Nijmegen, Nizozemsko

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Pavel Hok

Termín: srpen 2010

Na úvod

Nizozemské království je lákavá moderní země kypící životem. Je to malý kousek souše, který doslova překypuje symboly. Neznám nikoho, komu by okamžitě nevytanuly na mysli větrné mlýny, vodní kanály, tulipány, sýry, dřeváky či omamné a psychotropní látky. Holanďané sami o sobě jsou velmi vstřícný národ, který otevřeně vítá příslušníky jiných etnik a kultur. Snad proto jsou velká města v Nizozemsku jako barevný kotel, v němž se mísí na první pohled nemísitelné a přitom to do sebe všechno hezky zapadá. Možná za to mohou pestré dějiny státu, jenž byl navzdory svým dnešním nepatrným rozměrům kdysi řazen mezi světové námořní a obchodní velmocí s mnoha koloniemi. Ještě dnes je Holandsko (tento výraz používám zjednodušeně) velmi významným hráčem na světových trzích. Jeho rušné námořní přístavy spolu s intenzivní říční dopravou z něj činí jednu z nedůležitějších obchodních křižovatek v Evropě. Právě odvěké spojení s loděmi a cestováním hluboce ovlivnilo tvář dnešního Nizozemska, a to je znát i na otevřenosti místních obyvatel, jež si vytvořili podle všeho jeden z nejtolerantnějších a nejliberálnějších států na světě.

Město

Moje stáž neproběhla, jak by asi každý očekával, v Amsterdamu, ale v Nijmegenu. Nijak mi nevadilo, že jsem se vyhnul nejpopulárnější destinaci a získal jsem tak možnost podívat se takříkajíc pod pokličku. Nijmegen je velmi staré, nádherné město u německých hranic čnící nad řekou Waal. Ta je jednou z rušných dopravních tepen spojující nejsilnější evropskou ekonomiku s nejvýznamnějším evropským překladištěm. Řeka je to opravdu velká, těžko byste u nás hledali srovnání. Můžete na břehu stát celý den a pozorovat, jak kolem vás každých pět minut proplouvá obrovský remorkér naložený kontejnery, uhlím nebo jinými komoditami. Samotné město se rozprostírá vesměs na jižním břehu a s poněkud severněji umístěným (asi patnáct minut jízdy vzdáleným) Arnhemem jej spojuje impozantní silniční most a druhý železniční, o kterém se totéž říct nedá. Právě mosty byly v dějinách velice důležité a Nijmegen byl kupříkladu jedním z míst, kde se během druhé světové války strhly kruté boje o tyto jediné spojnice přes jinak nepřekročitelné veletoky.

Centrum města však bylo kvůli tomu krutě poznamenáno, a tak se z původní zástavby mnoho nedochovalo. Snad jen několik domů v centru a půlka kostelní věže (z které je mimochodem nádherný výhled na celé okolí). Město však bylo znovu vybudováno a musím říct, že mu to nijak na kráse neubralo. Působí uceleným dojmem a trpělivě opečovávané domečky vypadají, jakoby tam stály odnepaměti. Celé město také kdysi lemovalo historické opevnění (stejně jako naši krásnou Olomouc), ovšem když začal Nijmegen růst, rovněž bylo třeba opasek  povolit a z hradeb zůstaly na okrajích pouze památky někdejší fortifikace. Čistota a pořádek jsou zde na jiné úrovni. Hodně to vypovídá o vzdělanosti a vyspělosti obyvatel, čímž se u nás asi moc chlubit nemůžeme. Snad nejvýraznějším rysem jsou všudypřítomné cyklostezky, které lemují takřka každou silnici. Holanďané zkrátka kola milují a jezdí na nich všude a je to znát nejen na počtu jejich dvoukolých miláčků, ale i na sofistikované infrastrukuře.

Univerzita a nemocnice

Radboud University Nijmegen je velká moderní univerzita. Součástí hlavního kampusu je i obrovská univerzitní nemocnice UMC St Radboud. Ta patří mezi deset největších v zemi a má přes 9 000 zaměstnanců, počtem lůžek je však paradoxně o něco menší než naše Fakultní nemocnice v Olomouci. Už na první pohled budí dojem technologicky skvěle vybaveného pracoviště. Neustále probíhající stavby nových budov jenom svědčí o tom, že má stále velký potenciál k dalšímu rozvoji.

