(HAD, únor 2005)

Z celkového počtu asi 220 000 studentů na českých vysokých školách je zhruba 12 000 cizinců. Část z nich za studium platí, ale ti, kteří studují v českých programech, mají stejné podmínky jako Češi, tedy studium zdarma. Počet zahraničních studentů za posledních 6 let vzrostl na čtyřnásobek, což bychom mohli vnímat jako pozitivní trend. Konečně se opravdu otevíráme světu, mladí Češi odjíždějí studovat do zahraničí a cizinci se hrnou k nám.
 

Jenže počty trochu nesedí. Češi vyjíždějí ven po desítkách či stovkách, neboť v cestě jim stojí řada překážek, jazykovými problémy počínaje a financemi konče. A z tisícovek cizinců u nás jsou dvě třetiny Slováků. Mezivládní dohoda z roku 2001 jim umožňuje používat mateřský jazyk při přijímacím řízení i během celého studia. Podle Ústavu pro informace a vzdělávání studovalo v roce 2003 na českých VŠ 7 445 Slováků. Nejvíce z nich na pražské Univerzitě Karlově (2 078) a Vysoké škole ekonomické (kolem tisícovky) a brněnské Masarykově univerzitě (1 221). Z oborů je nejvíce láká medicína a přírodní vědy, ale i technika, ekonomika, práva či umělecké obory. V roce 2001 nastoupilo na 1. lékařskou fakultu UK dokonce více Slováků než Čechů. Na Univerzitě Palackého studovalo v loňském akademickém roce 741 Slováků, tedy asi o dvě stovky více než o dva roky dříve. Letos je jich přes osm stovek.
 

Proč Slováci v Česku studují, je nabíledni. Pro většinu z nich je hlavním důvodem vyšší úroveň českých škol, kvalitnější vzdělání a lepší vyhlídky na uplatnění po skončení. Situace na druhé straně hranice je notně odlišná. Studuje tam jen asi 300 Čechů, byť i oni si vystačí s mateřským jazykem. Nerovnováha v počtech Čechů studujících na Slovensku a naopak je prvním důvodem sporů. Je pravda, že na některých méně atraktivních českých školách jsou díky celkovému úbytku zájemců o studium vděční za každého kvalitního studenta. Proto se sami snaží Slováky aktivně získávat, například přímým oslovováním středních škol či letáky v hromadné dopravě na Slovensku. Dobře vědí, že příchod talentovaných a pracovitých cizinců zachrání jejich školu před zánikem či úplnou ztrátou kvality. To však neodpovídá celkové situaci v České republice, kde podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva zdaleka nedosahuje standardu vyspělých zemí. Desítkám tisíc absolventů středních škol zůstane vyšší vzdělání odepřeno a oni nevyhnutelně hledají příčinu v konkurenci z východu. Při stávající podobě přijímacího řízení lze navíc jen těžko argumentovat tím, že všichni mají stejné podmínky a u přijímaček zkrátka uspěli ti nejlepší bez ohledu na zemi původu.
 

Příchod Slováků samozřejmě určitý prospěch přináší. Nezanedbatelná možná není částka, kterou utratí za zboží a služby během svého několikaletého pobytu u nás. Především však mnoho Slováků v Česku zůstane i po promoci. Dnes jich tu má přes 50 tisíc pobyt trvalý a další desítky tisíc přechodný (ne všichni jsou pochopitelně vysokoškolsky vzdělaní). To by částečně mohlo řešit náš problém s vymírající populací, navíc poměrně levně získáme kvalifikované odborníky. Náklady společnosti na sociální zabezpečení a vzdělání člověka od narození do ukončení střední školy jsou pořád nesrovnatelně vyšší než to, co je třeba investovat do jeho vysokoškolského vzdělání. Jinými slovy, získat ze Slovenska absolventa střední školy, umožnit mu další vzdělání a nabídnout zaměstnání je docela výhodná koupě.
 

Bohužel to, co tím stát získá, mnohdy zase ztrácí v jiné podobě. Pokud tisícovkám vlastních absolventů gymnázií nedovolí pokračovat ve vzdělání, nejenže znehodnotí náklady na zhruba osmnáct let jejich života, ale bude zřejmě muset dále investovat do jejich rekvalifikace či podpory v nezaměstnanosti. Emoce ovšem vyvolává i samotné zaměstnávání slovenských absolventů vysokých škol. Mohli bychom mluvit o nekalé konkurenci v případech, kdy zaměstnavatel upřednostní Slováka před Čechem nikoliv proto, že je kvalitnější. Může od něj očekávat větší loajalitu a nižší mzdové nároky z vděčnosti, že může pracovat u nás a ne na Slovensku, kde je politická i ekonomická situace problematičtější. U mnoha povolání se navíc Slováci nemusí ani snažit používat češtinu. Problém však může nastat například ve zdravotnictví, neboť čeští pacienti mají bezesporu nárok na komunikaci s personálem ve své mateřštině. A těžko si představíme slovensky či špatně česky mluvícího učitele na základní škole.
 

