Izmir, Turecko

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Lucie Okénková

Termín: srpen 2010

Doprava: Pro cestování do Izmiru jsem zvolila leteckou dopravu, přímý let Vídeň – Izmir a zpět. Cena zpáteční letenky stála zhruba 7500 Kč, let trval přibližně 2,5 hodiny. Doprava taxíkem z letiště do hostelu stála 40 TL ( 1 TL = 12,50 Kč ), bylo možno platit i eury za taxi.

Ubytování: Studentský hostel, lokalizovaný v přímořské části Inciralti. Pokoj byl po čtyřech, s balkonem, vlastním sociálním zařízením, bez kuchyně a ledničky. Vždy mezi 24.00 –  1.00 jsme podepisovaly svoji přítomnost na hostelu. Pokud jsme chtěly zůstat déle venku, musely jsme požádat o povolení. Vratná záloha byla 180 TL.

Stravování: vynikající turecká kuchyně. Jídlo zajištěno v nemocniční jídelně 2xdenně ( vždy stejný oběd i večeře ). Nedaleko hostelu bylo obchodní centrum. Ceny byly srovnatelné s našimi až dražší. Průměrná cena jídla v restauracích kolem 10 TL.

Stáž: Do nemocnice jsem jezdila autobusem, cesta trvala asi 10 min. Absolvovala jsem stáž na endokrinologii. Komunikace často vázla díky jazykové bariéře, většina lékařů anglicky moc neuměla, ale jeden lékař  se mě snažil překládat část konverzace  z turečtiny do angličtiny. Každé dopoledne probíhala na oddělení vizita od 9.00 do 11.00, každé úterý bylo setkání týmu doktorů (endokrinolog, infekční, ortopedista)s pacienty s diabetickou nohou, kde se hodnotila dosavadní léčba, každou středu byl tzv. edukační den, kdy se dopoledne  v seminární místnosti sešli všichni lékaři z endokrinologie a vedoucí lékař představil v prezentaci všechny pacienty na lůžkovém oddělení. 2 dny jsem strávila na ambulanci s lékařem, s kterým bylo možné komunikovat anglicky, ochotně mě překládal konverzaci s pacienty, plus jsem některé fyzikálně vyšetřovala a poslouchala.

Program: Sešla se nás tam skupinka 6 holek – 2xČR, 2xBulharsko, Německo a Itálie. Volný čas jsme si organizovaly samy, protože kontaktní osoby jsme viděly opravdu zřídka. Na většinu našich dotazů bylo odpovězeno ve smyslu vše je komplikované a složité, nejezděte tam samy. S pomocí  internetu (někdy pouze v turečtině ) jsme vše zvládly a poznaly dokonale Izmir a okolí.

Závěr: Moji stáž hodnotím pozitivně, poznala jsem spoustu nových lidí jak místních tak i zahraničních studentů, pouze jediným problémem byla angličtina.