Svou klinickou praxi jsem absolvoval kompletně na oddělení kardiologie u dr. G. Popa (původem z Rumunska). Musím přiznat, že jsem byl velice mile překvapen vstřícností a ochotou personálu. Ještě víc jsem byl udiven, když na mě začal anglicky promlouvat nejen zdravotní sestry, ale i všichni pacienti! Ano, v Nizozemsku mluví anglicky úplně všichni, dokonce i poslední uklízečka nebo řidič autobusu. Vstřícnost a slušnost některých lékařů sahala tak daleko, že v mé přítomnosti přepínali do angličtiny i při rozhovoru se svými kolegy.

Profesní úroveň stáže hodnotím veskrze pozitivně. Po seznámení s běžnou praxí na oddělení jsem měl možnost navštívit jakékoliv specializované oddělení jako např.: JIP, katetrizační sály, kardiochirurgické operační sály, echokardiografii, rehabilitační oddělení a ambulance. Musím říct, že jsem se díky tomu celou dobu ani minutu nenudil. ???

Co se týče praktických informací: je nutné pojištění odpovědnosti, a to buď zřízené před odjezdem u společnosti IPS Lippmann (www.ips-lippmann.com), nebo za asistence kontaktní osoby na místě. Z nemocničního úboru a vybavení byl na kardiologii povinný pouze fonendoskop a plášť, který bylo možno zapůjčit přímo v nemocnici. Nutno podotknout, že místní zvyklostí je mít plášť pouze s krátkými rukávy, proto se připravte, že ten váš bude třeba trochu upravit. Nemocniční obuv ani kalhoty nebyly naštěstí vyžadovány. Pracovní doba na západě všeobecně začíná v osm. Po domluvě s tutorem jsem pravidelně docházel na devět, díky čemuž jsem se vyhnul ranní poradě vedené v holandštině. Oficiálně jsem měl končit ve čtyři, ovšem odpoledne se lékaři věnovali vesměs pouze administrativní činnosti, a tak jsem často odcházel dříve. S logbookem a certifikátem nebyl žádný problém, snad jen to, že prakticky nepoužívají razítka, takže si budete muset vystačit s podpisem.

Doprava

Pro cestování do Nizozemska jsem si zvolil trochu netradičně vlak. Jednoduchá jízdenka z Prahy do Arnhemu může přijít na 29 EUR, pokud je ovšem zakoupena včas. Jedná se totiž o speciální jízdné pro noční vlaky SparNight. Ve vlaku je povinná rezervace a je možno si vybrat místo na sezení, lehátko či přímo lůžko. Místo na sezení je samozřejmě nejlevnější. Cesta trvá necelých 15 hodin, vlak ale vyjíždí z Prahy v 18:31 a na místě je 9:24, takže žádnou ztrátu ani nepocítíte. Z Arnhemu je už pak do Nijmegenu kousek, pohodlné vlaky kategorie IC vás tam svezou za 4,20 EUR do 15 minut.

Cestování po Nizozemsku je jednoznačně nevýhodnější právě vlakem. Železnice propojuje všechna důležitá města, jezdí v pravidelných intervalech (na způsob metra) a vlaky jsou bez výjimky velice pohodlné. Spoje je možno najít obdobně, jako to u nás funguje na IDOSu, a to na http://www.ns.nl/. Největší nevýhodou je asi cena, pokud ale využijete víkendovou zpáteční jízdenku (která se dá použít už od pátečního večera), dá se to překousnout. O víkendech je pak možno cestovat i s kolem za jednorázový příplatek 6 EUR.

Cestování po městě je jednoznačně nejjednodušší na kole. S jeho pořizováním si hlavu lámat nemusíte, vaše kontaktní osoba vám jedno zapůjčí na celý měsíc. Počítejte jen s tím, že nebude nejkvalitnější, život však ulehčí tak jako tak. Dávejte si na něho ale dobrý pozor, kola se údajně v Nizozemsku kradou jako na běžícím pásu, proto doporučuji bez výjimky kolo zamykat masivním zámkem, který k němu bude zcela určitě pro vás připraven. Stojanů na kola je hodně a jsou všude, kol je ale mnohem víc, a tak budete často zamykat kolo jen k sobě (tedy jako když policisté „zamykají“ auta do botiček). Dělají to tak všichni, většina kol má dokonce takový jednoduchý zámek zabudovaný. Samotná doprava na kole je velice pohodlná, města jsou plná cyklostezek, člověk má až dojem, že jich je víc než chodníků. Lemují všechny ulice a cyklisté mají vždy svoje vlastní semafory. Jízda po holandských cyklostezkách je ovšem striktně jednosměrná (pokud na cyklostezce není vyznačen dělicí pruh).

