Brazílie

Jméno účastníka: Barbora Mlejnková

Termín: léto 2002

Milí čtenáři,
nikdo z nás si dnes určitě nedovede představit knihkupectví, kterému by chybělo oddělení s cestopisnými knihami,mapami a průvodci po nejexotičtějších zemích,na které si jen může člověk vzpomenout. Proto jsem se rozhodla,že nebudu psát o tom,co jsme s Míšou na praxi v Brazílii viděly po stránce cestovatelské,ale jaké to bylo mezi kolegy mediky "v práci".(Omlouvám se tímto zlým jazykům,kteří nejspíše podotknou,že asi o ničem jiném než o škole psát neumím).  
Nejsem sice příznivkyní ranního vstávání, zvláště ve zkouškovém období,ale po snídani v 7,3O hod bylo třeba dát se do práce.Na odd.porodnictví a gynekologie v Marílii jsme zapadly mezi praktikující dvě skupinky studentů (v Br. mají letní prázdniny na přelomu ledna a února),kteří se nás ujali a byli pomocníky při komunikaci nejen s lékaři,ale i pacienty. Jak už to bývá,první dny v cizím prostředí člověk spíše překáží,musí si zvykat a velmi rychle adaptovat.Začínalo se ranními vizitami-nejprve vyšetřil jen medik jemu svěřeného pacienta,pak se referovalo před pacienty šéfům oddělení.Abych využila dané situace a základních znalostí komunikační portugalštiny,přidala jsem se vždy k jednomu kolegovi,s nímž jsme provedli náležitý pohovor a fyzikální vyšetření.Našimi pacientkami byly především ženy s rizikovým těhotenstvím nebo šestinedělky. Kolem l0 hod se zdálo,že již nebude,co dělat,ale jen zdálo.Spolužáci se rozdělili dle rozpisu z lůžkového na jiná oddělení a ambulance jako porodní a operační sály,pohotovost. Nejvíce mě to táhlo na porodní sál,pochopitelně jednak příchod nového človíčka na svět je vždy velký zážitek,jednak mě nechali dělat prakticky mnohé výkony,na které se medik u nás dívá jen "od okna".Např.měření ozev plodu uzv sondou,KTG,manuální vnitřní vyšetření během II.porodní doby,amnioskopii.Asistovala jsem několikrát při porodu císařským řezem,šila jsem intradermál.stehem,nakonec mě nechali vybavit plod při konečné fázi prořezávání hlavičky porodu záhlavím...Zkrátka jsem pocítila,jaké to je,když člověku teče pot po zádech a následně má radost z povedené práce. Tak trošku svým kolegům v Marílii závidím,že tento pocit znají (povinně)už od 4.ročníku ve srovnání s námi,kdy mnozí viděli první porod až na letní praxi před posledním státnicovým ročníkem. 

Děkuji tímto ještě jednou za možnost vycestovat a ráda zodpovím případné dotazy na mailu.