Neapol, Itálie

Klinická stáž IFMSA

Jméno účastníka: Milan Sova

Termín: září 2008

 

Na stáž do Itálie jsem se přihlásil v prosinci. Prošel jsem pohovorem, vyplnil dokumenty a potom jsem si vybral tři města na severu Itálie. V dubnu mě ale čekalo velké překvapení. Otevřel jsem totiž Card of  Acceptance a přečetl si, že cílovým městem bude Neapol. V první okamžik jsem byl upřímně překvapen, protože to bylo v době velkých problémů s odpadem v Neapoli. Ale nakonec po měsíci stráveném v tomto jihoitalském velkoměstě (cca 2 mil. obyv.) musím říci, že Neapol je hezké město.

 

Všem bych jednoznačně doporučil cestovat do Neapole letadlem. Z Prahy létá přímá linka, ceny jsou rozumné (cca 4000 v roce 2008) a let trvá asi dvě hodiny. Druhá možnost je autobus. Student Agency jezdí přímo z Prahy a ceny se pohybovaly na úrovni letedla, ale to se může velice rychle změnit. Existuje také možnost jet vlakem. Cesta zabere asi 24 hodin s pěti přestupy a na cenu jsem se ani neptal.

 

Zde bych rád shrnul několik prvních dojmů, které jsem měl po přistání. Na letišti mě čekali zástupci italské organizace přesně podle domluveného času. Později jsem ale zjistil, že jsem patřil k těm šťastnějším, protože například student z Egypta na letišti čekal tři hodiny.

Už jízda autem byla pro mě zážitek, protože pro středoevropana je neapolská doprava něčím nepochopitelným. Všichni neustále troubí, předjíždějí se a na semaforech zastaví jen auta, motorky zpravidla jedou dál a proplétají se mezi auty z druhého směru.

V Neapoli je opravdu hodně užitečné mluvit alespoň trochu italsky, protože ve městě se anglicky nedomluvíte. Upřímně řečeno, občas je člověk ztracený i s italštinou, protože hlavně staří lidé (a pacienti) mluví v místním dialektu (dialetto napoletano). To je směsice italštiny, španělštiny, portugalštiny a vliv měla i arabština. Místní s oblibou říkají, že ani Italové z ostatních měst se s nimi nedomluví, natož potom já.

 

Stáž probíhala v univerzitní nemocnici „Policlinico Universitario Federico II, Napoli“. Celý komplex se skládá z 20 budov a kapacita je asi 18000 lůžek. Na české poměry opravdu obrovské. Já jsem byl na IV. interní klinice. Oddělení bylo orientováno především na kardiologii a diabetologii. Doktory a profesory musím jenom pochválit, všichni byli velice vstřícní, mluvili anglicky (není to pravidlem, spíše bylo toto odd. výjimkou), ukázali a pustili mě všude tam, kam jsem chtěl. Viděl jsem spoustu zajímavých případů a nemocí. Překvapením pro mě bylo absolutní nedostatek sester (jenom dva „bratři“ na směnu) a naopak množství doktorů, většina z nich byli rezidenti (na 20 lůžek cca 15 doktorů). Většinu času jsem strávil v Echo laboratoři a zbytek na vizitách po oddělení nebo v ambulancích. Italské zdravotnictví je na podobné úrovni jako to naše, takže se určitě nemáme za co stydět. Právě naopak, například ani v takhle velikých zařízeních není obvyklé mít informační systémy. Všechny výsledky se přenášejí pouze v papírové formě, nebo telefonicky. Není výjimkou, že výsledky přicházejí pozdě a většina dokumentace existuje jenom v jediné kopii.

 

Strávil jsem měsíc v neapolské nemocnici, naučil se spoustu nových věcí a hlavně nabral spoustu nových zkušeností. Všem, kteří mají trochu dobrodružného ducha, můžu tuto stáž jenom doporučit.