Vzdálenosti v Nijmegenu nejsou nijak hrozné, spíš jsou docela srovnatelné s Olomoucí. Z mého přechodného bydliště to byla do centra na kole otázka dvou minut, do nemocnice pak ve spěchu pět, na oddělení deset :-) Pěšky jsem při poruše svého stroje tuhle vzdálenost zvládal za patnáct minut. Nutno říct, že ani ostatní účastníci stáže nebyli v tomhle ohledu nijak výrazně znevýhodněni. Městskou hromadnou dopravu v Nijmegenu klidně ignorujte (ne však na křižovatkách!).

Také síť cyklostezek v okolí měst je masivní. Fungují poněkud odlišným způsobem, než u nás. Holanďané nečíslují totiž trasy, ale křižovatky. Téměř na každé je výřez mapy okolí a z každé se rozbíhají různými směry cesty k dalším označeným bodům. Teoreticky tedy nepotřebujete žádnou mapu, pokud byste přesto chtěli, navštivte obchod ANWB (organizace či společnost která tiskne mapy a staví cyklostezky). Rozhodně doporučuji alespoň jeden den obětovat cyklovýletu do přírody – je to úplně jiný zážitek!

Ubytování

Pokud víte, jakým způsobem ubytovává IFMSA CZ svoje příchozí studenty, tak na to rychle zapomeňte. Stážový program IFMSA-NL je postaven na odlišném principu. Ubytování je řešeno individuálně v bytech místních studentů. Ti za podnájemce dostávají celkem slušně zaplaceno a v bytě se v průběhu stáže sami nevyskytují. V mém případě šlo o velice útulný a skvěle vybavený podkrovní pokoj ve větším patrovém domku sdíleném s jinými studenty z Nizozemska. Na pokoji jsem měl k dispozici nejen internet a televizi, ale i ledničku, tiskárnu a umyvadlo! V bytě byly pak dvě kuchyně, pračka a menší, leč funkční koupelna. Perličkou byl výlez na střechu, kde se podle slov mé hostitelky dá velice pohodlně opalovat, což jsem vzápětí ochotně vyzkoušel, počasí ovšem tomu příliš nepřálo. Při ubytování je třeba podepsat smlouvu s místní organizací. Je v ní uveden soupis majetku a podmínka, že pokoj je třeba při odjezdu odevzdat v původním stavu, což je  více než pochopitelné. Ostatní spolubydlící byli velice přátelští, ale kvůli tomu, že jsme se moc nepotkávali, nijak zvlášť jsem se s nimi sblížit nestihl. Ve srovnání s ostatními incomings byl můj pokoj snad trochu nadstandardní, ale nikdo si na nic v konečném důsledku nestěžoval.

Strava

Musím přiznat, že stravování v Nizozemsku je celkem problém. Potraviny v supermarketech nejsou extrémně předražené, ale na účtu to poznat je. Strava v nemocnici byla velice chutná, ovšem bez kartičky zaměstnance (kterou jsem bohužel nezískal) byla neuvěřitelně drahá: denně jsem za salát a polévku platil kolem 5 eur, hlavnímu jídlu jsem se musel vyhýbat. Částečnou kompenzací je kapesné ve výši až 130 eur, které obdržíte v průběhu stáže (kupodivu ne na začátku). Kapesné je teoreticky sníženo o zálohu za kolo a pojištění odpovědnosti, pokud nemáte vlastní. Stravování v restauracích je ještě dražší než v nemocnici. Rozhodně zapomeňte na levná polední menu. Jejich ceny tady sahají k 12 eurům.

Obecně

Doporučuji pořídit si kartu lokální mobilní sítě. Sám jsem za 10 eur pořídil kartu přednabitou na 15 eur a vystačila mi během celého pobytu. Co se týče kapesného, připravte si aspoň 700 - 900 eur (sám jsem utratil něco kolem 700, ale můj pobyt byl poněkud kratší), v závislosti na tom, jak moc hodláte utrácet. Stravování a doprava je ovšem dost nákladná a větším výdajům se nevyhnete.

Společenský program

Kamenem úrazu stáže v Nizozemsku je malý počet zahraničních studentů. V Nijmegenu nás bylo všeho všudy pět. Když k tomu připočítáte to, že se o nás v průběhu týdne nijak zvlášť nestarali a že každý bydlí na jiném konci města, zjistíte, že to není žádná sláva. Pokud se ovšem s ostatními studenty dostatečně skamarádíte, můžete si absenci programu vynahradit více než dostatečně sami. Doporučuji společné večeře, třeba s pestrým výběrem různých národních jídel. Co se týče nápojů, v supermarketech neseženete kromě vína, aperitivů a piva nic. Pivo se dá v plechovce pořídit už za 1,50 euro. Většina obalů má ovšem objem pouze třetinu litru a nejlevnější neznamená vždy nejlepší. Jsme prostě z České republiky příliš moc namlsaní.

