hostitelkami.

 

Perličky a rady nakonec:

  1. Než něco vezmete do úst, vždy se nejdříve zeptejte, zda je to „spicy.“

  2. Přibalte si toaletní papír a případně dezinfekci na ruce. Obojí zde 100% využijete.

  3. Berte vážně doporučení o oficiálním odívání a obuvi v nemocnici (košile, sukně, balerínky) !!!

  4. V případě, že chcete zůstat v Indonésii déle než 30 dní (VISA on arrival), zařiďte si vízum v ČR !!!

  5. Antimalarika – v případě cesty do turistických destinací (Jáva, Bali, Lombok, Komodo, Flores) nejsou potřeba. Jako prevence Vám postačí repelent (komárů nikde nijak zvlášť moc nebylo). Máte-li z malárie panickou hrůzu, klidně si léky přibalte (Pozn.: doxycyklin seženete za minimální cenu přímo na Jávě, já osobně jsem ho však stejně nevyužila). Mimo to je z tropických nemocí mnohem častější horečka Dengue, proti které žádná prevence kromě repelentu a vhodného odívání neexistuje.

  6. Doporučuji si pořídit aktuální vydání průvodce Lonely Planet a pokusit se naučit základní indonézské fráze - domorodci Vaše úsilí maximálně ocení !!!

  7. Ujistěte se, kdy probíhá v daný rok ramadán (obvykle připadá na srpen), a snažte se mu vyhnout (rozdíly v běžném životě nejsou nijak extrémní, ale můžete mít problém sehnat jídlo na ulici a také turistické atrakce a představení bývají tou dobou zrušena, tak ať nejste překvapeni). Některé  rodiny navíc nechtějí během ramadánu hostit studenty, a tak se může stát, že budete bydlet v improvizovaných podmínkách, což je docela škoda.

Závěrem:

 

Indonésie byla mým velkým snem a urgentní medicína je obor, kterému bych se v budoucnosti chtěla věnovat, proto pro mě byla tato stáž tím nejkrásnějším zakončením studia, jaké jsem si mohla přát. Samozřejmě nebylo vše dokonalé, ale i přes mírnou dezorganizaci dopravy, všudypřítomný pach tabáku a 6 týdnů bez teplé sprchy jsem si Indonésii zamilovala pro její neuvěřitelnou kulturní, přírodní a náboženskou variabilitu. Rozhodnete-li se po stáži trošku cestovat, zjistíte, že každý ostrov této exotické země je úplně jiný a že se máme od zdejších obyvatel stále co učit. Stejně tak pro mě byla stáž přínosná po profesní stránce (první reálná CPR, zajišťování žíly, katetrizace, terminální stadia mnohých onemocnění, která u nás běžně neuvidíte - TBC a HIV, odlišné případy a léčba ve srovnání s ČR), a proto bych tímto opět moc ráda poděkovala olomoucké pobočce IFMSA, UCJ LF i fakultě jako takové a popřála jim mnoho úspěchu do dalších let.

 

Pokud by Vám ještě něco vrtalo hlavou, neváhejte a ozvěte se, ráda s čímkoli poradím.

Email: petra.ad@post.cz

 

Fotogalerie:   http://doktorkaaa.rajce.idnes.cz/INDONESIA_2012

 

Video: