Goiania, Brazílie

Klinická stáž IFMSA / DENEM

Jméno účastníka: Petra Adamusová

Termín: červenec 2011

 

Organizace stáže:

CA nám přišla mírně po termínu a pro většinu studentů vyjíždějících přes DENEM nepřinášela dobré zprávy. Shodli jsme se, že vyplňování AF nemá cenu, protože ho domácí studenti před rozmísťováním incomings pravděpodobně ani nečetli. Studenti byli posláni (údajně) podle požadovaného oddělení klidně na druhý konec Brazílie, než si žádali. Můj AF a AF další studentky z Libanonu navíc Brazilci během semestru ztratili, takže nám CA vůbec nepřišlo a když jsme se cca v květnu připomněly, byly jsme následně poslány do Goianie (dvoumilionové město uprostřed brazilské Savany), neboť z tohoto města pochází brazilská NEO a bylo pro ni nejsnazší tam něco zařídit. Má CA navíc obsahovala informace, že veškeré jídlo, ubytování, social program i vše ostatní bude v mé vlastní režii, takže je potřeba si zprávu pečlivě zkontrolovat, aby nedošlo k nějakému nedorozumění (Neplatíme přece  poplatek IFMSA, abychom si pak celou stáž hradili sami!). Komunikace před odjezdem byla výborná, ozvaly se mi obě dvě mé brazilské studentky a pomohly mi se zařizováním letenek, jízdenek i všeho ostatního. Také nám Brazilci založili FB skupinu, kde jsme mohli komunikovat s ostatními DENEM incomings a ptát se domácích na vše, co jsme potřebovali. Tamější studenti jsou velmi ochotní, akorát se často stává, že naslibují hory doly a pak jsou strašně překvapeni, když po nich chcete, aby to skutečně splnili...takže je potřeba je v tom trošku podpořit.

 

Cesta do Brazílie:

Letenku do Brazílie je potřeba koupit co nejdříve. Od ledna ceny postupně stoupají. Já jsem ji kupovala v únoru za 21000Kč (TAM Airlines), a to na trase Vídeň - Rio de Janeiro. Vzhledem k tomu, že tou dobou ještě nebudete vědět Vaše město, je dobré koupit si mezinárodní letenku do Ria, Sao-Paula nebo Fortalezy a pak si případně dokoupit vnitrostátní let, a nebo risknout to, že si koupíte letenku až do Vašeho města a v případě rozdílného umístění poletíte odtamtud. Pravděpodobnost umístění ve Vámi udávaném městě je zde však značně nízká. Velká část studentů byla poslána jinam.

Město Goiania se nachází v jihozápadní části Brazílie a se svými 2 miliony obyvateli je hlavním městem státu Goias. Doprava do města je možná letadlem (cca 2 hodiny z Ria) nebo dálkovým autobusem (cca 20 hodin z Ria).

 

Vnitrostátní a městská doprava:

Nejrychlejší variantou je letecká doprava, která je bezpečná, pohodlná a dobře organizovaná, ačkoli personál občas nemluví anglicky. V ČR před odletem je možné zakoupit Brazilian Airpass zahrnující 4-9 vnitrostátních letů v ceně od 10000Kč. Nevýhodou airpassu je nezbytnost naplánovat si konkrétní data a místa letů značně dopředu. Důležité je vyřizovat si airpass s určitým předstihem pro případ komplikací (ráda poradím!!!). V Brazílii je samozřejmě možné zakoupit si jednotlivé letenky, máte- li štěstí, vyjdou cenově zhruba stejně jako airpass (záleží na vzdálenosti), problémem je však platba přes internet, kde všechny společnosti vyžadují speciální bankovní číslo, které mají jen občané Brazílie, proto Vám musí letenku uhradit někdo ze studentů. Letecké společnosti, které lze využít, jsou TAM, GOL, AZUL a další. Pro vyhledávání letů doporučuji tyto stránky:

www.webjet.com.br

www.decolar.com

www.voeazul.com.br

MHD v Brazílii je příšerné. 90% Brazilců má vlastní auto, a proto MHD nevyužívají. Potkáte tam tedy především lidi z nižších tříd. MHD nemá obvykle žádný konkrétní jízdní řád, zastávky nejsou nijak označeny a stejně tak je těžké zjistit, kam daná linka jede, protože personál nemluví anglicky. V praxi to tedy funguje tak, že přijdete na zastávku, čekáte a modlíte se, že Váš autobus časem přijede a doveze Vás tam, kam potřebujete.

 

Počasí:

Počasí záleží na vzdálenosti od rovníku.  Na severu je stálé léto, ve střední části se střídá období dešťů a období sucha a na jihu (včetně Ria) lze zažít skutečnou brazilskou zimu a je vhodné mít s sebou teplejší bundu a mikinu.

 

Ubytování:

DENEM i IFMSA Brazil ubytovávají studenty v rodinách. Funguje to tak, že tamější studenti, kteří chtějí vyjet na stáž, zařizují ubytování pro studenty přijíždějící, takže je berou buď do svých rodin a nebo do svých studentských bytů. Rodiny nedostávají žádný příspěvek na výdaje a stravu cizího studenta a vše hradí z vlastních zdrojů (což se mi osobně výrazně nelíbilo), údajně pak mají nižší poplatek za stáž, na kterou vyjíždějí oni. Moje rodina byla naprosto úžasná, maminka i obě děti (studenti medicíny) mluvili skvěle anglicky a s tatínkem jsme komunikovali prostřednictvím ostatních. Každý INCOMING má přiděleného jednoho studenta, u kterého bydlí (hostess) a jednoho studenta, který se stará o jeho stáž v nemocnici, odpolední program a podobně (godmother). Goiania je obrovská, proto nás naši studenti každý den vozili do nemocnice autem, čímž nám vše nepopsatelně usnadnili.

