Tainan, Taiwan

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Pavla Václavíková

Termín: červen 2011

PŘED ODJEZDEM

Nebylo potřeba vyřizovat vízum, protože taiwanská ambasáda letos prodloužila bezvízový styk na 90 dní. Contact persons se mi mailem ozvali včas a většinu dotazů zodpověděli, ale neodepisovali moc rychle, takže trpělivost.

DOPRAVA

Zpáteční letenku na Taiwan je už v dnešní době možné koupit od 15 000Kč, samozřejmě čím dříve, tím levněji. Já cestu kombinovala ještě s návštěvou Thajska, takže mě vyšla dráž. Dá se letět do hlavního města Taipei, jako jsem to udělala já, nebo do Kaohsiungu, který je od Tainanu vzdálený pouhou půlhodinu vlakem.

Z Taipei jsem potom nasedla na rychlovlak High Speed Rail (790Kč), který do Tainanu na jihozápadě ostrova dojel za skvělou 1hod 45min. Bohužel mě nikdo neinformoval, že nádraží High Speed Rail je jinde než běžné nádraží, proto na mě při výstupu nikdo nečekal a telefonicky musel můj CP domlouvat s taxikářem, jak mě dopravit na koleje. Cesta taxíkem mě vyšla na 220 Kč, trvala asi 40 minut (HSR nádraží je totiž až za městem), taxíky jsou daleko levnější než u nás.

V Tainanu, pokud si nechcete koupit skútr, jako mají všichni místní, je nejlepší přepravovat se na kole. Před univerzitou je každý den pán s bazarem kol – vyberete si, koupíte ( 650Kč) a po měsíci zase jemu prodáte (za 250 Kč). Když si zvyknete na místní chaotickou dopravu a „vůni“ z výfuků, na kole se dostanete všude, kam potřebujete. V Tainanu je bezpečno i po setmění (což je už okolo 7 večer), ale zámek na kolo se přece jen hodí.

STÁŽ – National Cheng Kung University Hospital

Svou klinickou stáž jsem chtěla absolvovat pouze na chirurgii, ale na dva týdny mě přidělili k mé spolubydlící na oddělení infekčních nemocí. Kvůli jazykové bariéře jsme mohly pouze pozorovat vizity (které trvají nejméně 2 hodiny a jsou 2x denně) a pročítat záznamy pacientů, které jsou naštěstí v angličtině. Ale do nemocnice stačilo přijít v 9 a pouštěli nás už okolo druhé nebo třetí.

Pobyt na chirurgii byl potom o mnoho zajímavější, v podstatě neustále na sálech. Stačilo si na chirurgickém programu vybrat zajímavou operaci a jít se dívat, všude vás rádi přivítají a starají se o vás lépe než o vlastní studenty. Ale medicínským dotazům se také nevyhnete. Chirurgové nás navíc zvali na své sedánky (které byly částečně v angličtině), do ambulance, na minipřednášky pouze pro nás. Všichni vzdělanější doktoři mluví anglicky, i když někdy se zajímavým přízvukem.

UBYTOVÁNÍ

Bydlela jsem společně s finskou IFMSA studentkou na kolejích na dvoulůžkovém pokoji. Byl pěkný, prostorný, s balkonem a vlastní toaletou, sprchou a umyvadlem. Vybavení zahrnovalo klimatizaci, ledničku a internet, na zásuvky je potřeba adaptér (dá se ale levně koupit v jakémkoli „smíšeném zboží“). Koleje byly pouze přes ulici od nemocnice, což bylo úžasně pohodlné.

Na Taiwanu neteče z kohoutku pitná voda, automaty na horkou/studenou vodu jsou ale na každém patře na kolejích a téměř na každém rohu ve všech veřejných budovách, dokonce i ve vlaku.

Na kolejích nebyla kuchyňka, jíst se chodí kamkoli ven, protože je to levné a chutné.

V suterénu kolejí byla prádelna (20 NTD/ 1 cyklus praní) i sušičky.

Na pokoji nebylo k dispozici povlečení, je potřeba dovézt si vlastní!

