Jméno účastníka: Táňa Žebráková

Termín: 30. červen - 2. srpen 2002

Ahoj všem,

Chtěla bych využít této možnosti a podělit se o své dojmy ze stáže IFMSA.

Afrika, tedy severní Afrika je region sám pro sebe, je pro nás dosažitelný a přitom je to něco absolutně odlišného od evropského stylu. To byl taky hlavní důvod, proč jsem si vybrala tuhle zem, chtěla jsem prostě vidět něco jiného než známe ze západu.

Bezpečnost, velice časté slovo skloňované před mým dojezdem. Po pěti týdnech tam  můžu říct, že je to OK.

Ceny jsou v podstatě srovnatelné s našimi, co se týče věcí, které si takový student na stáži může dovolit, to znamená nějaké to jídlo, pohledy, MHD. Hodně levné jsou vlaky a velice populární taxíky. Benzín téměř zadarmo, za pronájem auta jsme dali asi 300 dinárů na 6 dní  /tedy 300x25/. Ceny ale většinou nejsou fixní. 

Doucement, demain  tedy pomalu nebo zítra, to je jejich životní styl, nikdo nikam nepospíchá. A když si s tunisanem domluvíte sraz, počítejte s tím že budete čekat. Někdy i několik hodin.

Francouzština je jazyk bez kterého se tam neobejdete.  Tunisané se jí učí od malička ve škole kdežto  na angličtinu docela kašlou. V nemocnici nemluvil anglicky skoro nikdo. Já jsem tam jela s chabým základem
A na začátku to byl problém. S ostatními studenty jsme mluvili v pohodě anglicky ale v nemocnici jsem nerozuměla skoro nic. Časem se  to zlepšilo.

Gynekologie, strávila jsem tam asi 3 týdny, byl to neskutečný zážitek: Byla jsem ve státní nemocnici, která byla zřejmě dost chudá. Zpočátku jsem viděla jen obrovský chaos, špínu, žádnou dezinfekci, šetření na čem se dalo, třeba na lokální anestezii a na rukavicích, operační sál s okny otevřenými do ulice, rezavé nůžky na epiziotomii, inkubátory bez  monitorů a bez možnosti ventilovat atd. Po několika týdnech strávených tam ale vím, že dobrá medicína se dá dělat i v takových podmínkách, že materiální nedostatek jim nebrání v tom používat hlavu a vlastní úsudek.  Pacientky byly převážně  z nižších a méně vzdělaných vrstev, což se projevilo mimo jiné tím,že mluvily jen arabsky. Nicméně musím dodat, že v Tunisu je spousta soukromých klinik, kde je situace úplně odlišná. Měli jsme řadu přátel mezi tuniským i studenty, byli to většinou lidé dobře situovaní a sami říkali, že by do státního špitálu nevkročili.

Hlídejte si  za co platíte  a kolik platíte. Při nákupech se nás snažili ošidit všichni.

Internet je dosažitelný. My jsme chodili na LF, měli  jsme tedy free přístup.Jinak po celé zemi , i na jihu v blízkosti pouště, není problém najít internetovou kavárnu a   jsou levnější než u nás.

Islám není nijak striktní, muslimové jsou všichni ale praktikujících je tak 30 %. Nicméně tradic eje silná atak nikdo nejí vepřové  a nikdo nepije alkohol. Ten se nedá běžně ani koupit, jen v hospodách a opravdu drahý. Tunisko  to jeden z mála muslimských států kde je polygamie ilegální.

Jídlo mi přišlo dost hrozné. Dostávali jsme lístky o nějaké restaurace kam jsme dvakrát denně chodili, problém byl v tom, že měli asi 4 jídla. Po týdnu jsme si trochu stěžovali tunisanům co se o nás starali, vzali to dobře, místo lístků nám začali dávat peníze. Nebylo to moc, ale tak jedno pořádné nebo 2 menší jídla za den se  z toho pořídit dala.

Kultura je totálně odlišná, stačí vystoupit z letadla, podívat sena úplně bílé město, navštítvit tradičnéí trh a jste in. Cítila jsem se tam hodně dobře. Evropany mají rádi. A proti ženám cizinkám nemají vůbec nic.

Lidé jsou přátelští, otevření  a opravdu hodně komunikativní, běžně oslovují cizince na ulici a zvláště pokud jste holka, nebudete mít nouzi o bodyguardy, pozvání na kafe, na pláž, asi by nebylo těžké se tam vdát. Sesbírala jsem velké množství telefonních čísel. Nepřipadal jsem si nebezpečně, pokud se mi některý z „nápadníků“ nezdál, stačilo říct že nemluvím francouzsky a byl pokoj, mluvit jinou řečí je pro většinu z nich takový problém že jim za to nestojíte.

Na Letiště před odletem se dostavte aspoň o 4 hodiny dřív. U dvou lidí jsem byla svědkem že jim přebookovali jejich confirmed letenku a když přišli na check-in  mezi posledními, řekli jim, že letadlo je prostě plné.

Medik v Tunisu má vysoký kredit. Většinou jsou to synové a dcery z dobře situovaných rodin, mají svá auta, na kterých mají nálepku student LF, do některých podniku mají volný přístup. Vztah lékařů a studentů je velice přátelský.

Nebyl žádný větší problém.

Ostatní studenti byli z Evropy, 16 lidí,  pobyt mezi cizinci  je zkušenost k nezaplacení

Pas problem  tedy No problem. Odpověď  kohokoli ať se vám stane cokoli.

Realizační tým tuniských studentů pracoval  skvěle. Zorganizovali pro nás víkendové pobyty, vozili nás auty k moři, vařili národní jídla , uspořádali farwell party.

Smlouvání patří k nákupům na trhu. Začněte na třetině ceny a zaručeně uspějete. Je lepší smlouvat francouzsky.

Travelling jsme si nenechali ujít, s dvěma dalšími studenty jsme pronajali auto a projeli jih země, místa kde lidé žijí na úrovni středověku, kde se neobejdou bez velbloudů a  kde začíná poušť. Spali jsme v nejlevnějších hotelích /5 dinárů/ a byla to naprostá bomba. Výměnný obchod funguje. Vezměte třeba trička, za ně od domorodců dostanete skromné jídlo, pití  a  možná  vás i svezou na velbloudech.

Ubytování jsme měli v pronajatém doně, v pokojích po dvou, čisté jednoduché, stačilo to.

Víza nepotřebujete. Vyřídila jsem si je, ale obešla bych se bez nich.

Závěrem chci říct jedno – vřele doporučuji všem kdo mají alespoň trošičku základy FRJ. Země je to velmi  zajímavá, uvidíte tam neuvěřitelné věci a ani vás to nebude moc stát.