 

Stravování:

Snídaně a večeře jsem obvykle sdílela s rodinou (s výjimkou dní, kdy jsme šli na večeři do restaurace), chutné a velmi pestré obědy byly zařízeny v nemocniční jídelně.

Měna, ceny:

1 BRL (brazilský real) = 10.6 CZK

Ceny potravin, oděvů i služeb jsou cca o třetinu vyšší než v ČR. Nízké ceny můžete vidět na tržištích a nočních marketech (mercados).

 

Nemocnice:

Byla jsem umístěna do města vzdáleného cca 1500 km od všech tří mnou uvedených měst na oddělení, které jsem měla na třetím místě. Žádala jsem proto o změnu města a oddělení, ale nebylo to možné. Stáž jsem tedy nakonec absolvovala v rehabilitačně-ortopedickém centru, kde jsme měli možnost účastnit se vizit a chodu na oddělení, pobývat v ambulancích, účastnit se psychoterapie, hydroterapie a rehabilitačních cvičení ve dvou tělocvičnách a v neposlední řadě pobývat na operačních sálech, kde jsme s kolegyní z Libanonu strávily většinu času. Naši dva koordinátoři mluvili jen chabě, respektive vůbec anglicky, takže byla potřebná značná dávka samostatnosti, abychom našly, koho jsme potřebovaly J Také doktoři byli ze začátku velmi ostýchaví co se týče hovoru v angličtině, ale po prvním týdnu se všichni rozmluvili. Dobrou angličtinu však měli všichni lékaři na operačních sálech. V nemocnici jsme obvykle následovaly některého z lékařů, přičemž prakticky jsme toho moc dělat nemohly a trávily jsme tam 5-6 hodin denně.

 

Volný čas:

„Goiania is very boring,“ to byla první věta, kterou jsem v Brazílii slyšela a z níž jsem měla hrůzu. Nakonec jsme ale s jednou z mých studentek a často také s dalšími dvěma incomings (Libanon a Turecko) každý den vyrazily do jiného parku, muzea, nákupního střediska nebo na zmrzlinu a nestalo se, že bychom se nudily, ačkoli ve městě opravdu není příliš moc míst hodných návštěvy. První víkend jsem strávila s mou rodinou u řeky Aruana na říční pláži, druhý víkend jsme vyrazili na výlet se všemi studenty, kteří se o nás starali, a to do národního parku Pirinopolis s vodopády, poslední víkend pak do vodního HotParku s umělou pláží a spoustou dalších atrakcí. Veškerý program však závisel především na naší aktivitě a intervenci, sami Brazilci jsou trošku líní na to, aby něco vymýšleli J

 

Lidé:

Brazilci jsou přátelští, temperamentní, ochotní, usměvaví, mají rádi pivo a jsou (alespoň tedy podle mě) docela líní J Rádi Vám se vším pomohou, chtějí se seznamovat, vyměňovat si kontakty a objímat se.

Celková atmosféra v naší devítičlenné brazilské skupině (Česko, Libanon, Turecko a 6 tamějších studentek) byla příjemná, ačkoli dvě z CPs mluvily anglicky velmi špatně a komunikace s nimi byla občas docela vtipná :-)

Perličky a rady nakonec:

Pozor na elektrické zástrčky a napětí (110/220V) – liší se v jednotlivých městech.

Nezapomeňte na očkování proti žluté zimnici (sice ho nikde nikdo nebude kontrolovat, ale je to jistota) a při cestě do Amazonie také na antimalarickou profylaxi (Brazilci Vám opět řeknou, že to není potřeba, ale my nejsme Brazilci, že jo!!!).

Co se týče peněz, je lepší brát s sebou na výměnu eura než dolary.

Doporučuji si pořídit aktuální vydání průvodce Lonely Planet a nezapomenout si portugalsko-český slovníček nebo ještě lépe naučit se před odjezdem alespoň základy portugalštiny!!!

 

Pro zpestření uvádím nejčastěji slýchané věty:

BRAZIL IS VERY BIIIIIIG (Překlad: Všechno je zde daleko!) !!! 

I DONT SPEAK ENGLISH (Překlad: Učte se portugalsky!) !!!

THERE IS SOME CHANGE OF THE PLAN (Překlad: Připravte se na každodenní změny!) !!!

OH MY DARLING, I LIKE YOU SO MUCH (Překlad není potřeba!) !!!

 

Závěrem:

Brazílie nebyla mou první volbou, přesto jsem nesmírně šťastná, že jsem se vydala právě tímto směrem a ačkoli jsem během stáže zažila i několik velmi těžkých okamžiků, stáž pro mě byla velkým přínosem, našla jsem zde mnoho nových přátel, poznala národní zvyky a  užila si celkem 15 letů za 6 týdnů, proto bych opět chtěla velmi poděkovat naší IFMSA, brazilskému DENEM, mým rodičům a všem laskavým lidem, kteří se o mě v Brazílii starali. Děkuji!

 

Pokud by Vám ještě něco vrtalo hlavou, neváhejte a napište na: petra.ad@post.cz

 

Fotogalerie

Video na YouTube