CENY+JAZYK

1 NTD (New Taiwaneese Dollar) = 0,59 CZK

Ceny potravin v supermarketech (Seven-Eleven, Family Mart) byly přibližně stejné nebo nižší než u nás. Jídlo na ulici bylo o hodně levnější než u nás (od 30-40 Kč) a i v restauraci se dalo najíst za skvělé ceny. Elektronika nebyla oproti očekáváním moc levná, ale oblečení a boty rozhodně ano.

Doporučuji dát si předem alespoň pár lekcí čínštiny, minimálně umět pozdravit, představit se odkud jsem (nejčastější dotaz) a základní číslovky – kvůli smlouvání při nákupech u stánků.

STRAVOVÁNÍ:

Snídaně jsme si kupovali v Seven-Eleven, mají výborné čerstvé pečivo (různé koláčky s náplní i bez, croissanty – ale pozor, některé z nich mají i masovou nebo tuňákovou náplň, i když leží vedle sladkého pečiva), bílý toastový chléb.

Obědy: Přímo v suterénu nebo ve 4. patře nemocnice se nacházela kantýna s pulty, kde si člověk mohl vybrat různé druhy jídel (cena asi 40-80NTD), v bílém plášti navíc se slevou. Jídlo bylo chutné, ale ne až tak dobré jako venku na ulici.

Hned první den na univerzitě jsme dostali příspěvek na stravování, na měsíc 4000 NTD. Navíc nás CPs na uvítanou pozvali na Dragon Boat Festival, zaplatili jídlo i pití a dopravu do Anpingu, což je stará přístavní část města. Na velkou večeři nás také pozvali doktoři z chirurgie, Taiwanci jsou totiž velice pohostinní.

Večeře: kdekoli. Doslova, protože jídelničky, titěrné stánky i vetší restaurace jsou na každém kroku. Je lepší vybírat místa, kde je hodně místních návštěvníků, tam bývá jídlo chutné, ale jinak kamkoli sednete, něco dobrého se najde. Menu v angličtině je ale pouze asi v polovině zařízení.

Výborné jídlo jsem pak ochutnala na Night Markets, které jsou v Tainanu proslulé. Vyberete si očima a pak už jen ochutnáváte, dokud žaludek dovolí.

POČASÍ

V červnu je na Taiwanu vlhké období, ale nám první dva týdny nezapršela ani kapka a teploty se držely i po setmění nad 30°C. Je tu vlhko, doporučuji vzdušné oblečení. Bunda je potřeba jen při výjezdu výše k horám, kde je „pouhých“ 15 stupňů. Další dva týdny procházel okolo tajfun, což znamenalo hodinové přeháňky 2-3x denně.

VOLNÝ ČAS

Jelikož jsem na stáž jela už v červnu, kdy mají studenti na Taiwanu ještě zkoušky, žádný Social Programme pro nás připraven nebyl. Nakonec jsem ale byla ráda, protože spolu s mou spolubydlící a dalším studentem z Kanady jsme si sami naplánovali program podle vlastního zájmu. Stačilo koupit lístek na vlak a jet. Ve všední dny jsme na kolech objeli celý Tainan včetně jeho slavných chrámů, nočního trhu i Anping Harbour. O víkendech potom vzdálenější cesty: Kenting National Park na jihu (s jednou z mála pláží určených k plavání, na Taiwanu jich moc nenajdete), města Changua, Lukang a Kaohsiung, národní parky Taroko Gorge a Alishan. Samozřejmě nelze vynechat hlavní město Taipei, na které jsem měla celý víkend hned po příletu.

ZÁVĚR:

Stáž na Taiwanu mi dala nejen nové medicínské poznatky, ale hlavně možnost poznat úplně jinou kulturu, mentalitu, stravování i život. A také ty nejmilejší lidi, které existují. Tento ostrov s radostí navštívím znovu, pokud budu mít sebemenší příležitost, a všem ho můžu jedině doporučit.

Případné dotazy můžete psát na pavla.vac@centrum.cz