V Nijmegenu panuje bohatý noční život, v centru najdete spoustu nočních klubů, barů a restaurací. Zvlášť v srpnu, kdy začíná nový akademický rok, jsou podniky doslova narvané k prasknutí. Pokud ale nemáte štědré sponzory, zapomeňte na každodenní párty, ceny piva se pohybují totiž kolem 4 až 6 eur za třetinku.

Abych jenom nekřivdil, během mého pobytu pro nás kontaktní osoby přichystaly dva víkendové výlety. Ty probíhají jako celonárodní akce, což je pochopitelné, když se nás z celého Holandsku sešlo kolem dvaceti. První výlet do Amsterdamu jsem prošvihl pro svůj nestandardně pozdní příjezd. Ohlasy ostatních byly vesměs smíšené, pochvalovali si atmosféru, ale horší to bylo s organizací. Jediný výlet, který jsem takto oficiálně podnikl, byla návštěva Maastrichtu. Místní se organizačně poměrně vytáhli: bez jakýchkoliv poplatků pro nás připravovali snídaně a svačiny a koupili jízdné na celodenní výlet do Bruselu! Samotné město Maastricht je asi nejhezčí ze všech velkých měst, co jsem navštívil. Má opravdu hustou atmosféru a působí trochu starším dojmem než ostatní osídlení. Ke skvělému zážitku přispěl nejspíš i počet účastníků, ono občas opravdu platí, čím víc, tím líp.

Další tipy na výlet

Pokud budete v Nijmegenu nenechte si ujít návštěvu národního parku Veluwe. Dostanete se tam vlakem do Arnhemu a pak autobusem do Otterlo. Tam vás naloží další autobus a vás až k bráně do parku, kde si za vstupné 7 eur půjčíte kolo a můžete celý den projezdit po hezkých cyklostezkách. Příroda Veluwe vůbec nezapadá do běžné představy Nizozemska. Park je plný borovic, vřesovišť a písečných dun a s přáteli je to skutečně zážitek. Třešničkou na dortu je tandemové kolo, které si můžete rovněž bezplatně půjčit a vyzkoušet si, jestli vám víc vyhovuje být motor vzadu nebo kormidelník vpředu.

Pokud se rozhodnete vydat se do ostatních měst v Nizozemsku, mohu  z vlastní zkušenosti doporučit Amsterdam, Utrecht a městečko Naarden. První jmenované snad ani není třeba rozebírat, kdo neviděl, nebyl v Holandsku. Chcete-li vidět co nejvíc, pořiďte si nějakého průvodce nebo se aspoň domluvte s místními. Osobně vřele doporučuji návštěvu Van Goghova muzea a po setmění je zajímavým zážitkem Red Light District :-) Utrecht je další zajímavé velkoměsto a rozhodně stojí za odpolední procházku, když máte třeba cestu do Amsterdamu. To samé platí i o Naardenu. Nejen, že je to místo velkého významu z pohledu naší historie (navštívit Komenského pomník a hrob je nutnost!), ale především je to kouzelné místo které zaručeně učaruje. Historické centrum je totiž obklopeno mohutnými hradbami a dvojitým vodním příkopem ve tvaru hvězdice. Není nad to posedět si v trávě na vrcholku pevnosti a pozorovat vlnící se hladinu.

Závěrem

Holandsko je nádherná země a rozhodně stojí za to navštívit. Program IFMSA-NL je obstojný a nemusíte se bát, že by vás místní nechali někde na holičkách. Jen nečekejte, že se o vás budou každý den starat a že na vás čekají každou noc večírky s dvaceti dalšími incomings. Po profesní stránce je stáž v Nizozemsku jednoznačně skvělá zkušenost, která se vám může jednou dobře vyplatit. Jejich systém zdravotní péče rozhodně stojí za srovnání a nebylo by od věci zavést některé nápady i u nás. Celkově tedy stáž vřele doporučuji a přeji všem, kdo se do Nizozemska či přímo Nijmegenu chystají, nádherně strávené okamžiky v zemi větrných mlýnů a tulipánů.

Budete-li mít další dotazy, obraťte se na pavel.hok@gmail.com