Další napětí vzniká přímo na těch školách, kde je zastoupení slovenských studentů nejvyšší. Slováci samozřejmě požívají veškerých výhod studenta, od nejrůznějších slev až po dotované ubytování na kolejích a stravování v menzách. Zejména koleje jsou kamenem úrazu. Na většině škol je rozhodujícím kritériem doba, kterou student stráví cestováním z bydliště do místa studia. Je nasnadě, že většina Slováků tím získá koleje zcela automaticky. „V této věci nemůže ministerstvo školství nic dělat, protože dohoda se Slovenskem hovoří o stejných vzájemných právech jen při studiu, nikoliv v sociální oblasti. O té vždy rozhoduje škola,“ řekl loni pro Učitelské noviny ředitel odboru vysokých škol MŠMT J. Beneš. Jiná kritéria se však hledají obtížně a omezením míst pro cizince si školy koledují o nařčení z diskriminace. Přesto se například VŠE o to údajně pokusila a přidělila kolej jen dvěma stovkám nejlepších zahraničních studentů. Nedá se očekávat, že by výraznější změnu přinesla připravovaná změna financování ubytování, kdy by studenti měli dostávat dotaci přímo na ruku. Podle návrhů budou mít Slováci opět stejné podmínky jako Češi.
 

Jak se situace změnila od prvního května, tedy se vstupem obou zemí do Evropské unie? Nijak výrazně. Těžko lze očekávat výrazný nárůst Evropanů na našich školách kvůli už zmiňovanému jazykovému handicapu. Totéž platí o Češích vyrážejících za vzděláním do jiných zemí EU. Slovenská vláda nejprve v únoru navrhla od nového akademického roku zavést školné ve výši 5 až 30 procent průměrných nákladů na studium. To by znamenalo částku v rozpětí od 3 600 do téměř 22 000 slovenských korun ročně, kterou si stanoví jednotlivé školy podle náročnosti svých studijních programů (při horní hranici je pochopitelně například medicína). Dva dny poté, co uplynula lhůta pro podávání přihlášek na české vysoké školy, stáhla vláda z prvního čtení v Národní radě SR návrh zákona, kterým by se zavedlo školné na slovenských školách. Nakonec návrh předložila v půli června, ale parlament ho odmítl, když pro něj hlasovalo jen 67 ze 136 přítomných poslanců. Ministr školství Fronc se navzdory neúspěchu nevzdává a v budoucnu se údajně znovu pokusí poplatky za studium prosadit.
 

Jaro bylo na Slovensku docela horké a do stávkové pohotovosti vyhlášené Studentskou radou vysokých škol se zapojila zhruba polovina VŠ. Zdá se, že kdo uteče (studovat do Česka), vyhraje. Pokud k zavedení školného dojde, mají Slováci o důvod ke studiu v ČR víc. A i kdybychom se v brzké budoucnosti dočkali školného i u nás, pořád bude pro mnohé lepší investovat do vzdělání v Česku než na Slovensku.
 

Se stávající situací se můžeme smířit a hledat na ní samá pozitiva. Nebo se může vláda ve spolupráci se školami pokusit příliv Slováků omezit administrativními opatřeními, která by se týkala sociálního zabezpečení, jazyka a podobně. Že jde o citlivý problém a každé řešení může vyvolat nezdravé vášně, je už teď více než jasné.

Z internetových diskuzí

Vysoká škola v prvé řadě stojí spoustu peněz, které se berou z daní lidí pracujících v dané zemi. Kdyby byl poměr Slováku v ČR a Čechů na Slovensku zhruba vyrovnaný, neviděl bych v tom problém. Situace je ale jiná. Opravdu nechápu, proč by se mělo z daní mých rodičů platit studium nějakých cizáků z východu. Navíc je dobře známo jejich arogantní chování - viz loňský Slovenský večírek [v olomouckém U-klubu], kde se projevovala otevřená xenofobie k Čechům.

Řeči, jak jsou Slováci skvělí a schopni obstát v konkurenci si nechte na onen Slovenský večírek, jistě se tam na Čechy bude tradičně nadávat, jak vám káže východní mentalita.

Když si vzpomenu na sledování hokejových MS ve společenských místnostech [olomouckých kolejí], tak mě vždy polije horko. Tolik nenávisti ze strany Slováků studujících medicínu (také vysokoškoláci) jen proto, že mluvíme česky a zrovna hrajou jejich "hviezdy" jsem v životě nepoznal, nikde.

Nevěřím svým očím, studuji práva v Praze, bydlím na koleji Hvězda Praha, kam se podívám jsou jen Slováci, navíc jen pijou a nerespektují ostatní osoby na kolejích, není zde klid. Chovají se zde, jako kdyby jim to tu všechno patřilo.

Studenti jsou na Univerzitu Palackého přijímáni podle svých schopností, nikoli podle národnosti. Pokud jsou Slováci schopni lépe zvládnout přijímací zkoušky (které jsou navíc pro ně v „cizím“ jazyce) než čeští zájemci o studium a lépe obstát ve škole, není důvod, proč by zde neměli být. (…) Vysoká škola by kromě jiného měla být i o toleranci. Toleranci jiných názorů, přesvědčení i lidí...

I když je diskuse o studiu Slováků za české peníze s křížkem po funuse a spousta peněz vyletěla komínem, bojím se právě té „konkurence“. Hledám místo lékaře a těch není v mém okolí nazbyt. To, že budu muset soutěžit se Slováky mě moc neuklidňuje - už tak jich je v okolních nemocnicích víc než dost na místech, která mohla být obsazena Čechy. Bohužel náš stát nemá v tomto smyslu dostatek protektivních opatření v kapitole ochrana pracovních míst. Těším se na to, že po vstupu do EU Slováci využijí svého práva a posunou se ještě více směrem na západ!!! Moc jim to přeju!

Já nechápu, .jak může někdo obhajovat tak nelogickou věc, jako je placení vzdělání lidem z jiné země na úkor vlastních obyvatel, kteří takový přístup ke vzdělání nemají, a to vše vůči obyvatelům země, kteří mohou mít stejně dobré vzdělání doma, netrpí nouzí ani zaostalostí, zkrátka nejde o žádnou dobročinnost. Prostě bereme svým dětem a dáváme to jiným stejně bohatým se stejnými příležitostmi. Pak to ještě obhajujeme, abychom vypadali tolerantně a kosmopolitně.

Díky těmhle špínám ze Slovenska nedostávaj práci naši absolventi škol.

Tedy žádné reformy školství u nás fungovat nebudou, ať se třeba Péťa Buzková staví na hlavu, dokud od nás Slováky nevyženeme tam, kam patří, ale místo toho je necháme na nás parazitit!

Uvědomte si, že 90% Slováků nás nesnáší, za všechno můžeme my. Jsou jako rakovina, pořád se nás drží a my nevíme, jak se jich zbavit.Jsou nalezlí všude.

Rozhodně nemáme žádnou povinnost dotovat Slováky, kteří nás v historii vždy podrazili!

Žádní další Slováci již k nám na VŠ nepřijdou. A víte proč? Protože už jsou tu všichni.

Ani neviete, akú veľkú námahu nám niekedy dá, keď sa musíme všetky tie odborné veci učiť v češtine. Máte to stokrát ľahšie, tak nás aspoň trochu nechajte žiť a študovať, máme na to také isté právo ako vy. Keď už tak vám vadí, že Slováci študujú v Čechách, tak vy sa necpite ďalej na západ.

V Čechách  je toľko primitívov, že VŠ sú len radi zo Slovákov, inak môžu zatvárať, lebo z toho českého nacionalistického stáda katedry  nezaplnia.

Už teď je tu spousta studentů ze Slovenska a jsou mezi nima fakt fajn lidi.Nikomu inteligentnímu nevadí. Většina studentů si stejně po pěti letech v Čechách natolik zvykne, že se jim zpátky nechce a pracuje v Čechách a platí daně v Čechách. Takže přílivu inteligentních lidí bych se nebál.

Tak jo, studuji tady za vaše peníze - na tom pravděpodobně nic nezměním i když jsem si toho vědoma. Ale tím, že tady fakticky 3/4 roku bydlím, nakupuju tady, sháním skripta atd. přece jenom sem něco přivezu. Studuju v Brně na ekonomce, koleje jsem za ty 4 roky nedostala ani jednou - přímá dojezdnost pod 2 hodiny a spojení bez přestupů - Blava. Takže bydlím na privátě, přítele mám z Čech a pravděpodobně tady i zůstanu. Tak si to své nezasloužené vzdělání snad jednou odpracuju. Slibuju.

(z www.upol.cz, www.novinky.cz a dalších vybral -pk-)